Mladí lidé se ptají . . .

Proč bych se měl ve škole pilně učit?

‚Většina toho, co se ve škole učíme, je stejně jenom pustá teorie. Nic z toho nemá praktickou hodnotu.‘

‚Domácí úkoly mě nezajímají. Baví mě spíše jiné věci, například sportovat a chodit s kamarády ven.‘

‚Vím, že budu jednou sloužit celým časem, tak k čemu je mi nějaké velké snažení ve škole?‘

TAK se mladí lidé často vyjadřují o škole a o domácích úkolech. Možná, že máš podobné pocity.

Přiznejme si, že kdyby si mladí lidé mohli vybrat, zda dát přednost studiu, nebo zábavě, většina by si pravděpodobně zvolila zábavu. Někteří by se možná nejraději neučili vůbec. Neberou učení vážně; nedokážou si představit, k čemu jim v životě bude. Ty však možná chceš mít ve škole dobrý prospěch, jen ti chybí do učení chuť. Říkáš si: ‚Prostě nejsem studijní typ.‘

Ať jsou tvé pocity, zájmy nebo schopnosti jakékoli, můžeš mít ve škole úspěch. Ovšem potřebuješ k tomu motivaci. Vydatnou motivaci můžeš získat, když prozkoumáš, jaké výhody ti z pilného učení vyplynou.

Cvičení mozku

Může se ti zdát, že hodně z toho, co se ve škole učíš, je pro život zbytečné. Pokud se zrovna nechceš stát vědcem, nebudou ti pravděpodobně příliš užitečné fyzikální vzorce, které ses naučil, protože tě k tomu donutil učitel. Je také nepravděpodobné, že budeš v dospělosti denně potřebovat slovesné vzory nebo umět vypočítávat velikost úhlů rovnoramenného trojúhelníku. „Tak proč bych se to všechno měl učit?“ ptáš se.

Ve škole se ti nabízí příležitost získat dobré všeobecné znalosti z mnoha různých oborů, například z dějepisu, literatury, přírodních věd, zeměpisu a matematiky. Takový široký rozsah vědomostí tě obohatí, abys lépe rozuměl okolnímu světu a stane se základnou, na níž bude možné doplňovat podrobnější poznatky. „Pro toho, kdo má porozumění, je poznání snadná věc,“ říká Přísloví 14:6.

Robert Bosquet ve své knize Savoir étudier (Vědět, jak studovat) dále vysvětluje, že „je nutné postupně objevovat a uvádět v činnost“ schopnost mozku se učit. Dodává: „Každý ví, že vrcholový sportovec dosáhne nejlepších výsledků po dlouhodobém tréninku, během něhož zjišťuje, jak naplno využít své schopnosti. . . To platí i pro umění studovat: Využít naplno své schopnosti, získat nejlepší výsledky, a to při minimálním vynaložení času a úsilí.“

Domácí úkoly je tedy možné nazvat cvičením mozku. „Mozek je. . . rozsáhlou, vzájemně propojenou informační sítí,“ říká kniha How to study (Jak studovat), „a čím je tato síť složitější a čím více je v ní vzájemných propojení, tím efektivněji mozek pracuje.“ Školní úkoly ti mohou pomoci ve schopnosti soustředit se, uvažovat, pamatovat si, analyzovat problémy a tvořit logické závěry.

Citový a duchovní růst

Tvá školní léta jsou také dobou tvého citového a duchovního růstu. Rozvíjíš v sobě návyky a postoje, které do značné míry rozhodnou o tom, jakým budeš v dospělosti člověkem. Bude z tebe pilný, pečlivý, ukázněný a schopný člověk — takový, jakého zaměstnavatelé vyhledávají? Když se nyní budeš cvičit v dobrých pracovních a studijních návycích, budeš z toho mít prospěch celý život. (Srovnej Přísloví 22:6.) Může to mít mimo jiné hluboký dopad na to, kolik si vyděláš a jaké budeš mít vyhlídky získat zaměstnání. Mnoho podniků používá školní vysvědčení uchazečů o zaměstnání jako ukazatel budoucích pracovních schopností.

Tvé studijní návyky mají také vliv na tvůj duchovní rozvoj. Ježíš učil, že by člověk měl Boha uctívat „celou svou myslí“. (Marek 12:30) Z toho plyne, že Boží služebníci — mladí i staří — musí usilovně používat svou mysl, aby přijímali poznání, které jim Jehova zpřístupňuje, a aby chápali, jak je v životě uplatnit. — Jan 17:3; 1. Timoteovi 4:7.

„Pozoruji to na jiných mladých lidech mého věku,“ poznamenává mladá Francouzka Sylvie. „Jejich studijní návyky ze školy se přenesly do jejich osobního studia duchovních věcí. Ti, kteří se ve škole nenaučili mít studium rádi, nemají velký zájem ani o osobní studium Bible.“ Přísloví 10:4 říká: „Kdo pracuje nedbalou rukou, bude mít málo prostředků, ale ruka pilného, ta ho obohatí.“ To se na Sylvii potvrdilo v duchovním ohledu. Díky dobrým studijním návykům bylo pro ni snadnější prohloubit své porozumění Bibli. Připravilo ji to pro životní dráhu zvěstovatelky evangelia plným časem. — Srovnej Žalm 1:2, 3.

Nauč se studovat

Co si však počít, není-li učení tvou silnou stránkou? Uvědom si, že dobrý student se od špatného obvykle liší pílí — ne inteligencí. „Neměla jsem na rozdíl od některých jiných studentů nějaké velké vlohy,“ připouští Sylvie. „Musela jsem se opravdu hodně učit, abych měla uspokojivé známky.“ Ačkoli pro ni nebyla škola ničím snadným, byla pilná, snažila se. Nejenže se naučila studovat, ale naučila se mít ze studia radost. „Osvojila jsem si studijní návyky,“ říká, „a tak pro mě studium a domácí úkoly nebyly tak náročné. Naučila jsem se brát učení jako samozřejmost.“

V knize How to study říká její autor Harry Maddox: „Jen samotná schopnost studovat nestačí. Mnoho velmi inteligentních studentů se setkává s neúspěchem. . . protože studují málo či proto, že se nikdy nenaučili studovat efektivně.“ Dodává: „Stojí za to naučit se efektivně studovat, nejen z hlediska bezprostředního účelu vašeho studia, ale také proto, že vám vaše pracovní návyky zůstanou po celý život.“

Lidé obvykle dělají rádi to, co se jim daří — a mají sklon vyhýbat se úkolům, které jim nejdou. Možná, že se učíš nerad proto, že sis nevypěstoval takové studijní návyky, aby tě tvá práce těšila. Jestliže je to tak, zkus se naučit studovat. Užitečné informace najdeš v 18. kapitole knihy Otázky mladých lidí — praktické odpovědi.a

Dívej se do budoucnosti

Mnoho studentů zanedbává studium jednoduše proto, že raději dělají něco jiného — například se baví. Ale Přísloví 21:17 varuje: „Kdo miluje veselí, bude v nouzi.“ Jistě, zábava a odpočinek mají své místo. (Kazatel 3:1, 4) Ovšem v době, kdy chodíš do školy, by mělo učení patřit mezi tvé prvořadé zájmy. Tvé studijní výsledky budou do značné míry záviset na tom, jaké úsilí jsi ochoten vynaložit. „Každým druhem lopoty vzniká nějaká výhoda,“ říká Přísloví 14:23.

To neznamená, že tě bude bavit každý školní předmět nebo každý úkol, který dostaneš. Můžeš ale zkusit pohlížet na učení jako na dobrý prostředek k dosažení cíle, kterým jsou znalosti a dovednosti. Ty ti pomohou vést užitečný a plodný život. Pravda, požadavky na vzdělání a také ekonomické podmínky se v jednotlivých zemích velice různí. Přesto mnoho mladých lidí končí školu, aniž si osvojili nejzákladnější studijní návyky; zjišťují, že jim chybí příprava a kvalifikace, aby se mohli ucházet o většinu zaměstnání. A proč? Protože se ve škole nesnažili.

Nedej se chytit do této léčky! Dívej se na život, který tě čeká po škole, připrav se na to, že se budeš muset uživit, až ukončíš školu. Jednou ti zřejmě přibude odpovědnost za rodinu. (1. Timoteovi 5:8; srovnej Přísloví 24:27.) Podobně jako mnoho mladých lidí mezi svědky Jehovovými, i ty možná zamýšlíš stát se zvěstovatelem evangelia plným časem. I v tom případě se budeš muset sám živit a možná se i starat o rodinu. Mysli tedy na budoucnost. Pokus se zjistit dlouho před tím, než ukončíš školu, jaké druhy práce na částečný úvazek se v tvém okolí nabízejí. Pilné studium ti může pomoci rozvinout dovednosti, které jsou potřebné, abys mohl takové zaměstnání získat.

Ať už jsou tvé plány do budoucnosti jakékoli, usilovné učení ve škole má svůj význam. Ne, není nezbytné, abys byl nejlepším žákem ve třídě. Ale můžeš se naučit mít radost ze studia. Co je však ještě lepší, můžeš získat znalosti a vypěstovat si dovednosti a návyky, z nichž budeš mít prospěch celý život.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 18]

Studijní návyky, které ve škole získáš, ti budou prospěšné po celý život