Nejezdi nadměrnou rychlostí a výbojně!

„KDYBY byl automobil vynalezen dnes, byl by zakázán,“ prohlašuje Geoff Large, zástupce vedoucího oddělení pro bezpečnost na silnicích v britské RoSPA (Královské společnosti pro předcházení nehodám). „Nikomu by se nedovolilo, aby prodával to, co každoročně zabíjí a zraňuje jen v naší zemi [Velké Británii] třetinu miliónu lidí.“

Výrobci motorových vozidel uznávají, že jejich výrobky v sobě skrývají nebezpečí. Investují ohromné částky a vynakládají velké úsilí na to, aby zlepšili bezpečnostní vybavení současných automobilů. Londýnský Sunday Express Magazine však uvádí: „Řidiči, kteří dbají na bezpečnost, vědí, že bezpečnost automobilu a cestujících není levná.“ Reklama sice zdůrazňuje bezpečnostní vybavení, ale co přesto přitahuje pozornost kupujících? Často je to výkon vozidla, jakou dosáhne nejvyšší rychlost za nejkratší dobu a jeho síla i ladná konstrukce a sportovní vzhled.

Soudce ve výslužbě Richard Spiegel se dívá na německé motoristy tak, že „mají neurotický vztah k rychlosti... [jež] je stále nejčastější příčinou nehod“. Domnívá se, že tento stav motoristů využívá „automobilový průmysl k reklamě“. Je to tak i v tvé zemi?

I další činitelé, jako rostoucí hustota provozu a stále nižší kvalita silniční sítě, zvyšují riziko jízdy v mnoha zemích. Zprávy z Brazílie se zaměřují na nebezpečí neoznačených křižovatek. Podle listu Brazil Herald „tyto situace náhle zmatou jednoho či více řidičů, ti zaváhají, a to může vést k nehodě“.

Vzhledem k těmto úskalím je naléhavé, aby řidiči moderních vozidel s vysokým výkonem byli odpovědní, kvalifikovaní a měli zájem o druhé. Ve švédské publikaci Trygg i trafiken? (Bezpečně v provozu?) můžeme číst: „Kromě volebního práva je řidičské oprávnění nejdůležitější věc, kterou může společnost člověku svěřit.“

Dej si pozor na výbojnost!

Rychlost zabíjí. Opilí řidiči jsou životu nebezpeční. A tak si snad řekneš: ‚Dodržuji předepsané rychlosti a nepiji alkohol, když chci sednout za volant. Uvědomuji si, že jízda může být otázkou života či smrti. Co mohu víc dělat?‘

„Auto zesiluje lidskou schopnost pohybu a umožňuje člověku překlenout vzdálenosti mnohem rychleji, než by to dokázal vlastní silou,“ píše psycholog Zulnara Port Brasil a dodává: „Samo o sobě to není nic špatného.“ Kde je tedy problém? Podle Zulnary „spočívá ve způsobu, jímž každý řidič tuto sílu ovládá“.

Nepochybně souhlasíš s vyjádřením francouzského deníku Le Monde: „Všeobecně rozvíjený způsob myšlení působí, abychom považovali... volant za symbol moci... Nemůže-li se člověk vyhnout pošetilosti druhých..., může při nejmenším ovládat svůj vlastní způsob jízdy.“ — Kurzíva od nás.

To, co činí současný provoz motorových vozidel náročnějším a nebezpečnějším, je podle listu Glasgow Herald „vzrůstající agresivita a nesnášenlivost za volantem“. Když se k tomu přidá ještě „hra s ohněm [jednání, při němž se nebezpečná situace žene až na hranici bezpečnosti, než se začne brzdit], a metoda zuřivého boje“, který vyúsťuje „stále častěji až do fyzického násilí a srážek“, dostáváme předpis pro smrt na silnici. Kanadský policejní komisař Ken Cocke říká: „Lidé prostě zapomněli na všechna pravidla — a každý spěchá. Vzrůstá pocit, že musíme být vůči druhým výbojnější; každý se dere dopředu a nikdo neustoupí.“

Tento rys výbojnosti charakteristický pro dnešní řidiče skutečně vytváří problémy. „Největší chybou je,“ píše Rheinischer Merkur, „že jeden jezdí za druhým příliš blízko... Málo uživatelů silnice vnímá pocity druhých. Například řidiči rychlých automobilů mají často pocit, že motocyklisté jsou zdrojem nepříjemností. Cítí se napadeni, žárlí, a žárlivost může snadno vyvolat agresivitu.“ Je to tak běžný rys, že „každý třetí dotázaný připouští, že ho předjetí rozčílilo nebo dokonce urazilo“.

To nejdůležitější — Jezdit bezpečně!

Na komunikacích ve Spojených státech se agresivita jeví jako odraz vzrůstajícího násilí. Článek v The Wall Street Journal ze 3. srpna 1987 pod nadpisem „Řidiči jsou stále násilnější“ uvádí: „Policie sleduje ve městech po celé zemi, že na komunikacích přibývá střelby, pěstních zápasů a jiného poškozování zdraví, k nimž dojde mnohdy z drobných šarvátek mezi řidiči.“ The New York Times ze 6. srpna 1987 podávají zprávu: „Od poloviny června přišli na dálnici v jižní Kalifornii o život násilným jednáním 4 lidé... a 15 bylo zraněno.“

Je tedy nepochybné: musíme jezdit bezpečně ve svém vlastním zájmu i v zájmu druhých. Dřívější britský ministr dopravy John Moore naříkal nad každoročním počtem zabitých na silnici a důrazně řekl: „Bezpečnost na silnici... musí být pro všechny uživatele silnic to nejdůležitější.“

Jak tedy můžeme prakticky uplatňovat bezpečnou jízdu? Na co bychom měli dbát? Co nám radí zkušení řidiči, kteří jezdí bezpečně? O těchto otázkách pojednává další článek „Pěstovat bezpečný způsob jízdy“.