Schránka otázek

◼ Jak mohou ti, kteří jsou přítomni u křtu, projevovat radost?

Křest je radostná událost. Velice nás těší, když vidíme, jak se noví staví na stranu Jehovy a veřejně dávají najevo svou víru. (Žalm 40:8) Ježíš řekl, že to působí velkou radost v nebesích. (Luk. 15:10) Velmi rádi vidí nové při tomto závažném kroku zejména členové rodiny a zvěstovatelé, kteří s nimi studovali. Jak se však tato radost může vhodně projevovat?

Svým křtem dal Ježíš příklad pro dnešní křty křesťanů. Uznával, že krok, který hodlá učinit, je závažný a slavnostní. Při svém křtu se modlil. (Luk. 3:21, 22) Věděl, že křest je chvíle pro hluboké a soustředěné přemýšlení. I jeho učedníci chápali, že křest je důležitý. Po vylití svatého ducha o letnicích roku 33 n. l. jich bylo asi 3 000 pokřtěno. Jak na tuto událost reagovali učedníci, kteří jí byli svědky? „Dále se věnovali apoštolskému učení a rozdělování mezi sebou, přijímání jídel a modlitbám.“ (Sk. 2:41, 42) Učedníci přemýšleli o duchovních věcech a byli k sobě navzájem pohostinní.

Křty jsou v dnešní době významným okamžikem na křesťanských sjezdech. Jistě je vhodné, když svou radost z těch, kteří zaujímají postoj pro Jehovu, vyjádříme pochvalným potleskem. Bylo by ovšem nevhodné, kdybychom projevovali nevázané veselí, hvízdali, mávali pažemi nad hlavou a vykřikovali nějaká jména. V takovém chování se projevuje nedostatek ocenění pro závažnost a posvátnost tohoto vyjádření víry. Také by nebylo vhodné okázale dávat květiny a jiné dárky pokřtěným, jakmile vyjdou z bazénu. Křest je počátkem křesťanova závodu o záchranu. Můžeme se radovat s těmi, kteří jdou ke křtu, a povzbuzovat je tím, že jim pomůžeme ocenit blízký vztah k Jehovovi, který svým křtem navazují.

Na místě křtu by nebylo vhodné vtipkovat, hrát si, plavat nebo jinak zlehčovat závažnost této události. Měli bychom svou radost projevovat důstojně. Naše ukázněné a střízlivé chování bude působit větší radost všem přítomným.