Přátelské rozhovory mohou zapůsobit na srdce
1 Rozhovor je možné definovat jako „výměnu myšlenek mluvením“. Začít přátelský rozhovor na téma, které druhé zajímá, může upoutat jejich zájem a nám může pomoci, abychom s poselstvím o Království zapůsobili na jejich srdce. Zkušenosti ukazují, že je mnohem účinnější zapojit lidi do přátelského a uvolněného rozhovoru, než jim kázat.
2 Jak začít přátelský rozhovor: K tomu, abychom mohli mluvit s druhými, nemusíme předkládat nějakou omračující sérii myšlenek a biblických textů. Je prostě jen třeba zapojit druhou stranu do rozhovoru. Když si například povídáme s naším nejbližším sousedem, není náš rozhovor strnulý, ale uvolněný. Nepřemýšlíme o dalších slovech, ale na vyslovené myšlenky reagujeme přirozeně. Když projevíme opravdový zájem o to, co soused říká, možná ho povzbudíme, aby s námi dál rozmlouval. Stejně by to mělo platit i o vydávání svědectví jiným lidem.
3 K zavedení přátelského rozhovoru můžeme použít náměty, jako je zločinnost, problémy mládeže, místní záležitosti, poměry ve světě, nebo dokonce počasí. Věci, které se přímo dotýkají života lidí, snadno vzbudí jejich zájem. Když už rozhovor začal, můžeme ho jemně stočit k poselství o Království.
4 I na takový nenucený rozhovor bychom měli být předem připraveni. Přesto není třeba si stanovit pevnou osnovu nebo se učit nazpaměť kázání, což by vedlo k rozhovoru, který by nebyl pružný a nepřizpůsoboval by se novým okolnostem. (Srovnej 1. Korinťanům 9:20–23.) Vynikající metodou přípravy je vybrat si jeden nebo dva biblické náměty s úmyslem soustředit na ně rozhovor. K tomu je užitečné si připomenout náměty z knihy Rozmluvy.
5 Základní předpoklady pro přátelský rozhovor: Když mluvíme s druhými, měli bychom být vřelí a upřímní. Úsměv a radostný pohled svědčí o těchto vlastnostech. Máme nejlepší poselství na světě, které nejvíce působí na upřímné lidi. Jestliže vidí, že se o ně zajímáme, protože jim upřímně chceme říci nějakou dobrou zprávu, přiměje je to, aby naslouchali. (2. Kor. 2:17)
6 Účastnit se rozhovoru by mělo být příjemné. Proto bychom měli být laskaví a taktní, když mluvíme o poselství o Království. (Gal. 5:22; Kol. 4:6) Velmi se snaž, abys zanechal příznivý dojem. Oslovený díky tomu — přestože možná poprvé nedosáhneme jeho srdce — snad bude při dalším rozhovoru se svědky vnímavější.
7 Začínat přátelské rozhovory nespočívá v tom, že se naučíme složitá kázání, ale jednoduše v tom, že vzbudíme zájem o námět, který se dotyčného týká. Když jsme se tedy předem připravili, budeme schopni zapojit druhé do přátelského rozhovoru. Usilovně se snažme, abychom dosáhli srdce lidí, s nimiž se setkáme, a to tím, že jim povíme o nejlepší zprávě, která existuje — o věčném požehnání v Božím Království. (2. Petra 3:13)