Kde by žili všichni lidé?
KTERÝ poctivý člověk by se neradoval nad vyhlídkou, že by mohl žít věčně na zemi, na níž by panoval mír a spravedlnost a kde by již nikdo nebyl nemocný, starý a slabý? Jak slibuje Bible, bude tomu tak pod panstvím Božího království. Takové poměry budou na zemi, až Bůh odstraní přítomná nespravedlivá zařízení i všechny, kteří se podílejí na jejich špatných cestách. Pak bude vládnout spravedlivé panství nad zemí v čele s Ježíšem Kristem, Božím Synem. — Dan. 2:44.
Ale někteří lidé se ptají: „Kde budou žít všichni lidé, když již nikdo nebude stárnout, umírat a dále se budou rodit děti?“
A nejen to. V Bibli nalézáme povzbudivé zaslíbení, že všichni zemřelí vstanou z mrtvých. Ježíš řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29, NS; viz též Skutky 24:15) Jistě je v souladu s Boží láskou, že mrtví nebudou přehlédnuti, že jim nebude odňata možnost žít věčně v Božím novém pořádku. Ale kde budou všichni tito vzkříšení žít?
To je rozumná otázka. Často slyšíme názor, že počet obyvatel na zemi je již dnes příliš velký — asi 3 600 000 000. Je slyšet varování před nebezpečím rozšířeného hladomoru a nepokojů jako důsledků „populační exploze“. Jak bude tento problém vyřešen v Božím novém pořádku, když lidé již nebudou umírat?
Především si musíme ujasnit určité faktory. Na příklad je nutno se zmínit o tom že země je skutečně schopna uživit mnohokrát více obyvatel, než jich dnes žije. Dále si musíme uvědomit, že počet lidí, kteří zemřeli v minulých tisíciletích, zdaleka není tak vysoký, jak si snad někdo představuje. A nakonec musíme myslet i na to, že v Bibli na žádném místě není řečeno, že lidé se mají vždy rozmnožovat. Bůh řekl prvnímu lidskému páru: „Naplňte zemi“, a nikoli, že ji mají přeplnit potomstvem. (1. Mojž. 1:27, 28) Nyní se chceme jednotlivými body blíže zabývat.
Na zemi je místo pro obrovské množství obyvatel
Kolik místa poskytne naše planeta těm, kteří získají život v Božím novém pořádku? Bude stačit místo? Povrch země měří 510 miliónů čtverečních kilometrů. Ale asi 71 procent z toho je voda. Tedy 29 procent neboli 150 miliónů čtverečních kilometrů je země. V knize The World Book Encyclopedia (1970) je řečeno o dnešním zalidnění země: „Kdyby všichni lidé na světě byly rovnoměrně rozděleni, byla by hustota obyvatelstva 24 osoby na čtvereční kilometr.“ To by znamenalo, že by každému jednotlivci, který dnes žije, mohly patřit čtyři hektary půdy! Ano, na zemi může žít mnohem více lidí než jich žije dnes.
Během lidských dějin však žily miliardy lidí. Kolik miliard? Jak dlouho žije člověk na zemi? Podle biblické chronologie 6000 let. Avšak musíme si připomenout, že po 1656 letech lidských dějin se počet světového obyvatelstva silně snížil — na pouhých osm lidí. Příčinou byla potopa ve dnech Noé. (1. Petra 3:20) V následujících 2370 letech až do začátku našeho letopočtu opět vzrůstal počet obyvatel. Ale v době, kdy byl Ježíš na zemi, nebyl podle odhadu počet obyvatel větší než 250 miliónů. Dílo The World Book Encyclopedia uvádí poloviční odhad — pouze 133 miliónů.
Teprve v posledních staletích vzrostl značně počet obyvatelstva. Dr. Albert L. Elder, president společnosti amerických chemiků, řekl na konferenci této společnosti v roce 1960:
„Trvalo více než 5000 let, asi do roku 1820, než se počet obyvatel zvýšil na 1,1 miliardu. V následujícím století se zdvojnásobil. Dnes je asi 2,8 miliard a v šedesátých letech má dosáhnout 3 miliard [což se též stalo]. Za méně než 50 let vzrostl tedy počet obyvatel stejně jako za prvních 50 století.“
Dnešní obyvatelstvo představuje tedy značnou část lidí, kteří kdy žili na zemi. V roce 1966 řekl řečník na kongresu farmaceutické společnosti na Floridě: „Dnešní obyvatelstvo světa tvoří asi 25 procent z celkového počtu lidí, kteří kdy žili na zemi.“ (Jacksonville Journal, 18. května 1966.)
Podle tohoto odhadu by žilo během celých lidských dějin pouze 14 miliard lidí. Ale dejme tomu, že jich žilo mnohem více. Přidáme-li deset miliard, je to 24 miliard. Bylo by pak pro ně dost místa? Protože pevnina zaujímá 150 miliónů čtverečních kilometrů, připadlo by na každého člověka více než 60 arů. Ale uživí 60 arů jednoho člověka? Můžeme být přesvědčeni o tom, že by k výživě stačil pouze zlomek této plochy. Ostatní země by mohlo být použito k jiným účelům: k rekreaci člověka a k životu zvířat a rostlin.
Země může poskytnout dostatek potravy
Podle knihy The World Today: Its Patterns and Cultures (Dnešní svět: jeho zvláštnosti a kultury, 1966) se hodí pouze méně než osmina celé pevniny k obdělávání. Velká část půdy, která je obdělávána, poskytuje jen nepatrné výnosy a metody obdělávání nejsou často nejlepší. Ale i dnes, v poměrech, které zdaleka nejsou ideální, měla by země být schopna uživit daleko víc obyvatel. Ve svém vydání z 13. července 1970 píše časopis TIME v článku o nových druzích pšenice a rýže, které poskytují vysoké výnosy: „Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů zastává názor, že by světové zemědělství mohlo uživit 157 miliard lidí.“ Proto by výživa 24 miliard nebyla problémem.
Zatím však není ani jisté, že velký počet 24 000 000 000 lidí skutečně žil. Mohlo jich být mnohem méně. Bible též neříká, že každý, kdo vstane z mrtvých, bude žít věčně. Důvodu, který nalézáme u Izaiáše 26:10, bude jistě použito u mnohých z nich: „Když se bezbožnému činí milost, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti činí nepravé a nehledí na důstojnost Jehovovu.“ (NS) Takoví lidé zaniknou a již nikdy nebudou žít. (Zjev. 20:11–15) Bible též ukazuje, že ne všichni lidé, kteří žijí dnes, budou shledáni hodnými žít na zemi pod Božím královstvím. Dokonce ukazuje, že mnozí, ano většina z nich, nebudou ochotni postavit se na stranu Boha a projevovat víru v jeho opatření; tím se rozhodnou nikoli pro věčný život, ale pro věčnou zkázu. — 2. Tess. 1:9, 10; 2. Petra 3:5–7.
Když si pomyslíme, jak může být země v ideálních podmínkách a pod Božím požehnáním úrodná, poznáme, že může beze všeho uživit mnohem více lidí včetně vzkříšených, i kdyby to bylo deset nebo dvacet miliard, nebo ještě více.
Bůh, který stvořil zemi, ví, jak ji má učinit úrodnou. Pod moudrým vedením svého královského panství bude země úrodná jako nikdy předtím. Bude to podobné jako v době, kdy byl izraelský národ věrný Bohu: „Země také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh, Bůh náš.“ — Žalm 67:7.
Pak bude jistě přikročeno k obdělávání celé země, takže nakonec bude úrodným rájem. Též území, která jsou dnes neproduktivní, budou zúrodněna. Dnes zabírá asi čtvrtinu zemského povrchu poušť nebo polopoušť, ale to se může změnit.
V díle Chambers‘ Encyclopedia můžeme číst o pouštích: „I v nejméně slibných krajích způsobí příležitostný déšť, že vzejdou semena, která dlouho spala v písku... Kde jsou řeky nebo spodní vody, okamžitě se pozná, že půda pouště by vlastně byla úrodná a že kouzelné slovo, na nějž čeká, je voda.“ Též Encyclopedia Americana říká: „Mnohé oblasti pouště budou úrodné, jakmile budou zavlaženy.
I dnes jsou pouště v Egyptě a Izraeli úrodné, protože jsou zavlažované a půda je dobře obdělávána. Také velká část Kalifornie je úrodná, protože je půda zavlažovaná a dobře pěstovaná; kdyby se to nedělo, byla by pouští.
Když může být již dnes mnoho učiněno k obživě velkého množství obyvatel země, co vše může být teprve učiněno pod Božím královstvím a jeho požehnáním? Jehova Bůh dokázal, že se může postarat o vodu i potravu, když je obstarával pro 600 000 Izraelitů a jejich rodiny po 40 let na poušti poloostrova Sinaj. (2. Mojž. 12:37; 15:22–25; 5. Mojž. 8:3, 4) Tuto schopnost dokázal znovu o staletí později. Když 50 000 židovských zajatců a jejich druhové se vraceli z Babylóna do Jeruzaléma a přitom procházeli syrskou pouští, opatřoval jim vodu a naplňoval tak Izaiášovo proroctví: „Nebo se vyprýští vody na poušti a potokové na pustinách. A obrátí se místo vyprahlé v jezero, žíznivé v prameny vod.“ (Iz. 35:1, 6, 7; Ezdráš 2:64–70) Může to dělat v mnohem větším měřítku i pod královským panstvím svého Syna
Naplněna, ale ne přeplněna
Kolik lidí má žít na zemi podle Jehovova záměru? V Bibli nenalézáme žádný údaj.
Můžeme však být jisti, že všichni, kteří pak budou žít, budou mít radost ze života. Co bylo slíbeno ve dnech žalmisty Davida věrnému Božímu lidu. bude splněno: „Rozkoš míti budou ve množství pokoje.“ Ježíš ukázal, že v Žalmu 37:11 jsou předpověděny poměry, které jednou nastanou na celé zemi, když z něj citoval podle Matouše 5:5. Lidé, kteří budou žít pod jeho královským panstvím, jistě by se nemohli těšit z pokojného života, kdyby byla celá země přelidněna, takže by jim chyběl životní prostor.
Nesmíme zapomenout, že Jehova přikázal lidem, aby ‚naplnili zemi‘. (1. Mojž. 1:28) Neřekl, že ji mají zaplavit lidmi. Ale má-li tomu být zabráněno, nebude muset po určité době přestat další rozmnožování? Zdá se, že ano.
Jak to bude možné? Kdo dal muži a ženě schopnost přivádět na svět děti? Jejich stvořitel, Jehova Bůh. Protože dal lidem schopnost se rozmnožovat, může se postarat i o to, aby rozmnožování přestalo. Z Božího slova není patrné, kdy a jak se to stane. Ale skutečnost, že neznáme žádné podrobnosti, není důvodem, abychom pochybovali o tom, že Jehova je pánem situace.
Bůh slíbil, že obnoví zemi v úrodný ráj a že ji učiní tak úrodnou, aby uživila všechny lidi, kteří získají věčný život. Za to ručí, protože čteme v jeho Slově: „Ten, jenž seděl na trůnu, pravil: ‚Hle, činím všechny věci nové.‘ Také řekl: ‚Piš, neboť tato slova jsou spolehlivá a pravá.‘“ (Zjev. 21:5, NS) V Božím novém systému budou mít všichni obyvatelé země dostatek životního prostoru a život bude pro ně radostí.