SISTRUM

Hebrejské slovo mena·ʽan·ʽimʹ (sistra) se v Písmu vyskytuje jen jednou; zdá se, že je odvozeno od kořene, který znamená „chvět se“, to znamená pohybovat se sem a tam. (2Sa 6:5) Právě to byl způsob, jak se na sistrum hrálo; bylo to svého druhu hudební chřestítko, a proto řada lexikografů a znalců dějin hudby v tomto duchu toto hebrejské slovo překládá; tak ho používají také někteří překladatelé Bible. (NS; viz také EP a JB-č.)

Sistrum obvykle mělo malý oválný kovový rám, k němuž byla připevněna rukojeť. Podle dochovaných starověkých exemplářů a také podle vyobrazení nalezených v egyptských i jiných památkách byl celý nástroj dlouhý asi 20 až 46 cm. V rámu bylo volně uloženo několik kovových příček, které vydávaly ostrý zvonivý zvuk, když se nástrojem potřásalo. Horizontální příčky mohly být různě dlouhé, a pak vydávaly odlišné tóny. Jiný typ sistra měl na příčkách kroužky, které při pohybu řinčely. V Bibli je o něm sice jen jedna zmínka, a to v souvislosti s velkou oslavou, ale tradiční židovské prameny uvádějí, že se na sistrum hrálo i při smutečních příležitostech.