„. . . stále se ještě musíme mnoho učit“

◆ V celém světě přemýšleli vědci o tom, jak se tažným ptákům podaří najít cestu při svém dalekém stěhování. Mnohým se zdálo, že se ptáci orientují podle výrazných znamení na zemi, jako jsou mořské břehy nebo horská pásma. Zřejmě však toto vysvětlení není postačující, neboť tito ptáci příležitostně přelétají široká vodstva nebo létají v noci, kdy takové značky na zemi nejsou vidět. Jak potom najdou cestu?

V padesátých letech ukázal jeden německý vědec pokusem, že se určití ptáci orientují podle slunce. Pokus dokázal i to, že ptáci mají vnitřní hodiny, které jim umožňují vyrovnávat zdánlivý pohyb slunce na nebi.

Ptáci, kteří táhnou v noci, se řídí, jak se zdá, podle postavení hvězd.Jsou ptáci, kteří stanoví výšku hvězdy nebo skupiny hvězd a potom letí v určitém úhlu k nim. Také tito ptáci si mohou, jako ptáci, kteří táhnou ve dne a orientují se podle slunce, svým vnitřním citem pro čas trvale nastavit úhel, v němž letí vzhledem ke hvězdám. Jiní ptáci potřebují, jak se zdá, neproměnný hvězdný vzor, podobně jako člověk vyhledává Polárku pomocí Velkého vozu.

Dr. Stephen Emlen, mimořádný profesor zvířecích zvyků napsal o podivuhodné schopnosti ptáků orientovat se tímto způsobem: „Mnozí poukazují na tyto studie a usuzují, že se odhalilo tajemství stěhování zvířat. To však není správné. Současné teorie nevysvětlují, proč zvíře dává přednost jednomu směru před druhým. A nové výsledky výzkumu dávají poznat, že hvězdy a slunce nejsou pro některé tažné ptáky ani nutné.“ Jsou například ptáci, kteří letí v noci při zataženém nebi, dokonce mezi dvěma vrstvami mračen. Dr. Emlen k tomu dodává: „Tím se nevyvrací, že se ptáci orientují podle nebeských těles, dovoluje to však poznat, že potřebují jako orientační pomoc ještě něco jiného. Co to je, nevíme. Potřebují snad jako orientační pomoc vítr nebo magnetické pole Země? Nejnovější výzkumy naznačují domněnku, že obojí je možné. Snad se to někdy dovíme. . . Stále se ještě musíme mnoho učit.“