Požadavky jak na nové, tak i na zkušené služebníky
1 Žalmista David se otázal: „Jehovo, kdo bude hostem v tvém stanu? Kdo bude přebývat na tvé svaté hoře?“ David několika dobře zvolenými slovy odpověděl: „Ten, kdo chodí bezúhonně a koná spravedlnost a mluví pravdu ve svém srdci.“ (Žalm 15:1, 2) Tyto požadavky se nezměnily. Všichni, kdo dnes v křesťanském sboru přicházejí k uctívání, musejí zanechat nemravných zvyků a opilství. Mezi Jehovovým lidem není místo pro ty, kdo jsou hádaví, mají násilnou povahu či dvojí jazyk. Ať jsme noví, nebo zkušení služebníci, musíme věrně zachovávat vysoká měřítka uvedená v Božím slově. — Gal. 5:19–21.
2 K Jehovově organizaci se připojuje mnoho nových lidí. Mladí stejně jako staří lidé přeměňují své smýšlení, aby svůj život přizpůsobili Božím požadavkům. Například v Jižní Americe vyrůstal jeden chlapec bez vedení rodičů, a to bylo příčinou vážných problémů jeho osobnosti. Ještě mu nebylo ani osmnáct let, a už byl závislý na drogách a strávil jistou dobu ve vězení — za krádež, aby mohl udržovat svůj návyk užívat drogy. Díky biblickému studiu se přestal stýkat se svými bývalými společníky, nalezl nové přátele mezi svědky Jehovovými a nakonec svůj život oddal Bohu.
3 I my musíme být podobně rozhodnuti, že budeme působit Bohu radost tím, že celkově bedeme jednat „v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. (Ef. 4:24) Pokud máme zůstat v Boží organizaci, která se podobá hoře, potom naší závaznou povinností je svléci „starou osobnost s jejími zvyklostmi“ a obléci „novou osobnost, která se obnovuje přesným poznáním“. — Kol. 3:9, 10.
4 Boží slovo má na nás mocný vliv: Naše smýšlení a jednání může být v pozitivním ohledu mocně ovlivňováno Jehovovou osobností, jak nám ji zjevila Bible. (Řím. 12:2) Boží slovo má moc přeměňovat mysl a zkoumat srdce. (Hebr. 4:12) Inspirovaná Písma nás učí, že Jehovova vůle vyžaduje, abychom vedli mravně bezúhonný život, plně se podíleli na kazatelské službě a nezanedbávali křesťanská shromáždění.
5 V těchto dobách, s nimiž je těžké se vyrovnat, mohou křesťana rostoucí tlaky ovlivňovat, až nakonec poruší Boží zákony. Pokud křesťan zanedbává osobní studium, rodinné studium, sborová shromáždění či službu, může se od víry odklonit, a třeba sklouzne k nesprávnému jednání, i když byl kdysi pevný. Proto Pavel napsal Timoteovi: „Dávej neustále pozor na sebe a na své vyučování“ a „stále přemýšlej o tom, co říkám“. — 1. Tim. 4:16; 2. Tim. 2:7.
6 Ať jsme se sborem spojeni krátce, anebo jsme vyzráli lety zkušeností, neustále se musíme v mysli jasně zaměřovat na Boží požadavky, musíme být naprosto vyvážení ve službě a zachovávat si pevnou naději — pokud si máme zachovat život. (1. Petra 1:13–16) Každodenní dodržování Božích spravedlivých požadavků je naprosto nezbytné.
7 Dej si za cíl, že během tohoto posledního měsíce služebního roku 1993 se budeš podílet na kazatelské službě. Buď rozhodnutý pomáhat dalším lidem, aby rostli ve víře a byli v kazatelské službě účinnější. (Řím. 1:12) V myšlenkách se neustále zaměřuj na správné věci — pomocí pravidelného osobního studia, rodinného studia a pravidelné návštěvy shromáždění. (Fil. 4:8) Tvé úsilí působit Bohu radost tím, že žiješ podle jeho požadavků, neujde jeho pozornosti. — Kol. 3:23, 24.