Mějme užitek ze školy teokratické služby v roce 1996 — 3. část
1 Apoštol Pavel chtěl, aby se za něj jeho bratři modlili, aby mohl získat schopnost mluvit směle o dobré zprávě. (Ef. 6:18–20) Také my si přejeme tuto schopnost rozvíjet. Proto oceňujeme pomoc, kterou nám v tomto ohledu poskytuje škola teokratické služby. Účastníci shromáždění, kteří splňují určité požadavky, jsou nabádáni, aby se do ní zapsali.
2 Jako studující dostáváme osobní rady, které nám mohou pomoci zlepšit naše vyjadřovací i vyučovací schopnosti. (Přísloví 9:9) Užitek můžeme mít také z toho, když posloucháme rady určené ostatním studujícím a uplatňujeme je na sebe. Při přípravě úkolu bychom si měli pečlivě prostudovat podklady, abychom se ujistili, že látku podáme správně. Hlavní myšlenky a použité biblické texty by měly dobře zapadat do toho, jak budeme celkový námět rozvíjet. Pokud se úkolu účastní i někdo jiný, měl by se úkol dříve, než proběhne ve škole, předem dostatečně vyzkoušet. Po čase bychom se měli snažit mluvit volně a používat spíše poznámky než doslovný text.
3 Všichni, kdo mají ve škole úkol, by měli přijít včas, dát dozorci školy svůj lístek rad k proslovům a sednout si do přední části sálu. Sestry by měly dozorci školy dát předem vědět, jaký má jejich úkol rámec a zda budou stát, nebo sedět. Taková spolupráce přispívá k hladkému průběhu programu a umožňuje bratrům, kteří mají na starosti pódium, aby všechno předem připravili.
4 Příprava úkolu č. 2: Čtení Bible je kromě jiného určené k tomu, aby studujícímu pomohlo zlepšit schopnost číst. Jak toho nejlépe dosáhnout? Nejlepší způsob, jak si látku osvojit, je číst ji nahlas a opakovaně. Aby studující zjistil význam a správnou výslovnost nějakých neznámých slov, měl by si je vyhledat ve slovníku.
5 Hebrejská a řecká jména a místní názvy jsou v českém Překladu nového světa transliterovány. Výsledkem je, že se čtou přesně tak, jak se píší. Toto pravidlo je třeba mít na paměti zvláště při čtení slov hebrejského původu. Například jméno „Cofar“ se vyslovuje „cofar“, a nikoli „kofar“. V češtině se slabiky „di“, „ti“ a „ni“ často vyslovují měkce jako „ďi“, „ťi“ a „ňi“. Ale u biblických jmen k tomuto měkčení nedochází. Je tedy nesprávné slovo „Daniel“ vyslovovat jako „daňiel“ nebo slovo „Netinim“ jako „neťiňim“. To se týká například těchto slov: Dina, Kenita, Nikodém, Nil, Ninive, nisan, Timoteus a Titus. Rádi bychom vás také upozornili na čtení dvojitého a ve slovech typu Raab nebo Naaman. Písmena aa čteme jako dlouhé á. Uvedená slova se tedy správně vysloví jako „ráb“ a „náman“. Když si na podobné výrazy budeme dávat pozor, nebude nám výslovnost dělat žádné větší potíže.
6 Když mají úkol ze čtení nedospělé děti, mohou jim pomáhat rodiče. Například mohou naslouchat, když si dítě látku nacvičuje, a pak mu dát užitečné rady ke zlepšení. Vyhrazený čas umožňuje použít krátký úvod a vhodný závěr, v kterém budou klíčové myšlenky prakticky uplatněny. Tak si studující rozvíjí svou schopnost mluvit volně.
7 Žalmista se upřímně modlil: „Jehovo, kéž otevřeš tyto mé rty, aby má vlastní ústa vyprávěla tvou chválu.“ (Žalm 51:15) Kéž nám aktivní účast ve škole teokratické služby pomůže, aby se stejná tužba splnila i nám.