Jaké cíle předkládáte svým dětem?
1 Úspěšnost života závisí na tom, zda si stanovíme hodnotné cíle a zda jich dosáhneme. Ti, kdo usilují o bezvýznamné nebo nereálné cíle, dospějí ke zklamání a k nenaplnění. K tomu, abychom rozeznali, o jaké cíle máme usilovat, abychom se „pevně chopili skutečného života“, potřebujeme moudrost. (1. Tim. 6:19) Jsme Jehovovi velice vděční za to, že nám prostřednictvím svého Slova a organizace přesně ukazuje, jakou cestou se máme vydat. (Iz. 30:21)
2 Jehova dává rodičům vynikající příklad v tom, jak se má poskytovat láskyplné vedení. Moudří rodiče nenechávají na svých nezkušených dětech, aby samy rozhodly, která cesta je pro ně nejlepší, ale naopak je poučují o tom, po které cestě by měly chodit. A tak když děti zestárnou, „neodbočí z ní“. (Přísl. 22:6) Křesťanští rodiče z vlastní zkušenosti vědí, že nemohou důvěřovat vlastnímu úsudku; musí spoléhat na Jehovu. (Přísl. 3:5, 6) A oč více to potřebují děti, které mají málo poznatků a zkušeností.
3 Rodiče mohou svým dětem předkládat hodnotné cíle, které jim pomohou, aby se zaměřily na „důležitější věci“. (Fil. 1:10) Na rodinném studiu mohou začít své děti povzbuzovat, aby chápaly důležitost tohoto studia a aby se z něho učily. Je to dobré k tomu, aby si děti zvykly vždy si dopředu prostudovat to, co se bude probírat na sborových shromážděních, připravit si odpovědi a vyjádřit se vlastními slovy. Důležité je pravidelně se podílet na kazatelské službě. Malé děti se na ní mohou podílet tím, že nabízejí traktáty, čtou biblické texty nebo ukazují časopisy. Když umějí číst, mohou se přihlásit do školy teokratické služby a to urychlí jejich pokroky v duchovním smýšlení. Je velký krok kupředu, když je dítě způsobilé stát se nepokřtěným zvěstovatelem a když je připravené pro křest.
4 Jakmile děti přicházejí do let dospívání, nebo i dříve, měli by s nimi rodiče realisticky mluvit o životních cílech. Školní poradci a spolužáci mohou děti snadno ovlivnit a způsobit, že se zaměří na světské, hmotařské cíle. Rodiče by svým dětem měli pomoci vybrat si takové školní vzdělání, které by jim poskytlo praktickou výuku a vybavilo je tak, aby se uměly postarat o své hmotné potřeby, a nemusely kvůli tomu obětovat zájmy Království. (1. Tim. 6:6–10) Děti mohou být povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o „dar“ svobodného stavu a později aby byly schopny přijmout závažné odpovědnosti vyplývající z manželství, kdyby se k tomu kroku rozhodly. (Mat. 19:10, 11; 1. Kor. 7:36–38) Jestliže rodiče s dětmi mluví pěkně o průkopnické službě, o službě v místech, kde je víc potřeba sloužit, o službě v betelu nebo o misionářské službě, mohou jim již ve velmi raném věku vštípit touhu žít takovým způsobem života, který se líbí Jehovovi, prospívá druhým lidem a přináší mnoho dobrých věcí i jim samotným.
5 Není to náhoda, že dnes máme v organizaci velmi mnoho mladých lidí, kteří si vysoce cení křesťanských hodnot a usilují o teokratické cíle. Za mnohé jejich úspěchy je možné přičíst zásluhy láskyplným rodičům. Jestliže jste rodiče, kam podle vašeho názoru směřují vaše děti? Postupují směrem k životu, který je zaměřený na zájmy Království? Uvědomte si, že jednou z nejdůležitějších věcí, které můžete dělat, je vštěpovat dětem pravdu a mluvit o ní každý den. Možná se pak budete těšit z rodiny, která věrně slouží Jehovovi. (5. Mojž. 6:6, 7; Joz. 24:15)