ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g91 3/22 str. 25-27
  • Filipy — Místo pramenů

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Filipy — Místo pramenů
  • Probuďte se! – 1991
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Prameny vody
  • Prameny vzácných kovů
  • Prameny krve
  • Prameny života
  • Prameny štědrosti
  • Náš odjezd
  • Filipy
    Hlubší pochopení Písma, 1. svazek
  • „Vydej se do Makedonie“
    Vydávej „důkladné svědectví o Božím království“
  • Biblická kniha číslo 50 — Filipanům
    „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“
  • „Boží pokoj ... převyšuje všechno myšlení“
    Strážná věž hlásající Jehovovo království (studijní vydání) – 2017
Ukázat více
Probuďte se! – 1991
g91 3/22 str. 25-27

Filipy — Místo pramenů

KDYŽ jsem se blížili k Tesalonice, klouzali jsme těsně nad vlnami Egejského moře. Náhle se na břehu objevila přistávací dráha a uháněla pod námi. Byla tak blízko letadla, že si manželka myslela, že jsme už přistáli. „To bylo nejhladší přistání, jaké jsme kdy zažili!“ řekla. Nato kola s žuchnutím dosedla na zem.

Makedonie, Řecko! Myslel jsem na svět Alexandra Velikého a na pozdější bitvu na filipské pláni, která rozhodla o budoucnosti Říma. A uvažoval jsem o tom, jak velký vliv měly na život a službu křesťanského apoštola Pavla. Jako ‚apoštol pro národy‘ uvedl Pavel křesťanství do Evropy právě ve Filipech. (Římanům 11:13) Uvidíme něco, co nám poskytne poučení? Nebo se dějiny touto rovinou přehnaly, aniž zanechaly nějakou stopu?

Po dvou hodinách cesty severně od Tesaloniky se náš autobus točil po horské silnici nad přístavem Kaválla. Ačkoli je Kaválla významná hlavně jako vývozce tabáku, rybáři spravující sítě v přístavišti vytvářeli obraz, jaký podle našich představ viděl Pavel, když se Kaválla jmenovala Neapolis. — Skutky 16:11.

Ačkoli Pavel v Neapoli nezůstal, několik metrů pod námi jsme viděli příkrou dlážděnou cestu, po níž cestoval. Pak jsme projeli úzkým zalesněným průsmykem a poprvé jsme zahlédli to, co dříve bývalo město Filipy. Mohli jsme to rozluštit na masívním balvanu, který toto místo označuje, skoro v polovině cesty nad údolím.

Dívali jsme se dolů na pole zrajícího tabáku. Pavel shlížel na močály a první osadníci na husté lesy. Apoštol se možná během sestupu čas od času zastavil, aby nabral dech. Přesto jistě pospíchal, snad stejně vzrušen jako my.

Prameny vody

Filipy existovaly již před tím, než v roce 356 př. n. l. přišel Filippos II, aby vykácel lesy, rozšířil město a pojmenoval je po sobě. Pět let před ním přišli osadníci z Thásu, aby pracovali v bohatých dolech Asyly a hory Pangaios. Svoji vesnici nazvali Krenides, ‚místo pramínků‘. Proč? Protože všude tryskaly prameny vody, jež z údolí udělaly z velké části močály.

Teprve nedávno byla země úspěšně odvodněna. Ale prameny jsou zde stále a vodní toky stále proudí. Na jednom místě stará římská silnice přetíná řeku Gangites. Tahle řeka měla pro Pavla zvláštní význam, a my jsme ji chtěli vidět.

Prameny vzácných kovů

Filippos Krenides opevnil, aby uchránil horníky z Thasu, kteří byli ohrožováni Thráky. Chtěl z Krenides udělat vojenskou výspu. Ale hlavně potřeboval zlato, aby mohl financovat své ctižádostivé válečné plány. Zlaté doly přinášely Filippovi a Alexandru Velikému více než tisíc talentů ročně. Když byly zlaté doly vyčerpány, Filipy upadly v zapomnění.

Prameny krve

Minulo více než sto let. Řecko ustoupilo moci Říma. Římské impérium potřebovalo silnice a napříč Makedonií byla postavena Via Egnatia. Čtrnáct kilometrů od pobřeží procházela středem Filip a probudila je obchodním a vojenským ruchem.

Filipy se staly strategickým bodem. V roce 42 př. n. l. zde bylo prolito mnoho krve ve dvou zuřivých bitvách mezi Římem a uchvatiteli, kteří chtěli ovládnout říši. Ale republikánské spiknutí bylo poraženo a impérium Caesarů bylo zachráněno. Na památku toho učinil vítězný Oktavián Filipy římskou kolonií. — Skutky 16:12.

Prameny života

Ve Filipech dnes nikdo nežije. Je to jen archeologické naleziště. Jak jsme se potulovali po Via Egnatia, zkoumali jsme v dlažbě stopy po kolech. Bloumali jsme po tržišti a podívali jsme se na padesátimístnou veřejnou latrínu. V knihovně nebyly žádné knihy a rovněž v tělocvičně (ve skutečnosti palaestra, neboli zápasnická škola) nebyli žádní zápasníci. Viděli jsme zbytky římských chrámů, řeckých nik, a dokonce v půli cesty na akropoli egyptskou svatyni. Když jsme seděli v divadle pod širým nebem, obdivovali jsme jeho akustiku. Stáli jsme na fóru a představovali jsme si majestátní magistráty, jak vycházejí ze svých komnat a před nimi nesou liktoři svazky prutů ovázaných kolem seker — odznaky jejich moci. V představách jsme zkoušeli znovu stvořit Filipy roku 50 n. l., jež se tak pořímštily.

Podle Bible Pavel a jeho průvodci ‚strávili v tom městě několik dnů‘. (Skutky 16:12) Není zde zpráva o žádných vzrušujících událostech. Jednoho dne však Pavel slyšel o malé skupině, která nechodila za starými ani za novými bohy a přesto prý byli zbožní. Scházeli se za koloniálním obloukem mimo město blízko místa, kde silnice přetínala řeku.

„A v sabatní den,“ píše Lukáš, „jsme vyšli za bránu vedle řeky, kde jsme si mysleli, že je místo modlitby. Posadili jsme se a hovořili jsme k ženám, které se sešly.“ Rozhovor obsahoval i naději na záchranu a věčný život skrze Ježíše Krista. Zvláště „nějaká žena jménem Lydie, prodavačka purpuru,. . . naslouchala a Jehova otevřel dokořán její srdce, aby dávala pozor na to, o čem mluvil Pavel.“ — Skutky 16:13, 14; srovnej Filipanům 2:12, 16; 3:14.

Po několika dnech byl Pavlův pobyt ve Filipech dramaticky ukončen. Když šel něco přes kilometr na místo modlitby, potkal dívku posedlou zlým duchem, která ho rušila. Když Pavel vyhnal démona, zaměstnavatelé té dívky se rozzuřili, protože přišli o svůj věštecký obchod. Co z toho vzešlo?

„Chopili se Pavla a Silase, vlekli je na tržiště k předákům.“ ‚Jsou to Židé,‘ obvinili je. (Každý věděl, že Klaudius právě vykázal Židy z Říma.) ‚Velice znepokojují naše město, protože zvěstují zvyky, které pro nás není zákonné přijímat ani provádět, protože jsme Římané,‘ dodali. Dav hlučel; magistráti vynesli rozsudek. Tehdy liktoři rozvázali své pruty a Pavlovi a Silasovi „způsobili mnoho ran“. Pak je uvrhli do vězení, krvácející a zesláblé, a upevnili jim nohy do klády. Právě tu noc došlo k velkému zemětřesení, které mělo za následek osvobození Pavla a Silase a to, že žalářník a jeho domácnost přijali křesťanství. — Skutky 16:16–34.

Druhý den ráno předáci velmi litovali nedorozumění; ale byli by cizinci tak laskaví a opustili město? Pavel a Silas šli nejprve do Lydiina domu, aby povzbudili spoluvěřící, dříve než odejdou do Tesaloniky. Lukáš tam zůstal, aby dohlédl na začínající sbor. — Skutky 16:35–40.

Prameny štědrosti

„Prostě nás přiměla“ jít do jejího domu, napsal Lukáš o Lydii. I Pavlův žalářník byl velmi pohostinný, jakmile správně pochopil situaci. (Skutky 16:15, 33, 34) Během Pavlova pobytu v Tesalonice mu přátelé z Filip dvakrát poslali věci, které potřeboval.

Později, když statečně sloužil Bohu v Korintu, ho Filipané opět vyhledali. Dokonce po letech, když byl Pavel ve vězení v Římě, přišel posel z Filip s dary a nabídkou osobní služby apoštolovi. Pavel byl dojat. Věděl, že Filipané nemají po hmotné stránce mnoho. Napsal tedy: „Jejich hluboká chudoba rozhojnila bohatství jejich štědrosti.“ — 2. Korinťanům 8:1, 2; 11:8, 9; Filipanům 2:25; 4:16–18.

Náš odjezd

Prodlévali jsme u řeky Gangites a já jsem šplouchal rukou ve vodě. Byla překvapivě studená. Rozhlédli jsme se kolem. Někde blízko bylo „místo modlitby“, kde se Pavel a ostatní scházeli k uctívání.

Ale pak jsem se zeptal sám sebe, čím jsou pro mě Filipy tak zvláštní. Je to tím místem u řeky? Mohlo by to být tím tržištěm s prázdnou knihovnou, prázdnou tělocvičnou, těmi chrámy bez bohů a obchody bez zboží?

Je to těmi prameny? Skutečně, Filipy jsou „místem pramenů“. Stále zde teče voda. Kdysi tu proudilo zlato, a ve smutném období i krev. Ale také zde bylo dobré období, kdy zde vyvěraly prameny života, lásky a štědrosti od některých tak jedinečných lidí, jako byl Pavel, Lydie, žalářník a ostatní. Vskutku, je to těmi lidmi. Právě kvůli těmto mimořádným lidem jsou pro mě Filipy tak jedinečné. Nutí mě k zamyšlení, k rozjímání. Přál bych si — moje žena mi poklepala na rameno. „Tak už pojď,“ řekla jemně. „Je čas jít.“ — Zasláno.

[Mapa a obrázky na straně 25]

Nahoře vlevo: „béma“ (soudní stolec) ve starověkých Filipech; nahoře vpravo: místo, kde „Via Egnatia“ přetíná Gangites; dole: fórum

[Mapa Řecka a Filipy]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet