VŘED

Otevřený bolák, který se liší od přímé rány, ačkoli zánětlivý druh vředu obvykle vzniká z menšího zranění, například z odřeniny. Vředy mohou být vnější nebo vnitřní — mohou se vyvinout na kůži nebo na sliznici. Obvykle z nich vytéká hnis, a tkáň v postižené oblasti se rychle rozpadá a odumírá. Zánětlivé vředy, které jsou bolestivé a mají vyšší teplotu, často vznikají na dolní části nohy.

Slovem „vřed“ se v Hebrejských písmech někdy překládá výraz ma·zórʹ, který se může vztahovat na vřed nebo bolák. Někteří učenci se domnívají, že tento výraz označuje druh rány, ze které může být nutné vymačkat její obsah. V Křesťanských řeckých písmech se používá řecké slovo helʹkos, které označuje vřed; v řecké Septuagintě se objevuje ve 2. Mojžíšově 9:9 a v Jobovi 2:7 na místě hebrejského slova šechinʹ, které znamená bolák. (Viz heslo BOLÁK.)

Obrazné použití. Poměry, které vyplývaly z nesprávného jednání, a následná ztráta Boží přízně byly prorocky popsány tak, že Efrajim (Izrael) je nemocný a že Juda má „vřed“. Ale místo toho, aby se spolehli, že je před jejich nepřáteli ochrání Jehova, marně hledali pomoc u krále Asýrie, který je z jejich ‚vředovitého‘ stavu nebyl schopen uzdravit. (Oz 5:13) Později byl Sion, jehož lid byl vzat do vyhnanství v Babylóně, popsán jako postižený vředem. (Jer 30:12–15, 17; srovnej Lk 16:20, 21; Zj 16:2, 10, 11.)