VAZBA

Zadržení člověka na základě zákonného postupu či autority; skutečné uvěznění.

V Galaťanům 3:19–25 jsou výrazy ‚střežit‘ a ‚vazba‘ uplatněny v duchovním smyslu. Pavel říká, že Zákon učinil přestupek zjevným a že „Písmo vydalo všechno společně do vazby hříchu“. Pavel však pokračuje: „Avšak než přišla víra, byli jsme střeženi pod zákonem a společně vydáni do vazby a vzhlíželi jsme k víře, o které bylo určeno, aby byla zjevena.“ Zdůraznil tím, že přirozený Izrael byl v duchovní vazbě, kde byl střežen neboli držen pod Zákonem, než přišla víra v Krista.

Vazba je v Bibli v několika případech použita ve smyslu zadržení nějaké osoby. Jedním příkladem je muž, jehož matka byla Izraelitka a jenž zneuctíval Jehovovo jméno v izraelském táboře. Potom, co přestoupil Zákon, zpráva uvádí: „Potom ho předali do vazby, dokud se k nim nedostane jasné prohlášení podle Jehovova výroku.“ (3Mo 24:10–16, 23) V Izraeli nebylo zvykem dávat zločince do nějaké dlouhodobé vazby, protože se požadovalo, aby se soud vykonal rychle. (Joz 7:20, 22–25) Nicméně v tomto případě a rovněž v případě člověka, který podle 4. Mojžíšovy 15:32–36 porušil Sabat, se čekalo na objasnění zákona; ale jakmile byl Jehovův výrok v této věci jasný, byl okamžitě vykonán rozsudek. Podobně Petr a další apoštolové byli nespravedlivě uvrženi do vazby, než byli následující den předvedeni před Sanhedrin. (Sk 4:3; 5:17, 18) Písmo také uvádí, že Jeremjáš byl nespravedlivě dán do vazby — nečekal však na soud, ale byl zde v podstatě uvězněn. (Jer 37:21)