Víra a skutky

Nikdo nebyl ospravedlněn ze skutků, které požadoval mojžíšský Zákon, například z obětí, očišťování nebo obřízky. (Řím. 3:20; 4:1–10; Gal. 3:2) Učedník Jakub (který nemluví o skutcích, které požadoval mojžíšovský Zákon), však říká: „Člověk má být prohlášen za spravedlivého skutky a ne samotnou vírou.“ (Jak.2:24) Víra musí být totiž nějak uskutečněna, to znamená projevena skutky. (Srovnej Matouše 7:21–27; Efezským 2:8–10; 2:14–17; 4:4.) Například Abrahám projevil svoji víru skutky kromě jiného tím, že byl ochoten obětovat Izáka. I Raab projevila svoji víru skutky, protože skryla izraelské zvědy. (Žid. 11:17–19; Jak. 2:21–25)