ŠELA

1. [Heb. šeʹlach, možná „střela“]. Syn Arpakšadův a vnuk Semův, který se narodil v roce 2333 př. n. l. a zemřel v roce 1900 př. n. l. ve věku 433 let. Šela a jeden z jeho synů, Eber, po potopě založili každý jednu ze sedmdesáti rodin; přes Ebera vede rodová linie od Sema k Abrahamovi a nakonec k Ježíšovi. (1Mo 10:22, 24; 11:12–15; 1Pa 1:18, 24; Lk 3:35)

2. [Heb še·lahʹ, možná „prosebná žádost“]. Třetí syn Judy a jeho kananejské manželky. (1Pa 2:3) Tamar měla být dána levirátním sňatkem Šelovi, ale nebyla. (1Mo 38:1–5, 11–14, 26) Šelovi potomci, z nichž někteří jsou uvedeni jmenovitě i s místem, kde se usadili, vytvořili kmenovou rodinu Šelovců. Někteří z této rodiny se vrátili ze zajetí v Babylóně. (4Mo 26:20; 1Pa 4:21–23; 9:5; Ne 11:5)