Jsme zahlceni informacemi?

Jedni manželé, kteří slouží jako misionáři v západní Africe, seděli na pláži a pozorovali stříbřitý měsíc. „Kolik toho člověk vlastně o Měsíci ví a kolik toho ještě nevíme,“ přemítal nahlas manžel.

Manželka se k němu přidala: „Představ si, že bychom takhle pozorovali Zemi, jak se nese kolem nás! Kolik už se toho o Zemí ví a kolik se toho ještě můžeme dozvědět? Jen si to představ! Země obíhá kolem Slunce, ale v pohybu je i celá naše sluneční soustava. To znamená, že pravděpodobně ve vesmíru už nikdy nebudeme přesně na tomto místě. Vždyť to, kde se právě teď v prostoru nacházíme, můžeme určit jen ve vztahu k nebeským tělesům, která známe odedávna. O některých věcech toho víme hodně, ale když se to tak vezme, nevíme ani, kde jsme!“

TYTO úvahy souvisejí s několika základními skutečnostmi. Zdá se, že je tolik věcí, které ještě neznáme! Nové věci se všichni samozřejmě dozvídáme každý den. Ale je vidět, že ať toho poznáváme sebevíc, stále je to málo ve srovnání s tím, co bychom znát chtěli.

Je pravda, že se možnosti k získávání nových informací velmi rozšířily a že také velmi vzrostla kapacita pro jejich ukládání. Kolektivní paměť lidstva dosáhla díky technice nesmírných rozměrů. Pevné disky počítačů mají nyní tak velikou kapacitu, že pro její vyjádření bylo třeba vytvořit nové matematické termíny. Běžný CD-ROM může pojmout obrovské množství informací, přičemž jeho kapacita je 680 megabytů nebo více. Standardní DVD má kapacitu téměř sedminásobnou a objevují se i DVD s kapacitou ještě větší.

Dnešní možnosti ke sdělování informací téměř převyšují naše chápání. Neuvěřitelně rychle se z rotaček chrlí noviny, časopisy a knihy. Uživateli Internetu stačí kliknout myší svého počítače, a má k dispozici nekonečné množství informací. Těmito a mnoha jinými způsoby se stále rychleji šíří více informací, než kolik jich lze pojmout. Tato spousta informací je někdy přirovnávána k moři. Je jich tolik, že se v tomto moři musíme tak říkajíc naučit plavat, ale nesmíme se pokoušet je vypít. Již samotné množství poznatků, jež lze získat, nás nutí k tomu, abychom si mezi nimi dobře vybírali.

Další důvod, proč si musíme pečlivě vybírat, spočívá v tom, že určité informace, které jsou k dispozici, nejsou příliš užitečné. Některé jsou dokonce nežádoucí — nestojí vůbec za to, abychom je znali. Mějme na paměti, že poznatky souvisejí s informacemi — a ty jsou buď dobré, nebo špatné, buď užitečné, anebo škodlivé. Situace je ještě složitější proto, že některé informace, jež jsou považovány za pravdivé, prostě nejsou přesné. Již mnohokrát se stalo, že i lidé, jejichž autorita byla uznávána, pronesli výroky, které se později prokázaly jako mylné, jako nepravdivé. Vzpomeňme si například na to, co řekl městský tajemník starověkého Efezu, tedy muž, který byl jistě považován za dobře informovaného státního úředníka. Prohlásil: „Kdo z lidstva skutečně neví, že město Efezanů je strážcem chrámu velké Artemidy a sochy, která spadla z nebe?“ (Skutky 19:35, 36) To, že socha spadla z nebe, byla podle všeho známá věc — a v očích mnoha lidí to byl dokonce nesporný fakt —, ale přesto to nebyla pravda. Svatá Bible právem varuje křesťany, aby se střežili před ‚falešně zvaným „poznáním“‘. (1. Timoteovi 6:20)

Závažným důvodem, proč si musíme při získávání poznatků dobře vybírat, je také skutečnost, že náš život je dnes příliš krátký. Bez ohledu na to, kolik je vám let, jistě byste rádi prozkoumali mnoho oblastí vědění, ale uvědomujete si, že váš život na to jednoduše nestačí.

Bude někdy tento základní problém vyřešen? Mohla by být dostupná nějaká oblast poznání, díky kterému bude život podstatně delší, nebo dokonce věčný? Mohlo by takové poznání existovat již dnes? Jestliže tomu tak je, bude zpřístupněno všem? Přijde snad den, kdy veškeré poznání bude takové, jaké být má — totiž pravdivé? Misionáři, o nichž zde byla zmínka, uspokojivé odpovědi na tyto otázky našli, a můžete je najít i vy. Přečtěte si prosím následující článek. Dozvíte se z něj, že máte vyhlídku přijímat poznání věčně.