Pozorujeme svět

Nejstarší generace

Kdybychom Američany narozené od poloviny 19. století do dvacátých let 20. století rozdělili do tří generací, kolik lidí z každé generace by dnes ve Spojených státech ještě žilo? Podle atlantského listu Constitution by to bylo celkem více než 30 miliónů lidí. List uvedl: Z lidí narozených mezi roky 1860 až 1882 jich dnes žije 3 000. Z těch, kteří se narodili mezi roky 1883 až 1900, jich dnes žije ještě 1 100 000. A z lidí narozených v letech 1901 až 1924 jich je dnes naživu ještě 29 000 000.

Nejvýraznější úbytek členů církve

Největší protestantská denominace v Kanadě, sjednocená církev Kanady, zažila nejvýraznější úbytek svých členů za téměř dvacet let — minulý rok ji opustilo na 21 000 lidí. „Vrcholný počet členů byl v roce 1965, kdy činil 1 064 033,“ uvádí list The Toronto Star. Ale podpora této církve od té doby stále klesala. Církev má nyní 808 441 členů, což je pokles o více než 250 000. Mezi důvody, proč členové církev opouštějí, jsou „spory kvůli ordinaci homosexuálů“, uvádí The Toronto Star. Jeden konzervativní vedoucí činitel církve soudil, že zde existuje „všeobecné rozčarování z vedení a řízení církve“.

Posttraumatická porucha

Jedno z nejběžnějších duševních onemocnění mezi mladými dospělými lidmi ve městech je zřejmě porucha z posttraumatického stresu, uvádí jedno nedávné vydání časopisu Archives of General Psychiatry. Jedním výzkumem, který prováděli američtí vědci, se zjistilo, že z 1007 lidí ve věku 21–30 let, kteří vyhledali lékařskou pomoc, asi 40 procent čili 394 lidí uvádělo, že prožili krajně traumatické situace, například když byli přepadeni, znásilněni nebo viděli, jak byl někdo zavražděn. Na více než 75 procent dospělých neměly tyto situace nadměrný dopad, ale u 9 procent případů se vyvinula porucha z posttraumatického stresu. Posttraumatická reakce se může dostavit s odstupem celých dnů, týdnů, měsíců či dokonce roků. Osoby, které takové traumatické situace prožily, je mohou nedobrovolně prožívat znovu ve vracejících se myšlenkách a ve zlých snech. Příznakem může být také citové ochladnutí vůči milovaným osobám, přílišná podezřívavost jiných a potíže se soustředěním.

Otázky, které kladou děti

Z průzkumu názorů francouzských dětí ve věku od 12 do 15 let vyšlo najevo, že velká část z nich (57 procent) si je jista Boží existencí nebo se domnívá, že Bůh pravděpodobně existuje. Z tohoto průzkumu je patrné i to, že 59 procent těchto dětí se modlí. Na dotaz, jakou otázku by si nejvíce přály mít zodpovězenou, často odpovídaly: „Jaký je smysl života?“ Jiné otázky zněly například: „Odkud pocházíme a kam směřujeme?“ „Co můžeme udělat pro to, aby byl život zajímavý?“ „Proč se ve škole pilně učit?“ „Co budu později v životě dělat?“ Sociologové Françoise Champion a Yves Lambert, kteří tento průzkum prováděli, pozorovali, že dnešní mládež všeobecně pociťuje „prázdnotu a jakousi neurčitou tíseň“.

Velké změny na váze jsou nebezpečné

Zdánlivě nekonečné cykly, při nichž lidé, kteří drží dietu, zhubnou a pak opět přiberou, mohou mít vážné a dokonce osudné zdravotní následky, uvádí jeden nedávný výzkum v časopise The New England Journal of Medicine. Doktor Kelly D. Brownell, psycholog a odborník na dietetiku na Yaleově univerzitě, byl vedoucím pracovníkem tohoto výzkumu a podle listu The New York Times řekl: „Tlak, kterým tato společnost na lidi působí, aby byli štíhlí za každou cenu, si může vyžádat vážnou daň.“ A podle jiného výzkumu, který provedla federální střediska pro sledování nemocí, jsou lidé, kteří procházejí změnami váhy v rozpětí více než 11 kilogramů, ve větším nebezpečí předčasného úmrtí než kuřáci. Doktor Brownell varoval: „Lidé by neměli začít s žádnou dietou, pokud nejsou skutečně připraveni nejen zhubnout, ale také si pak váhu na stálo udržet.“

Počet mladých lidí bez domova vzrůstá

Sdružení pro ubytování mladých lidí v australském Sydney připravuje každý rok soupis mladých lidí, kteří jsou v tomto městě bez domova. Zpráva z tohoto roku vykazuje dvě znepokojivé skutečnosti: 1. Počet mladistvých bezdomovců vzrůstá, a 2. jejich věk se stále snižuje. Z více než 15 000 mladistvých, kteří si během první poloviny roku 1990 hledali přístřeší, získalo lůžko nebo dočasný přístřešek pouze asi 6 000. List The Sydney Morning Herald citoval jednoho mluvčího tohoto sdružení, který hovořil o tom, že tyto údaje odrážejí vážné problémy ve státě. „Problém mladých lidí bez domova stále narůstá,“ dodal. „Krátkodobé ubytování je jenom částečným řešením.“

Neléčený alkoholismus

Japonsko má problémy s pitím, uvádí list Asahi Evening News. Japonské ženy a mladí lidé stále častěji sahají po láhvi s alkoholem. Počet těch, kteří v Japonsku pijí, se za posledních 25 let více než zdvojnásobil na téměř 55 miliónů dospělých. Odhaduje se, že 2,2 miliónu z nich jsou alkoholici. Když jsou pacienti přijímáni do nemocnice v prvním stadiu alkoholismu, jako diagnóza je obvykle určeno pouze to, že mají potíže s játry, zánět slinivky břišní, cukrovku nebo jiné nemoci, říká novinová zpráva a poukazuje tak na základní nedostatek při léčení alkoholiků v této zemi.

Omylem lynčováni

Brazilské úřady v Mato Grossu prošetřují lynčování, při němž byli tři zloději „na ulici zbiti a upáleni rozlíceným davem — existuje o tom videozáznam“. Časopis Veja o tom píše: „Ti, kteří byli obžalováni z lynčování a vraždy, jsou dobří otcové rodin, politikové a vážení podnikatelé z jednoho městečka. V neděli chodí na mši, důsledně odvádějí daně a děti vychovávají podle přísných měřítek.“ Ale když dav vezme zákon do svých rukou, může dojít k hrozným omylům. List O Estado de S. Paulo uvádí: „Dav asi dvaceti lidí omylem palicemi utloukl k smrti patnáctiletého Josué Nascimento Silva.“ V jiném případě ‚byl zabit jeden prokazatelně nevinný třináctiletý chlapec, a to jen proto, že shodou okolností právě mluvil s jedním z podezřelých, když se objevili ti, kteří je začali lynčovat‘.

Poctivý název

Nedávno se nenadále objevil kus poctivé reklamní práce na místě přímo nečekaném — na krabičce cigaret. Začátkem tohoto roku se v Los Angeles (Kalifornie, USA) objevila na pultech nová značka cigaret. Krabička je celá černá a je vyzdobena lebkou se zkříženými hnáty. Na boku krabičky je tlustými bílými písmeny vytištěn název: SMRT. Podle zprávy v časopise Newsweek výrobce tvrdí, že dosud prodal 25 000 krabiček, aniž by byl výrobek propagován jiným způsobem než svým neobvyklým — ovšem přiléhavým — vzezřením. Výrobce spoléhá na to, že tato značka bude přitahovat kuřáky, kteří jsou příliš mladí nebo příliš naivní, aby se obávali smrti, a doufá, že se mu tak podaří prosadit výrobek po celých Spojených státech. Takoví spotřebitelé budou pravděpodobně ignorovat varování otištěné na každé krabičce cigaret značky Smrt: „Nekouříš-li, nezačínej. Kouříš-li, přestaň.“

Ženy ve Skandinávii mají méně potíží

„Skandinávie je nejlepším místem k životu na zemi, jste-li ženou,“ uvádí londýnský týdeník The European. K této poznámce podnítila jedna zpráva OSN zabývající se životní úrovní žen ve srovnání s muži ve více než 160 zemích. Hodnocení je založeno na takových faktorech, jako jsou práva žen, svoboda, rovnoprávnost (spravedlivé a nestranné zacházení s lidmi bez ohledu na pohlaví), pracovní možnosti, platové zařazení, zdravotní péče, hmotný blahobyt a sociální podmínky. Na začátku tohoto seznamu je Finsko, následuje Švédsko a Dánsko. Vzhledem k rovnoprávnosti žen jsou v Evropě nejvíce pozadu Portugalsko a Irsko. Na samém konci tohoto seznamu OSN je Keňa, kde žena může očekávat, že se dožije pouze poloviny života muže.

Opatření proti kouření

Mluvčí poradního výboru Světové zdravotnické organizace pro zdravotní důsledky kouření pochválil Austrálii za to, že stojí v čele světového úsilí ve snaze zavádět protikuřácká opatření. Kouření je již zakázáno na všech vnitrozemských leteckých linkách, v městské hromadné dopravě a také ve všech nemocnicích a v kinech. Nyní se snahy soustředí hlavně na to, aby vlády jednotlivých svazových států vydaly zákaz kouření v restauracích. Podle nedávného průzkumu by takový zákaz uvítalo 92 procent pravidelných hostů v restauracích státu Victoria. Noviny The Australian napsaly, že podle odborného mínění právníků každý host, který utrpí nepříznivými účinky pasívního kouření během návštěvy restauračního zařízení, má právo žalovat majitele restaurace.

Evropa se zřejmě ubírá stejným směrem. Italský ústavní soud, nejvyšší orgán určený k interpretaci ústavy, přiznal nedávno občanům právo požadovat kompenzace za „škody způsobené takzvaným pasívním kouřením“. Tento soud přijal usnesení, které potvrzuje, že „právo na zdraví“ je zaručeno ústavou. Proto každý, kdo kouří na veřejném místě, porušuje „základní a všeobecně platný zákaz poškozovat zdraví jiné osoby“, a mohla by mu být nařízena úhrada škody, kterou oběti způsobil. „Toto odškodné,“ uvádí soud, se vztahuje „na všechny škody, které by poškozené osobě mohly případně bránit v její seberealizaci.“