Od našich čtenářů
Ztráta vlasů Zvlášť zajímavý byl pro mne článek „Alopecie — v tichosti žít se ztrátou vlasů“. (22. dubna 1991) Vlasy mi začaly vypadávat, když mi bylo šest a půl roku. Zpočátku to bylo pokořující, ale přátelé i jiní lidé ke mně byli velmi hodní a laskaví. Nyní je mi 64 let a nikdy jsem vlastně neporozuměl tomu, proč mi vypadaly vlasy, dokud jsem si nepřečetl Váš článek. Děkuji Vám mnohokrát.
R. W., Spojené státy
Je mi šestnáct let a alopecií trpím od deseti let. Spolužáci se mi posmívají, dávají mi přezdívky a pokoušejí se strhnout mi paruku. Jsem z toho smutná a sklíčená. Ale Váš článek mi ukázal, jak se s tím mohu vyrovnat, když budu spoléhat na Jehovu. Také mám naději, že v jeho novém světě opět budu mít vlasy.
C. B., Spojené státy
Tlachání Děkuji Vám za téma „Tlachání — Může být neškodné?“ (8. června 1991) Přišlo právě ve chvíli, kdy jsem to nejvíc potřebovala. Mám problém s jednou dívkou, která bývala mou dobrou kamarádkou, ale teď o mně škodolibě tlachá. Váš článek mi opravdu pomohl, abych se v tom vyznala a mohla se s tím vyrovnat.
M. P., Spojené státy
Flirtování Dostávám Probuďte se! pravidelně. Ale myslím, že jste v článku „Mladí lidé se ptají. . . Co je špatného na flirtování?“ (8. května 1991) byli příliš přísní. Rozhodně nevidím nic špatného na tom, že ten chlapec chtěl, aby Sára seděla vedle něj. A proč je proboha špatné usmívat se na někoho, kdo je opačného pohlaví? To snad máme zatnout zuby a nasadit si výraz, který říká ‚ode mne raději dál‘?
W. T., Spojené státy
Epizoda s mladou Sárou jasně zahrnovala i to, že Sára byla denně vystavena pozornosti, o kterou nestála. Je pochopitelné, že ji to obtěžovalo. O úsměvu se článek jasně vyjádřil, že „není nic špatného na tom, když jsi družný“. Opravdu je obrovský rozdíl mezi přátelským úsměvem a koketně „nesmělým úsměvem“, na který upozorňoval tento článek. — VYD.
Křížovky Děkuji Vám za křížovku ve vydání z 8. června 1991. Když jsem byla na návštěvě u prarodičů, začala jsem luštit křížovku. Ale hned na začátku se mě dědeček zeptal, zda by mi mohl pomoci. Bylo to pro mne ohromné překvapení! Dědeček se totiž o Bibli nikdy nezajímal. Teď však četl biblické texty a já jsem četla legendu. Asi o deset minut později přišla teta a ptala se, zda by nám s křížovkou také mohla pomoci. Bible bývala v domě mých prarodičů něčím zakázaným. Ale nyní to tak již nebude.
A. J., Anglie
Plíce Když jsem si přečetla článek „Plíce — konstrukční div“ (8. června 1991), podnítilo mě to, abych Vám napsala. Právě den předtím mi zemřela teta na rakovinu plic. Tento článek ještě zvětšil moje ocenění pro zázrak, jakým je tělo. Byl napsaný srozumitelně a pomohl mi, abych viděla, že je třeba o plíce dbát a neznečišťovat je různými věcmi [jako například tabákem].
C. G., Spojené státy
Péče o starší lidi Pečuji o tatínka, který je velmi nemocný. Moji sourozenci mi v tom nepomáhají, ale říkají něco jako ‚Ty jsi silná. Ty to zvládneš.‘ Nebo ‚Měla ses už před lety poohlédnout po nějakém pečovatelském ústavu‘. Začala jsem se litovat, protože jsem si uvědomila, že naděje na to, že se vdám a budu mít děti, již pominuly. Dokonce jsem začala mít potíže se svými emocemi. Ale články na téma „Ctíš starší lidi?“ (22. března 1991) mi poskytly útěchu a potřebnou sílu, abych mohla vytrvat.
S. B., Spojené státy