ROUTA

[řec. peʹga·non].

Nejběžnějším druhem routy je routa vonná (Ruta graveolens). Je to silně aromatická keřovitá trvalka s chlupatými stonky a dorůstá do výšky asi 1 m. Má šedozelené listy a chomáče žlutých květů. V době Ježíšovy pozemské služby se routa v Palestině pěstovala možná pro použití v lékařství a jako koření do jídla.

O této rostlině je zmínka jen u Lukáše 11:42 v souvislosti s tím, jak farizeové puntičkářsky odváděli desátky. Paralelní zpráva u Matouše 23:23 uvádí místo „routy“ ‚kopr‘. Jeden rukopis (P⁴⁵) ze třetího století uvádí kopr i u Lukáše 11:42.