Mladí lidé se ptají . . .

Co mám dělat, když mě rodiče nepodporují ve víře?

MNOHO mladých křesťanů má nevěřící rodiče. „V naší rodině jsem jediná, kdo studuje Bibli,“ říká jedna dvanáctiletá dívka. „A maminka chce, abych s tím přestala.“ Jiní mladí lidé mají rodiče, kteří se neujímají duchovního vedení. Takové okolnosti mohou být opravdovou zkouškou pro upřímného mladého člověka, který chce sloužit Bohu.

Usiluješ-li o to, aby ses stal pravým křesťanem, ale rodiče ti v tom nepomáhají ani tě v tom nepovzbuzují, je to asi těžké. Ale může se ti to podařit! Potvrzuje to mnoho příkladů z minulosti i z dnešní doby.

Věrní mladí v biblických dobách

Uvažuj o Abelovi, synovi prvního lidského páru, Adama a Evy. Adam a Eva měli svým dětem poskytovat dokonalou duchovní podporu. Ale vzbouřili se proti Jehovovi a odvrátili se od něj. Jejich děti se pak o sebe musely v náboženském ohledu postarat samy. Abel se přesto nepochybně naučil o Stvořiteli vše, co mohl; nenechal se přemoci vlastní sebelítostí, ani nedovolil, aby nedostatek duchovního smýšlení rodičů udusil jeho vlastní ocenění pro svaté věci. Jehova hovořil s Adamovými syny, Kainem a Abelem. Abel rozvinul svůj vztah k Bohu a stal se z něj muž víry. „Vírou obětoval Abel Bohu cennější oběť než Kain a skrze tuto víru obdržel svědectví, že je spravedlivý.“ — Hebrejcům 11:4; 1. Mojžíšova 4:2–15.

Josijáš je dalším příkladem mladého člověka, který se musel obejít bez náboženské podpory rodičů. Jeho otec, judský král Amon, byl úkladně zavražděn, když bylo Josijášovi pouhých osm let. Král Amon během svého života „činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, právě jak činil jeho otec Manase; a Amon obětoval všem rytinám, které udělal jeho otec Manase, a dále jim sloužil. . . Amon byl ten, kdo působil, aby provinilosti přibývalo.“ (2. Paralipomenon 33:22, 23) Jen si tedy představ, v jaké demoralizující duchovní atmosféře musel vyrůstat Amonův syn Josijáš.

Josijáš ale přesto „činil to, co bylo správné v Jehovových očích, a chodil po cestách svého praotce Davida. . . Začal pátrat po Bohu svého praotce Davida; a ve dvanáctém roce [tehdy mu bylo asi dvacet let] začal očišťovat Judu a Jeruzalém od výšin a posvátných kůlů a rytin a litých soch.“ — 2. Paralipomenon 34:2 až 4.

Jak Josijáš získal takovou duchovní sílu bez pomoci otce? Dostal podporu od dalších duchovně zaměřených mužů, jako byli Chilkijáš a tajemník Šafan. Jejich duchovní postoj měl na Josijáše kladný vliv a pomohl mu, aby „provedl slova zákona“. (2. Královská 23:24; 2. Paralipomenon 34:14–19) Zákon od krále vyžadoval, aby jej osobně opsal a studoval jej ve dne i v noci. (5. Mojžíšova 17:18; Jozue 1:8) Josijášovi k duchovnímu růstu bezpochyby pomohlo, že se tím řídil.

Nalézt podporu dnes

I ty můžeš duchovně růst, přestože nedostáváš takovou podporu, jakou bys od svých rodičů očekával. Podpora může často přicházet ze strany duchovních bratrů a sester a matek a otců, kteří jsou s tebou v místním sboru svědků Jehovových. (Marek 10:30) Ve sboru mohou být někteří duchovně zaměření mladí lidé, s nimiž můžeš navázat přátelství. Nebo tam mohou být někteří starší svědkové Jehovovi, kteří o tebe projeví zájem. Například Jerryho, mladíka bez otce, pozval jeden sborový starší, aby jej pravidelně doprovázel na jedno domácí biblické studium. Po studiu si často zašli na něco dobrého a povídali si spolu. „Byl pro mne skoro jako otec,“ vzpomíná si Jerry. Dnes je Jerry ženatý a slouží jako služební pomocník. Je nesmírně vděčný za podporu, kterou mu poskytoval onen starší.

Nabídl se ti některý starší, že ti v nějakém ohledu pomůže? Proč bys to tedy odmítal? A pakliže jsi takovou nabídku nedostal, ujmi se iniciativy a snaž se pěstovat zdravé vztahy. Můžeš se dokonce pokusit více se přiblížit k některému ze starších vašeho sboru. Možná, že potřebuješ někoho, kdo by spolu s tebou vedl domácí biblické studium nebo ti pomohl s přípravou úkolů do školy teokratické služby.a Nebo prostě potřebuješ pociťovat určitou míru zdravého rodinného společenství. Je pochopitelné, že se můžeš cítit poněkud nesvůj, když své potřeby dáš takto najevo. Ale pamatuj na to, že sboroví starší byli ustanoveni k tomu, aby se starali o duchovní potřeby všech ve sboru — včetně mladých lidí. (1. Petra 5:2) Skutečně ti mohou pomoci.

Pěstovat podporu doma

Znamená to, že pro zlepšení situace doma nemůžeš nic udělat? Určitě ne. Uvažujme například o mladém Joeovi. Množství duchovní podpory, již dostává od svých nevěřících rodičů, popisuje jako „omezené“. Joe však připouští, že ve skutečnosti může na tomto nedostatku podpory také sám nést svůj podíl. Jak to? Když Joe začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, uplatňoval ve svém osobním životě jen málo z toho, co se dozvěděl. I nadále neposlouchal své rodiče. Oni přirozeně neviděli žádný zvláštní důvod, aby sami začali Bibli studovat, natož aby Joea povzbuzovali k většímu úsilí při studiu Bible.

A co ty? Jsou-li tvoji rodiče nevěřící, dává jim tvé jednání podklad, aby se mohli domnívat, že to se svou službou Bohu myslíš vážně? Křesťanským manželkám je řečeno, aby své nevěřící manžely získaly svým znamenitým chováním. Mohli by i tvoji rodiče být „získáni beze slova“, kdybys byl poslušnější a prokazoval jim větší úctu? (1. Petra 3:1; Efezanům 6:1–3) Nebudou tě v tom případě spíše podporovat?

Ale co když jsou tvoji rodiče křesťané, ale nedělají k tvé podpoře a povzbuzení všechno, co by měli? Ať již je důvod jakýkoli, pro podporu dobré duchovní atmosféry u vás doma můžeš učinit mnoho tím, že budeš dávat dobrý příklad. (1. Timoteovi 4:12) Když je čas k návštěvě křesťanských shromáždění, obleč se a připrav k odchodu. Ujímej se dobrovolně některých domácích prací navíc, aby i tvoji rodiče mohli být včas připraveni. Kdo ví? Tvé nadšení pro shromáždění na ně může působit nakažlivě.

Vedou s tebou rodiče každý týden domácí biblické studium? Ne? Pak je o to laskavě požádej, ale nedělej žádné narážky ani si nestěžuj. Při studiu nenech rodiče, aby z tebe museli odpovědi dolovat; důkladně se připrav, aby ses mohl studia účastnit. Přispěj svým dílem, aby to byla příjemná záležitost. Za studium jim poděkuj. To může tvé rodiče potřebným způsobem povzbudit, aby s tebou studium vedli pravidelně.

Co ale dělat, když při svém úsilí pociťuješ jen malou odezvu? Nevzdávej se. (Galaťanům 6:9) Otevřeně se vyjadřuj o své lásce k Bohu a k biblické pravdě. Neztrácej horlivost nebo pocit naléhavosti při tom, když budeš dalším lidem pomáhat, aby získali poznání o Bohu. Neustále ‚buduj na své nejsvětější víře a modli se se svatým duchem‘. (Juda 20) Jedno děvče, Laverne, to dělá právě tak. Říká o tom: „Rozhodla jsem se, že svému otci nedovolím, aby mi bránil v poznání pravdy. A tak místo sledování televize si sama studuji Strážnou věž.b Také si každé ráno čtu denní text. Účastním se kazatelského díla tím, že spolupracuji s dalšími křesťanskými bratry a sestrami.“

Projevuj stejnou rozhodnost. Nedovol, aby tě nedostatek rodičovské podpory zbavil odvahy. Zůstaň silný ve svém přesvědčení. Je-li to možné, vyhledávej ve sboru duchovně zaměřené vrstevníky i starší lidi. Ale ať již budeš mít podporu, nebo ne, buď rozhodnutý udržet si své přátelství s Bohem. Můžeš se spolehnout, že On tě podepře. — Srovnej Žalm 119:116.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 19]

Zralí členové sboru ti mohou pomoci tím, že o tebe projevují zájem