Svět hazardních her

HRACÍM automatům na peníze se často říká jednorucí bandité. Ale na rozdíl od skutečných banditů na nikom peníze nevymáhají; lidé se staví do řady jako ovce, aby se od nich nechali obrat.

Ve Spolkové republice Německo je asi 420 000 takových automatů a pilně z Němců vysávají 900 miliónů dolarů ročně. Pět miliónů lidí stráví každý týden hodinu tím, že do automatů sypou peníze; 80 000 lidí tak stráví více než pět hodin týdně.

Španělsko se nyní pyšní 750 000 hracími automaty. Hazardní hry zde byly legalizovány v roce 1977. Do roku 1988 Španělé už utráceli ročně 25 miliard dolarů ve všech druzích hazardních her. Podle zpráv je 200 000 Španělů vášnivými hráči. V roce 1989 Italové utratili v hazardních hrách asi 12 miliard dolarů — neboli asi 210 dolarů na osobu, včetně dětí. Během jediného týdne začátkem roku 1990 Italové utratili 70 miliónů dolarů v sázkách na fotbalové zápasy.

Hráči ve Spojených státech utratí jen v legálních formách hazardu více než 200 miliard ročně! Předsedající jednoho sdružení kasin se nedávno chlubil: „Hazardní hraní je nejrychleji rostoucí průmysl země, představuje výši ročního [amerického vojenského] rozpočtu.“ Lásku Američanů k hazardním hrám připisuje téže „filozofické hnací síle“ a ochotě riskovat, která poháněla objevitele a hraničáře v minulosti národa. Ale sázkařský sen o okamžitém zbohatnutí je jen vzdáleným výkřikem z let potu a dřiny, které průzkumníci a pionýři vkládali do svých riskantních podniků.

Sociolog Vicki Abt říká: „Loterie podporují představu, že odměna nesouvisí s vynaloženým úsilím.“ Takové myšlení může trvale poškodit kvalitu života. Dluhy, chudoba, zničené pracovní návyky, rozbité rodiny — to jsou smutné výsledky hazardního hraní. Pro milióny lidí, mezi nimiž je stále více mladistvých, se hazardní hraní stává neovladatelným nutkáním. Bible má jistě pravdu, když říká, že „láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu“. — 1. Timoteovi 6:10.