Pozorujeme svět
Příliš málo, příliš pozdě
Afrika opět čelí hladomoru — možná dokonce nejhoršímu, jaký kdy zažila —, uvádí pařížský list Le Figaro. Smrt hladem hrozí podle odhadu 20 až 29 miliónům lidí. Ředitel UNICEF (Dětského fondu OSN) říká, že k uspokojení potřeby potravin je třeba sto miliónů dolarů. Ovšem naléhavá žádost o pomoc se setkala jen s malou odezvou, neboť byla podána v době, kdy byla pozornost celého světa povětšině upřena k nedávným vojenským akcím ve válce v Perském zálivu. V důsledku toho přichází příliš málo pomoci, a navíc příliš pozdě. Francouzský časopis Le Nouvel Observateur sděluje, že všeobecně vzato veřejnost již natolik přivykla obrázkům hladovějících lidí, že tragédie hladomoru se zdá něčím téměř všedním.
Evoluce před soudem
Phillipa Johnsona, profesora trestního práva na Kalifornské univerzitě v Berkley, již dlouho hluboce zajímá způsob, jakým biologové obhajují evoluční teorii. Zdají se být natolik dogmatičtí a odhodlaní hájit evoluci, že se pan Johnson rozhodl zjistit, „v čem tkví ona zranitelná místa, která se snaží chránit“. Výsledkem jeho výzkumu je kniha Darwin před soudem, kterou list The Sacramento popisuje jako „právníkovo detailní zkoumání logiky a důkazů, o něž se evoluční teorie opírá“. Tento list činí závěr: „Darwin neuspěl.“ Johnson tvrdí, že objevil mnoho vědců, včetně biologů, kteří se bojí veřejně promluvit proti evoluci. „Jedno z poučení, která jsem z této zkušenosti získal,“ řekl pan Johnson listu San Francisco Chronicle, „je, že na to, aby se ustanovila intelektuální ortodoxie, kterou nelze kritizovat, není třeba koncentračních táborů a tajné policie. Stačí jen říci, že lidé se vám budou smát a že přijdete o svou prestiž. To má v životě vědce nesmírný účinek.“
Problém s alkoholismem ve Finsku
Finsko je první na světě ve spotřebě alkoholických nápojů v přepočtu na jednoho obyvatele. Ve Finsku podle listu The European „stoupá počet případů dopravních nehod, které mají spojitost s alkoholem, a z policejních údajů vyplývá, že hlavní příčinou násilného chování, počínaje bitím manželek a konče pouličními rvačkami, je opilství“. Finsko má dnes asi 5 miliónů obyvatel, a ti za rok 1990 zkonzumovali 250 miliónů litrů alkoholu. Do toho není započteno 50 miliónů litrů alkoholu osvobozeného od cla, který byl zakoupen a zkonzumován při výletních plavbách po Baltu a na trajektech. The European uvádí, že „mnoho Finů považuje silné pití za způsob, jak se vyrovnat s životem v zemi, kde je skoro půl roku zima a tma“.
[Mapa na straně 28]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
FINSKO
Čím se platí za celibát
Vynucený svobodný stav, který musí kněží zachovávat, „má za následek rození nemanželských dětí, vydržování milenek, zvýšenou homosexuální aktivitu duchovenstva a seminaristů, pocity osamělosti a v některých případech pedofilii“. To je podle listu National Catholic Reporter podstatou varování, které v souvislosti s celibátem pronesl na jedné nedávné výroční konferenci Joe Sternak, bývalý katolický kněz z chicagské arcidiecéze. Pan Sternak, který v současné době píše o pedofilii knihu, obviňuje diecéze ve více než dvaceti státech USA z používání církevních příspěvků na úhradu právních pří a mimosoudních výdajů v případech, kdy kněží pohlavně obtěžovali děti.
Sebevraždy homosexuálů
List The Boston Globe publikoval zjištění jednoho nedávného průzkumu, podle něhož je mezi mladými homosexuály neobvykle vysoký počet sebevražd. Průzkum byl prováděn mezi 137 homosexuálními muži ve věku od 14 do 21 let, kteří žijí na severozápadě Spojených států. Z nich se 30 procent již pokusilo o sebevraždu — mnozí předávkováním drog nebo podřezáním žil na zápěstí. Z těchto třiceti procent se polovina pokusila o sebevraždu více než jednou. Autoři tohoto průzkumu říkají, že počet sebevražd je u homosexuálů asi dvakrát až třikrát vyšší než u heterosexuálů. Tito odborníci sice nestanovili žádný výlučný důvod pro tak častou snahu o sebezničení, ale povšimli si, že mnoho zkoumaných jednotlivců se trápilo svými homosexuálními sklony. Jiní byli v dětství pohlavně zneužiti a ještě jiní užívali drogy.
AIDS v Malawi
Podle londýnského listu The Daily Telegraph uvádí Světová zdravotnická organizace, že 37 procent obyvatel Malawi je nakaženo virem HIV, způsobujícím AIDS. To představuje takřka tři milióny nositelů tohoto viru; více než sedm tisíc lidí již na AIDS zemřelo. Jedna reportérka tohoto listu píše z Blantyre v Malawi, že v zemi je údajně nakaženo 90 procent prostitutek, rovněž 75 procent příslušníků armády a policie a 60 procent rodiček ve městech. Tato reportérka navštívila jednu nemocnici na jihu Malawi, kde polovina pacientů trpí nemocemi souvisejícími s AIDS. Píše: „Na 100 pacientů připadá jen jedna zdravotní sestra, a pacientům tak nezbývá nic jiného, než zemřít, jak nejlépe mohou.“
Poučení, které pročistí mysl
Ve Spojených státech, kde je pití za volantem příčinou jednoho úmrtí každých 23 minut, se policisté uchýlili k některým přísným opatřením, aby vtiskli mladým lidem do mysli závažnost tohoto přestupku. Zavedou mladé lidi do márnice. Tento program již probíhá několik let v okrese Los Angeles (Kalifornie), kde drogy a opilství hrály roli ve více než jedné třetině smrtelných dopravních nehod, na nichž se podíleli mladí lidé. Po návštěvě márnice a ambulance a po shlédnutí hrůzostrašného videoprogramu o dopravních nehodách si konečně mnoho mladých lidí uvědomuje spojitost mezi znetvořenými mrtvolami obětí dopravních nehod a svým jednáním. Z 375 mladých lidí, kteří tento program zažili, se již před soudem žádný znovu neobjevil. Rozšíření tohoto programu se plánuje na celé Spojené státy.
Nehody způsobené nákupními vozíky
Poslední výroční zpráva Výboru pro ochranu spotřebitele ve Spojených státech uvádí, že 32 866 osob bylo zraněno při nehodách zaviněných nákupními vozíky v obchodech s potravinami. Více než 58 procent z těchto zraněných byly děti. Podle listu The New York Times „zranění více než 19 000 čtyřletých nebo mladších dětí si vyžádalo mimořádné ošetření na lůžku“. Z výzkumů vyplynulo, že k většině zranění došlo, když rodiče nechali děti u nákupních vozíků nebo na nich a nehlídali je.
Slonovina z mamutů
Když byli sloni zaneseni do seznamu ohrožených druhů zvěře, trh se slonovinou se zhroutil. Překupníci slonoviny nezanikli, ale místo toho si našli další zdroj slonoviny: mamuta. Toto velké chlupaté zvíře bylo velmi hojné v severním klimatickém pásmu, dokud před mnoha tisíci lety nevyhynulo. Ale podle listu The Wall Street Journal odborníci odhadují, že v ledu a stále zamrzlé půdě na Sibiři je uchováno asi deset miliónů mamutů; není nic neobvyklého, když se jejich neporušená těla objeví při erozi na březích řek nebo při posuvu arktických ker. Řezbáři slonoviny skupují mamutí kly a cena této slonoviny prudce stoupla. Ochranáři se však obávají toho, že takovéto oživování trhu se slonovinou bude znamenat další nebezpečí pro zbývající živé slony.
Mohou se mladiství rozhodovat?
Jsou mladiství dostatečně zralí na to, aby se rozhodovali ohledně toho, jak mají být léčeni? Tato otázka často vyvstane, když dospívající svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze. Někteří právníci a lékaři se snad mohou domnívat, že odpověď je zpravidla ne, avšak průzkum, který provedlo Carnegiovo kolegium pro vývoj dospívajících, naznačuje něco jiného. Podle časopisu Science porovnávalo sedm studií jednání dospívajících a mladých dospělých lidí v různých situacích při léčení, a to jak skutečných, tak i teoretických. Výzkumní pracovníci zjistili, že ve schopnosti rozhodovat se byl jen malý rozdíl mezi „dospívajícími ve věku 14 či 15 let“ a mladými dospělými lidmi (od 18 do 25 let). Studie zjistila, že mladiství projevovali stejnou „důkladnost a ‚kvalitu‘ argumentací“ jako jejich starší protějšky.
Hepatitida z krve
Jeden průzkum, který byl nedávno proveden v Japonsku, potvrdil nebezpečí přenosu viru hepatitidy C krevními transfúzemi. Zdá se, že tento virus způsobuje v Japonsku polovinu případů rakoviny jater a cirrhosy jater. Podle tohoto průzkumu mělo virus hepatitidy C 8,3 procenta z 962 lidí, kteří přijali krevní transfúze, zatímco z 1 870 lidí, kteří transfúze nedostali, mělo tento virus pouze 0,7 procenta. Je překvapující, že krevní testy japonského Červeného kříže neodhalily 40 procent přenašečů tohoto viru.