„Já jsem mu očima a on je mi nohama“

JOSÉ Luis Escobar a Artemio Duran slouží jako starší v jednom křesťanském sboru svědků Jehovových v Mexiku. José Luis je slepý a Artemio nemůže chodit.

Když bylo José Luisovi šestnáct let, rád boxoval. Jednoho dne byl pozván, aby při zápase nahradil jednoho profesionálního boxera. Ve čtvrtém kole musel být zápas zastaven, protože se oba boxeři navzájem těžce zranili. Ačkoli vítězství bylo připsáno José Luisovi, následkem ran, které utržil, ztratil zrak.

José Luis chodil od lékaře k lékaři a navštívil i spiritisty. Ale nikdo mu nemohl pomoci. V zoufalosti se několikrát pokusil o sebevraždu. Později se setkal se svědky Jehovovými, poznal biblické pravdy a nakonec oddal svůj život Bohu. Pokřtěn byl v srpnu 1974.

Artemio utrpěl vážné zranění při autonehodě. To se stalo v roce 1981, když nezákonně žil a pracoval ve Spojených státech. V nemocnici jej navštívili představitelé různých náboženských skupin a řekli mu, že Bůh ho trestá za jeho špatný způsob života. Artemio se později také setkal se svědky Jehovovými. Studoval Bibli, učinil ve svém životě potřebné změny a v květnu 1984 byl pokřtěn.

Nyní jsou tito dva muži ve stejném křesťanském sboru a stali se přáteli. Pravidelně se navzájem doprovázejí ve službě dům od domu, společně vykonávají návštěvy u zájemců a společně navštěvují členy jejich sboru, přičemž jim předávají duchovní posilu. José Luis tlačí invalidní vozík a Artemio mu říká, kudy a jak má jet. Artemio o nich dvou mluví jako o jedné jednotce: „Já jsem mu očima a on je mi nohama.“