SANBALLAT

[z akkadštiny, znamená „Sin [měsíční bůh] zachránil“].

Choroňan (což znamená obyvatel Bet-choronu nebo Choronajimu), který se stavěl proti Nehemjášovým snahám opravit jeruzalémskou zeď. (Ne 2:10) Předpokládá se, že jde o Sanballata, který je uveden v jednom papyru nalezeném na Elefantině v Egyptě, kde je muž téhož jména popisován jako místodržitel Samaří a otec Delajáše a Šelemjáše.

Sanballat se společně s Tobiášem a Gešemem posmívali Židům a obviňovali je, že se bouří proti perskému králi. (Ne 2:19; 4:1) Když opravování zdí pokračovalo, Sanballat a ostatní odpůrci se spikli proti Jeruzalému. Veškeré jejich snahy v tomto ohledu však byly neúčinné, protože Židé se spoléhali na Jehovu a neustále drželi stráž. (Ne 4:7–9) Jakmile průrvy v jeruzalémské zdi byly zaceleny, Sanballat a ostatní odpůrci se několikrát pokusili Nehemjáše odlákat z města. Když jejich plány selhaly, Sanballat a Tobiáš najali jistého Žida, aby Nehemjáše zastrašil a přiměl ho nezákonně se schovat v chrámu. Ale nepodařilo se jim to. (Ne 6:1–14)

Později Nehemjáš na nějakou dobu opustil Jeruzalém, a když se pak vrátil, zjistil, že jeden z vnuků velekněze Eljašiba se stal Sanballatovým zetěm. Nehemjáš tedy tohoto veleknězova vnuka vyhnal. (Ne 13:6, 7, 28)