Otázky čtenářů

◼ Jestliže se dítě staršího ve sboru proviní vážným přestupkem, diskvalifikuje to automaticky otce, takže nemůže být starším?

Článek byl uveřejněn v oficiálním vydání Strážné věže.

Viz w85 11/1 31.

◼ Může křesťan přijmout transplantát kostní dřeně, jestliže se v dřeni tvoří krev?

Lékaři provádějí většinu transplantací kostní dřeně tím, že část dřeně odejmou dárci (často blízkému příbuznému) a pak ji dají v podobě injekce nebo transfúze nemocnému pacientovi. Doufají, že štěp dřeně dojde do pacientových kostních dutin s dření a bude později normálně fungovat. O tomto postupu se obvykle uvažuje pouze v kritických případech (jako je aplastická anémie nebo akutní leukémie), protože se uznává riziko spojené s přípravou osoby pro přenesení dřeně a s následujícím léčením.

Jak je vyjádřeno již v samotné otázce, v dřeni určitých kostí, například žeber, stehna a pánevních kostí, se tvoří červené krvinky. Proto je pochopitelné, proč ve světle biblického zákazu ohledně krve vzniká otázka, zda by mohl křesťan přijmout štěp lidské kostní dřeně.

Bible jasně prohlašuje, že se Boží služebníci musí ‚zdržovat krve‘. (Sk. 15:28, 29; 5. Mojž. 12:15, 16) Jestliže však červené buňky vznikají v červené kostní dřeni, řadí proto Písmo dřeň do stejné kategorie jako krev? Ne. O dřeni zvířat se ve skutečnosti mluví jako o jakémkoli jiném mase, které lze jíst. Izaiáš 25:6 říká, že Bůh připraví svému lidu hostinu, v níž budou ‚olejem omaštěná jídla naplněná morkem‘. Při normálním postupu porážky a vypouštění krve se nikdy z dřeně nevypustí všechny krevní buňky. Ale jakmile je mrtvé tělo jednou zbaveno krve, je možné jíst všechny tkáně, včetně dřeně.

Ovšem dřeň, jíž se užívá při transplantaci lidské dřeně, pochází od živých dárců a odňatá dřeň může obsahovat určité množství krve. Křesťan se bude muset proto sám rozhodnout, zda — pro něj — bude štěp kostní dřeně mít význam jako pouhé maso nebo jako nevykrvácená tkáň. Protože také štěp dřeně je určitá forma transplantátu, mělo by se uvažovat o biblických aspektech, pokud jde o transplantáty lidských orgánů. A konečně v publikaci „Harrison‘s Principles of Internal Medicine“ (Doplněk I, 1981, strana 138, angl.) poznamenává dr. D. E. Thomas, že „ve skutečnosti všichni příjemci dřeňového transplantátu dostanou transfúze krevních destiček“ a mnozí dostanou „koncentrované červené krvinky“. Křesťan by tedy měl uvážit, s jakými dalšími závažnými otázkami by se setkal, kdyby se podrobil transplantaci dřeně. — Přísl. 22:3.

Ačkoli v této věci musí každý učinit osobní rozhodnutí, to, co Bible říká o krvi a dřeni, by mohlo jednotlivci pomoci při rozhodování.