Devítiletý syn zachraňuje manželství

JE BEZPODMÍNEČNĚ nutné, aby po jednom manželově cizoložství se s ním manželka rozvedla, dokonce i když se on opravdu kaje? Jedna manželka si to myslila, ale její devítiletý syn byl jiného názoru.

Jistý pokřtěný muž s Bohu oddanou manželkou a třemi malými dětmi se nedávno dopustil cizoložství. Byl to ojedinělí přestupek a on ihned informoval jmenované starší sboru. Starší ho vybídli, aby prosil manželku za odpuštění tím, že se přizná i jí. Manželka tím byla velmi pobouřena a rozhodla se manželství ukončit. Prohlásila, starším, kteří se věcí zabývali, že je rozhodnuta a že se již poradila s právníkem. Starší s ní mluvili, poukázali na to, že jejich tři děti jsou ještě velmi malé, nejstarší syn byl devítiletý. Bez ohledu na to své rozhodnutí nezměnila. Manžel tím byl bolestně rozrušen a téměř nejedl. Skoro celé dny proplakal.

Děti se zatím dozvěděly, co se děje, a nejstarší chlapec se rozhodl, že něco udělá. Sedl si a začal si vypracovávat proslov, totiž to, co řekne matce. Vzpomněl si na některé texty z návštěvy sálu království a také na poučení z knihy „Vytvářet šťastný rodinný život“. Pak byl dobře připraven jednat s maminkou. Zavolal ji do ložnice a posadil se k ní. Nejprve poznamenal, že je velmi rozrušen a nechce, aby se rodina rozpadla. Pak řekl: „Mami, podívej se, co říká Bible u Nehemiáše 9:17.“ Když matka text přečetla, řekl: „Vidíš, že Jehova je Bůh, který odpouští. Mami nemyslíš, že bys měla tatínkovi také odpustit?“ „Snad“, odpověděla matka. Chlapec byl opravdu soustředěn na to, aby matce ukázal důležitost odpuštění.

Citoval také Efezským 5:22, 23 a dokazoval, že tatínek je hlava domácnosti, a proto by mu matka měla naslouchat. Pak si chlapec vyhledal Matouše 6:11, 12. Když přečetl tyto dva verše, zeptal se matky, co znamená slovo „dluhy“. Odpověděla mu a on ji vybídl, aby odpustila „tatínkovy dluhy“. Použil ještě mnoha textů a na závěr se matky zeptal: „Nemyslíš, že bys měla tatínkovi odpustit?“ Odpověď naštěstí zněla: „Ano, odpustím.“

Teď je rodina zase šťastně sjednocena. Žena později řekla, že ji těší, jak se věci vyvinuly, a poznamenala, že vidí, jak je manžel opravdově kajícný a velice se snaží napravit rodinné vztahy. Co tedy nedokázaly poznámky dospělých, to způsobila řeč devítiletého syna s použitím Božího slova. Opravdu, „z úst dětí. . . jsi [Jehovo] založil sílu“. — Žalm 8:2; 8:3, „KB“