Teď je čas
1 Když psal apoštol Pavel svůj druhý dopis Korinťanům, připomněl jim, že se rozhodli provést určité znamenité dílo ve prospěch svých spoluvěřících v Jeruzalémě. Avšak rok uplynul a dílo, které začali, ještě stále nedokončili. Proto je vybídl: „Doveďte to dílo ke konci, aby té ochotné vůli také odpovídal vykonaný skutek.“ — 2. Kor. 8:11, Petrů.
2 Každý z nás si jistě dal někdy nějaký cíl. Možná jsme se rozhodli, že zvýšíme svůj podíl na kazatelské službě, že se lépe seznámíme se svými bratry, že se staneme způsobilými pro některou služební výsadu nebo že překonáme nějakou svou slabost. Začali jsme sice s dobrým úmyslem, ale možná se nám nepodařilo cíle dosáhnout. Dříve než jsme si toho všimli, uplynuly týdny, měsíce nebo i roky, a my jsme neudělali žádný pokrok. Je možné, že potřebujeme uplatnit radu, abychom ‚dovedli ke konci dílo‘, které jsme začali?
3 Dosahovat svých cílů: Udělat osobní rozhodnutí — to je jedna věc. Ale uskutečnit to, pro co jsme se rozhodli — to je věc druhá. Otálení může zmařit jakýkoli pokrok. Musíme se pevně rozhodnout a pak musíme být odhodláni k tomu, že budeme bez váhání postupovat ke svému cíli. Je nutné, abychom si stanovili osobní plán. Důležité je, abychom si vyhradili čas na uskutečnění svého plánu a abychom pak dohlédli na to, že tento čas k tomu využijeme. Dobré je stanovit si konečný termín a potom projevit sebekázeň a do tohoto termínu cíle dosáhnout.
4 Když nemáme dost sil na to, abychom svého cíle dosáhli, je snadné říkat si: ‚Dostanu se k tomu jindy.‘ Ale my přece nevíme, co se stane v budoucnosti. Kniha Přísloví 27:1 říká: „Nechlub se příštím dnem, vždyť nevíš, co den zrodí.“ Učedník Jakub nás varoval, abychom na budoucnost příliš nespoléhali, protože ‚nevíme, jaký bude náš život zítra‘. „Jestliže tedy někdo ví, jak činit, co je správné, a přece to nečiní, je to pro něho hřích.“ — Jak. 4:13–17.
5 Je tu tolik rozptylujících vlivů a lidé na nás mají velké nároky, a tak můžeme snadno na svůj cíl pozapomenout. Abychom ho měli stále na mysli, je zapotřebí vědomé snahy. Také nám pomůže, když budeme o svém cíli mluvit v modlitbách. Možná bude prospěšné i to, že požádáme své blízké, aby nám náš cíl připomínali a povzbuzovali nás. Poznámka v kalendáři může sloužit jako připomínka, abychom se zamysleli nad svým pokrokem. Musíme být odhodláni, abychom ‚jednali, právě jak jsme se rozhodli ve svém srdci‘. — 2. Kor. 9:7.
6 V měsíci říjnu budeme mít vynikající možnost, abychom se zaměřili na své cíle. Budeme nabízet časopisy Strážná věž a Probuďte se! Člověku, který bude mít skutečný zájem, možná nabídneme pravidelný odběr těchto časopisů. Obvykle se to dělá na opětovné návštěvě. Mohli bychom si stanovit nějaký rozumný cíl, kterého chceme dosáhnout? A co se například pokusit zvýšit počet časopisů, které předáme? Vykonat více opětovných návštěv a zavést biblické studium — to by mohl být rozumný cíl pro mnoho křesťanů.
7 Odkládat důležité věci není moudré, protože „svět pomíjí“. (1. Jana 2:17) Zvláštní výsady a požehnání ve službě pro Jehovu můžeme mít právě dnes. Závisí pouze na nás, zda jich využijeme.