Proč právě holubice?

Hned nato, když byl Ježíš pokřtěn ve vodě, „sestoupil na něj svatý duch v tělesné podobě jako holubice“. (Luk. 3:22) Sestoupení ducha se snad může přirovnat k třepotání holubice, která usedá na bidýlko.

Ve staré době obětovali Izraelité holuby. (Marek 11:15; Jan 2:14–16) Holubice byla symbolem nevinnosti a čistoty. To je vidět ze slov, která Ježíš řekl svým následovníkům: „Buďte. . . nevinní jako holubice.“ (Mat. 10:16) Holubice, kterou vyslal Noe z archy, přinesla zpět v zobáku olivový list. Ten prozrazoval, že vody potopy poklesly. (1. Mojž. 8:11) Nyní měla následovat doba pokoje a míru, neboť o Noemovi bylo prorokováno: „Ten nám přinese útěchu od naší práce a útrap našich rukou, jež pocházejí z půdy, kterou Jehova proklel.“ (1. Mojž. 5:29) Tím, že se při Ježíšově křtu objevila holubice, byla obrácena pozornost na úlohu, kterou musel Ježíš, čistý a bezhříšný Boží Syn, splnit jako Mesiáš. A tím, že obětoval svůj život za lidstvo, byl vytvořen předpoklad, aby se lidé pod jeho královským panstvím mohli těšit míru a pokoji.