Sledujeme albatrosa

Albatros stěhovavý, pověstný svými lety, při nichž provází lodě, je již dlouho předmětem obdivu mořeplavců. Třímetrové rozpětí křídel tohoto ptáka přispívá k jeho ladné a zdánlivě snadné schopnosti plachtit. Velké prsty s plovací blánou jej nesou, když stojí; při letu je používá k řízení jako směrové kormidlo, když přečnívají za jeho krátkým ocasem.

Tento pták, který často váží téměř 9 kilogramů, má velmi působivý způsob vzletu. „Vzlet albatrosa je z hlediska aerodynamiky podobný jako u hydroplánu. S napjatým krkem a roztaženými křídly pádluje plnou rychlostí svýma blanitýma nohama proti větru. Brzy má prsa nad hladinou a běží po ní. Jakmile se albatros dostane do vzduchu, zaujme aerodynamický tvar, krk stáhne zpět a nohy vytáhne nahoru jako podvozek.“ — The New Larousse Encyclopedia of Animal Life. (Nová encyklopedie Larousse o životě zvířat)

Tento pán bouřlivého ovzduší mezi 40 a 60 stupni jižní zeměpisné šířky hnízdí na opuštěných ostrovech. Odtud podniká velké lety za potravou. Ale jak daleko se potuluje?

Vědci připevnili malé vysílačky šesti samcům albatrosů stěhovavých, kteří hnízdili v jihozápadním Indickém oceánu. Ke sledování použili satelity. Výzkumníci byli překvapeni, když zjistili, že albatrosi urazili 3 620 až 15 090 kilometrů při rychlosti téměř 80 kilometrů za hodinu. V pouhých 33 dnech tito mořští ptáci uletěli 16 000 kilometrů, což je asi sedminásobek toho, co se předtím pokládalo za možné.

Tyto vynikající letecké schopnosti albatrosa nás jistě podněcují, abychom vzdávali chválu jeho Stvořiteli. — Žalm 148:10, 13.