Jaký dojem zanecháváš u těch, kteří tě pozorují?
1 Zastupujeme svrchovaného Pána vesmíru. Svými tvůrčími díly ukazuje, že miluje to, co je vkusné, čisté, krásné a spořádané. (Mat. 6:28, 29; Žalm 111:2, 3; Kaz. 3:11a) Způsob, jakým žijeme, jak se chováme, mluvíme, jaký účes nosíme, jak se oblékáme — to všechno na nás vrhá dobré nebo špatné světlo a může to rozhodovat o tom, jak druzí smýšlejí o pravém uctívání Jehovy.
2 V některých oblastech snad lidé nevidí vůbec nic pohoršujícího na určité módě, například na kalhotovém oblečení pro ženy, jestliže ho Jehovova svědkyně nosí při práci nebo ve volném čase; ale snad se pohoršují nad tím, když vidí sestru, která má na sobě takový oděv, když vyučuje z Bible. Ve stejných oblastech se však lidem může zdát velmi nepraktické nebo dokonce pošetilé, když jde sestra ve velmi chladném dnu do služby a nemá pro svou ochranu přikryté nohy. Kdo projevuje rozlišovací schopnost, může rozhodnout tyto věci, aniž se musí držet mnoha pravidel.
3 Je lepší vzdát se určité módy, jestliže tím trpí důstojnost poselství o království, i když je nám to mnohokrát nepříjemné. (1. Kor. 9:18–23) Nemůžeme očekávat, že se budeme líbit každému pro to, co nosíme (ten, kdo má svobodomyslné názory, může snad kritizovat naše konzervativní oblečení), jistě bychom však nechtěli některým upřímným lidem bránit v přijetí pravdy jen proto, že bychom svéhlavě nosili něco, co jiné pohoršuje. Je nutné klást si otázku: Co se v mém okolí očekává od toho, kdo vyučuje Bibli? Například: Zatímco v některých zemích je zcela přijatelné nosit vousy, ať už plnovous či bradku, v jiných zemích vzbuzuje pohoršení, jestliže je nosí křesťanský muž.
4 Nemůžeme se vždy nechat vést módními směry obchodního světa nebo společnosti. Elizabeth L. Post, autorita v oblasti pravidel chování, učinila zajímavou poznámku. Na otázku: „Je nesprávné nosit dobře ušitý kalhotový kostým do kostela?“, odpověděla: „Dnes jsou kalhotové kostýmy běžné téměř všude, přesto však nevěřím, že v kostele jsou vhodné. Bohoslužba je příležitost, při níž se očekává co nejkonzervativnější chování a vzhled, ale kalhotový kostým, bez ohledu na to, jak dobře je ušitý, tak konzervativním oděvem není.“ — „Good Hausekeeping“, červenec 1978.
5 Vedoucí sbor a starší ve sborech nemají odpovědnost vytvářet pravidla a rozhodovat, zda je určitá móda přijatelná nebo ne. Jestliže je to třeba, mohou dát doporučení opřené o zásadu skromnosti a čistoty. Starší budou přirozeně přihlížet k tomu, zda někdo jde v oblečení do extrémů, jestliže budou muset rozhodovat, zda se taková osoba hodí pro zvláštní přednosti nebo zda smí sloužit ve shromáždění. Jejich rozhodnutí se neopírá o jejich osobní vkus, ale o to, co je nejlepší pro sbor a pro podporu služby království.
6 Vyhni se extrémům a módním pošetilostem tohoto světa; buď dobrým příkladem. Buď skromný a mysli na to, že Jehova, Ježíš Kristus a svatí andělé a také lidi vidí, co děláme. Nezískej si pověst, že usiluješ ve sboru o svobodomyslné názory na módu. Ztěžoval bys tím starším a jiným kázání dobrého poselství. — Přísl. 11:2
7 A vy starší, nebuďte strnulí ve svém myšlení a nevytvářejte žádná pravidla ohledně oblečení a účesu. Místo toho láskyplně opatrujte stádo. Vzbuzujte ve svých bratrech a sestrách přání žít před Jehovou skromně. Pomáhejte jim, aby rozvíjeli přání dělat přijatelné věci a aby je nedělali jen proto, že to předpisuje pravidlo. Nedovolte, aby se oblečení a účes staly velkou spornou otázkou. — Řím. 14:19, 20.
8 Všichni bratři a sestry by měli společně následovat příklad apoštola Pavla, jak je vyjádřen ve Skutcích apoštolů 24:16, a měli by být schopní ‚doporučovat se každému lidskému svědomí před Bohem‘. — 2. Kor. 4:2.