Ve službě se vzájemně povzbuzujme
1 Každý z nás rád slyší povzbudivé „slovo pronesené v pravý čas“. (Přísl. 25:11) Co můžeme udělat pro to, aby rozhovory, které vedeme se svými spolukřesťany ve službě, byly povzbudivé?
2 Rozhovory, které povzbuzují: Je jistě příjemné, když si ve službě se svými spolupracovníky povídáme i o duchovních věcech. (Žalm 37:30) K tomu může patřit úvod, který právě používáme nebo hezká zkušenost z nedávné doby. (Sk. 15:3) Všimli jste si něčeho zajímavého při svém osobním čtení Bible, v nových časopisech nebo na shromáždění? Povídat si můžeme i o myšlenkách z některé přednášky, jež nedávno zazněla v sále Království.
3 Když oslovený člověk vznese námitku, kterou nedokážeme překonat, může nás to zbavit odvahy. Než přejdeme k dalším dveřím, bylo by užitečné se v několika minutách společně se svým spolupracovníkem zamyslet nad tím, jak by se vzniklá situace dala vyřešit příště. Návrhy můžeme najít například v knize Rozmluvy. A pokud se nám líbil úvod našeho partnera, upřímná pochvala pro něj jistě bude vítaným povzbuzením.
4 Chopte se iniciativy: Je ve vaší skupině studia knihy někdo, s kým jste už dlouho ve službě nebyli? Když ho do služby pozvete, může to vést ke ‚vzájemné výměně povzbuzení‘. (Řím. 1:12) Pravidelní a pomocní průkopníci jsou rádi, když mají s kým spolupracovat, zvláště ráno nebo pozdě odpoledne, kdy možná chodí do služby méně zvěstovatelů. Když se s nimi domluvíte, bude to pro ně vítanou pomocí. Je ve vaší skupině nebo ve sboru zvěstovatel, který se kvůli zdravotním omezením nemůže na službě podílet v plné míře? Bude užitečné, když ho vezmete s sebou například na studium. (Přísl. 27:17)
5 Pochvala a ocenění jsou vždy povzbudivé, a to dokonce i tehdy, když se týkají jen malých věcí. Mějme to na mysli, když s druhými spolupracujeme ve službě. Přejeme si totiž ‚jeden druhého budovat‘. (1. Tes. 5:11)