RECHOB

[veřejné prostranství; rozlehlé místo].

1. Otec Hadadezera, krále Coby, proti němuž vedl David vítěznou válku. (2Sa 8:3–12)

2. Jeden z Levitů nebo předek Levity; v době Nehemjáše a Ezry pečetí stvrdil smlouvu. (Ne 10:1, 9, 11)

3. Místo (nebo město), o němž je zmínka ve zprávě o dvanácti hebrejských zvědech, kteří na Mojžíšův pokyn vyzvídali v Kanaánu. (4Mo 13:21) Pravděpodobně se jedná o místo totožné s Rechobem a Bet-rechobem, o nichž se zmiňuje 2. Samuelova 10:6, 8. (Viz heslo BET-RECHOB.)

4. Jméno nejméně jednoho, ale možná i dvou měst na území Ašera. (Joz 19:24, 28, 30) I když se někteří učenci domnívají, že oba odkazy označují totéž město, zdá se, že jiné příbuzné texty ukazují, že jde o dvě různá místa. Kniha Soudci 1:31, 32 říká, že „Ašer nevyhnal obyvatele . . . Rechobu“, a proto byli Ašerovci nuceni přebývat mezi Kananejci, zatímco Jozue 21:27, 31 a 1. Paralipomenon 6:71, 75 uvádějí, že Rechob dostali synové Geršoma (Geršona) jako levitské město. Ti, kdo se přiklánějí k názoru, že se jedná pouze o jedno místo, chápou význam těchto textů tak, že vyhnat Kananejce z Rechobu nebylo původně možné, ale že tento úkol byl dokončen později. Tak prý bylo možné, aby město obsadili Levité. Ti, kdo dávají přednost variantě o dvou městech, se domnívají, že jedno z nich zůstalo v rukou Kananejců a že druhé původně dobyli Ašerovci, kteří je pak dali Levitům. Pokud jde o tato dvě města, někteří lidé ztotožňují Rechob, o němž je zmínka v knize Jozue 19:28, s místem Chirbet el-ʽAmri, které leží asi 4 km na SV od Akzibu, a město, o kterém se zmiňují ostatní verše, ztotožňují s místem Tell el-Bir el-Gharbi (Tel Bira), které leží asi 10 km na VJV od města Akko. Této druhé lokalitě dávají přednost ti, kdo se domnívají, že jméno Rechob se vztahuje pouze na jedno město.