Mladí lidé se ptají...

Jak mohu odolat nátlaku a nekouřit?

„Cítím se potom uvolněný, šťastný a klidný.“

„Zahání to nudu.“

„Dává to člověku pocit sebejistoty.“

‚Alespoň vím, co s rukama.‘

TAKOVÉ důvody uvedli někteří mladí lidé, když byli dotázáni, proč kouří. (Teens Speak Out) Ano, nehledě na všechna varování o rakovině plic, rozedmě plic a srdečních chorobách je kouření pro mnohé mladé lidi stále neodolatelně přitažlivé. Možná, že i tebe napadlo vyzkoušet si to.

Sdělovací prostředky tě bombardují obrázky atraktivních, dobře oblečených mužů a žen, kteří mají vždy v ruce cigaretu. Žádný z nich nevypadá jako pacient, který se léčí na rakovinu. Snad pociťuješ tlak vrstevníků, kteří tě nutí, abys to vyzkoušel. Ve škole tě možná spolužáci obtěžují výzvami typu: ‚Ty se bojíš, viď?‘ ‚Každý správný chlap kouří.‘ A když jsi ve společnosti mladých lidí, kteří kouří, cítíš možná, že mezi ně „nezapadáš“, když nemáš v ruce cigaretu.

I doma můžeš být vystaven nátlaku, abys začal kouřit. Jestliže jeden z rodičů kouří a druhý ne, mohlo by to v tobě vyvolávat zmatek. A když kouří oba rodiče, bývá tlak ještě větší. ‚Moji rodiče vykouří asi dvě krabičky cigaret denně. Vždycky jsou tedy někde po ruce cigarety,‘ říká čtrnáctiletá Rebecca. Řeknou-li ti takoví rodiče, že ty bys kouřit neměl, může ti to připadat jako vrchol pokrytectví! Mladý Allison si stěžuje: „Když řekneme rodičům, že si děláme starosti o jejich zdraví, neposlouchají nás. Jak tedy mohou očekávat, že my budeme poslouchat je?“ - The Private Life of the American Teenager.

Mnoho mladých lidí si z nejrůznějších důvodů řeklo, že si kouření zkusí, a často se z nich stali kuřáci na celý život.a Doufáme, že ty očekáváš od života něco více. Znáš smutné následky kouření a jistě nevidíš žádný důvod, proč bys je měl zažít sám na sobě. Přesto možná nevíš, jak se vzepřít tak silnému tlaku.

Rozpaky ve společnosti

Podívejme se nyní na některé důvody, které mladí lidé uvádějí, když vysvětlují, proč kouří. Podobně jako mladí, kteří byli citováni v úvodu našeho článku, argumentují mnozí tím, že když drží v ruce cigaretu, vypadají sebejistě a „dospěle“. Mladý Oren věřil tomu, že to v jeho případě platí. Ve společnosti si připadal nesmírně neobratný. Vzpomíná: „Cítil jsem se nepříjemně, zvláště na večírcích. Nikdy jsem nevěděl, co mám dělat nebo co mám říkat. Zdálo se mi, že kouřením všechno vyřeším.“

Člověk, který vdechuje škodlivý kouř, vypadá ovšem hloupě, nejistě a bezohledně. Tak se začíná na věc dívat rostoucí počet mladých lidí. Podle průzkumu, který provedla Jane Rinzlerová, vyjádřilo svůj nesouhlas s kouřením 63 procent děvčat a 73 procent chlapců! Jedna šestnáctiletá dívka řekla: „Lidé si myslí, že vypadají sebejistě, ale je na nich poznat, že se o to jenom usilovně snaží.“ I kdyby člověk, který kouří, opravdu vypadal „sebejistě“, opravňovalo by ho to začít s takovým škodlivým zlozvykem?

Je zajímavé, co poznamenává profesor dětské psychiatrie, Maurice Falk: „Mladí, kteří vědí, jak se mají v různých společenských situacích zachovat, se necítí tak nejistí . . . Je menší pravděpodobnost, že začnou kouřit.“ Pravdivost těchto slov potvrzuje mnoho mladých lidí, kteří jsou spojeni se svědky Jehovovými. Díky tomu, že při své kazatelské činnosti hovoří s lidmi, naučili se nebýt rozpačití a získali sebedůvěru. Využívají výhod vzdělávacího programu, který nabízejí křesťanská shromáždění v sálech království a učí se obratnosti, ale i skromnosti v rozmlouvání před obecenstvem. Tím se odstraňuje potřeba nějaké společenské berličky.

Cítíš-li se sám se sebou nespokojený, jsi-li ve společnosti stydlivý nebo nesvůj, zkus se blíže seznámit s některým sborem pravých křesťanů. Když se člověk aktivněji zajímá o lidi, stydlivost ustoupí. Můžeš si také pohovořit o svých starostech s rodiči. Pamatuj však, že si úctu lidí nezískáš tím, že ti bude z úst viset cigareta, ale tím, že budeš „příkladem v mluvení, v chování, v lásce, ve víře, v cudnosti“, jak k tomu nabádá Bible. - 1. Timoteovi 4:12.

„Kouření mě uvolňuje“

Co říci o tvrzení, že kouření je příjemné? „Někteří kuřáci tvrdí, že se bez cigarety nemohou uvolnit,“ říká spisovatel Alvin Rosenbaum, „že kouření odstraňuje napětí, starosti a hněv.“ Pan Rosenbaum však poznamenává, že „nikotin je povzbuzující prostředek“, a ne prostředek k uklidnění.

Čím je tedy způsobeno ono uvolnění, které kuřák pociťuje? To, co kuřák skutečně prožívá, je úleva, která přichází v důsledku toho, že uspokojuje svůj návyk! Ano, lidé získávají návyk na nikotin, který je obsažen v tabáku. Tento návyk je velmi podobný návyku na heroin nebo na kokain a někteří lidé říkají, že se ještě obtížněji překonává.

Když kuřákovo tělo vyčerpá svou zásobu nikotinu, začíná si o něj říkat. Člověk je pak nervózní, napjatý a přecitlivělý, dokud nedostane další „dávku“. Chvíli pociťuje uvolnění - a pak jeho tělo opět zatouží po nikotinu. Kouření je tedy pošetilá metoda uklidňování. Mnohem bezpečnější je poslechnout si klidnou hudbu, číst nebo si vyjít na procházku.

Jak čelit tlaku vrstevníků

Čtrnáctiletý George vypráví: „Tolik dětí mi nabízí cigarety, že mi nezbývá, než je ignorovat.“ Zdá se, že hlavním důvodem, proč mladí lidé začínají kouřit, je nátlak vrstevníků. Jeden průzkum mládeže ve věku od třinácti do dvaceti let odhalil, že ‚méně než jedno procento z nich kouří, když nekouří žádný z jejich kamarádů, zatímco 73 procent kouřilo, když i všichni jejich kamarádi kouřili‘. Jsi-li pod nátlakem vrstevníků, zeptáš se snad: ‚Co je špatného na tom, kdybych si jednou „šluknul“ jen proto, aby mi už dali pokoj?‘

Někteří mladí lidé, kteří byli vychováni v křesťanských rodinách, usoudili, že by to nakonec nebylo tak nesprávné, a dopustili se kompromisu ve své víře.b Někteří se přiznali, že cigaretu jen tak drželi v ruce, nebo že si ji dokonce vložili do úst, aby ‚byli jako ostatní‘. Bible však říká: „Můj synu, snaží-li se tě svést hříšníci, nesvoluj.“ (Přísloví 1:10) Většině mladých lidí, kteří byli vychováni v křesťanských domácnostech, slouží ke cti, že věnují těmto slovům pozornost. Čtrnáctileté Maribel například kamarádky nabídly cigaretu a ona ji odmítla. „Začaly se mi vyhýbat,“ vzpomíná, „a vysmívaly se mi.“ Vzpomněla si však, že je ‚lepší získat schválení od Boha než od světa‘ a nepodlehla jejich nátlaku.

Uvažuj: Nutili by tě opravdoví přátelé, abys vdechoval nějakou smrtelně nebezpečnou látku? „Ten, kdo jedná s hlupáky, pochopí špatně,“ vařuje Přísloví 13:20. Je-li to nutné, najdi si nové přátele. Vždyť ohrožuješ své zdraví dokonce už tím, že jsi ve společnosti kuřáků! Patnáctiletá Brenda říká: „Žádná z mých kamarádek nekouří. Nemám tedy vůbec problémy s tlakem vrstevníků.“

Nebude snad možné, aby ses úplně vyhnul mladým lidem, kteří nejsou křesťany. Možná, že se budeš muset zastávat svého přesvědčení a jednoznačně kouření odmítnout. Není ovšem nutné, abys jim přednesl kázání o škodlivosti tabáku. Spisovatelka Sharon Scottová zdůrazňuje, že často prosté „ne, děkuji“ postačí. Když tato metoda selže, potom doporučuje, abys své odmítnutí vyjádřil silnějším výrazem, například: „Řekl jsem NE!“

Další strategií je odejít, ignorovat nabídku nebo prostě změnit námět rozhovoru. Můžeš si dokonce dopředu nacvičit, jak budeš čelit nátlaku, abys začal s kouřením. A bude-li se od tebe žádat podrobné vysvětlení, měl bys být připraven takové vysvětlení poskytnout. Bible říká: „Vždy [buďte] připraveni k obhajobě před každým, kdo [ji] od vás vyžaduje.“ - 1. Petra 3:15.c

Biblické vzdělání, které nabízejí svědkové Jehovovi v sále království, pomohlo mnoha mladým lidem, aby přestali kouřit. Oren vzpomíná: „Touha hovořit s jinými o věčném životě v dokonalém zdraví na očištěné rajské zemi byla pro mě dostatečným podnětem, abych přestal kouřit.“ Moudré je ovšem nikdy s tím nezačínat! - Kolosanům 4:5.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 17]

Kouření nevytváří dojem „dospělosti“, ale spíše prozrazuje tvůj pocit nejistoty