Hledání smyslu života
OD DOBY Charlese Darwina působí biologové na lidi velkým tlakem. Chtějí, aby přijali teorii, že život jako výsledek evoluce je v podstatě bezúčelný. Mnozí to však bezděčně zamítají. Mladí manželé při pohledu na své nádherné novorozené děťátko mohou stěží věřit, že je tento nový život bezúčelný. Připadá jim to jako zázrak, div, který obohacuje jejich život.
Dokonce i někteří vědci nesouhlasí s tím, že by život byl jen bezúčelnou náhodou. Proč nesouhlasí? Kvůli tomu, co The Encyclopedia Americana nazývá „výjimečným stupněm složitosti a organizovanosti živých tvorů“. Tato encyklopedie dále uvádí: „Důkladné zkoumání květin, hmyzu nebo savců odhaluje téměř neuvěřitelně přesné uspořádání jednotlivých částí.“
Noviny Cape Times otiskly výrok jihoafrického vědce dr. Louwa Albertse, který uvažoval o složitosti a nádherném uspořádání, jež lze vidět i v těch nejjednodušších živých tvorech: „Pociťuji větší intelektuální uspokojení, když přijmu skutečnost, že existuje Bůh, než když přijmu pouze to, že [život] vznikl náhodou.“ Britský astronom sir Bernard Lovell napsal ohledně chemického složení živých organismů: „Pravděpodobnost. . . výskytu náhodného jevu, který by vedl k utvoření byť jedné z nejmenších proteinových molekul, je nepředstavitelně malá. . . Je v podstatě nulová.“
Ve stejném duchu napsal astronom Fred Hoyle: „Celková struktura ortodoxní biologie setrvává u toho, že život povstal náhodou. Avšak jak biochemikové objevují stále více o obrovské složitosti života, stává se zřejmým, že pravděpodobnost nahodilého vzniku života je tak nepatrná, že ji lze úplně vyloučit. Život nemohl povstat náhodou.“
Co to znamená? Jestliže život nevznikl náhodou, musel vzniknout na základě plánu. Je-li to pravda, pak musel mít nějakého Konstruktéra. A jakého Konstruktéra! Žalmista říká oprávněně: „Jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.“ (Žalm 139:14) Ale co nám to říká o tom, zda život má, nebo nemá smysl?
Lidé přece také navrhují a vyrábějí věci. Vyrábějí proudová letadla. Staví ropné rafinérie a elektrárny. A dělají bezpočet dalších věcí více nebo méně složitých. Ale lidé nenavrhují a nestavějí taková složitá zařízení bezdůvodně. Při všem mají na mysli určitý účel.
Nic z lidských výtvorů se však naprosto nemůže měřit s úžasnou složitostí živých věcí. Jistě by tedy ani Konstruktér života nestvořil život bezúčelně. Je vysoce nerozumné věřit, že jsme byli ‚podivuhodně uděláni‘ a pak ponecháni bez vedení a bez účelu.
Hledání smyslu života
To, že Stvořitel lidi vytvořil s určitým záměrem, silně podporuje také ta skutečnost, že my lidé podvědomě, instinktivně hledáme smysl života. Psycholog Gilbert Brim mluvil o tom, že člověk cítí instinktivní potřebu mít smysl života: „Prostor k osobnímu růstu a podnětné úkoly nacházejí mnozí lidé v zaměstnání. Ale ti, jimž se to nedaří, budou vyhledávat zvláštní úkoly a úspěchy jinde: budou chtít zhubnout, zvládnout zvláště obtížný golfový úder, usmažit výtečnou omeletu či vyhledávat dobrodružství — ať při letu na rogallu, nebo při experimentech s novými jídly.“ Psychiatr Viktor Frankl dokonce tvrdil: „Snaha nalézt smysl života je základní hybnou silou člověka.“
Prozkoumejme tedy některé z cílů, které si lidé v životě kladou.
Co dává životu smysl?
Jedna mladá dívka na dotaz, jaký je smysl jejího života, odpověděla: „Mým snem je mít pěkný byt, pěkné auto a k němu pěkného kluka. Starám se jen o sebe. Chci to, co udělá šťastnou mne, ne to, co udělá šťastnou celou společnost.“ Jestliže se domníváte, že to zní sobecky, máte pravdu. Naneštěstí tento postoj není zrovna ojedinělý.
Ale budeme-li usilovat pouze o hmotné věci a o potěšení, uspokojí to naši potřebu, aby náš život měl smysl? Ne. Když bude naším jediným cílem potěšení, nepovede to ještě ke spokojenosti. Ti, kteří potěšení učiní svým hlavním životním cílem, končí tak, že se jim v srdci ozývají stejné pocity, jaké měl jeden bohatý král dávných dob, který své moci a bohatství užíval k tomu, aby prozkoumal různá tehdy dostupná potěšení. Poslechněme si, k jakému závěru dospěl:
„Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a majetek, jaký patří králům a soudním oblastem. Opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky a největší potěšení lidských synů, dámu, ano dámy. . . A pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem.“ — Kazatel 2:8, 11.
Mnozí nalézají uspokojení v kariéře nebo v tom, že své duševní či tělesné síly používají k dosažení zdánlivě hodnotných cílů. Časem však zjistí, že kariéra zcela neuspokojuje jejich potřebu, aby život měl smysl. Peter Lynch, popisovaný jako „investiční superhvězda“, se vzdal své výnosné kariéry, když si uvědomil, že mu v životě stále cosi uniká. Co? Vztah s rodinou. Přiznal se: „Svou práci jsem měl rád, ale došel jsem k určitému závěru, stejně jako i někteří jiní: Proč. . . to děláme? Neznám nikoho, kdo by na smrtelné posteli litoval, že nestrávil více času ve své kanceláři.“
Jedna dospívající dívka tedy prokázala určitou míru rovnováhy, když zhodnotila své životní cíle a řekla: „Jedním z mých snů je udělat kariéru. Ale myslím, že mým hlavním snem je mít šťastnou rodinu.“ Ano, rodina může dát životu význam a smysl. Jistá vdaná mladá žena řekla: „Již záhy v životě jsem rodičovství chápala jako něco, k čemu jsem se narodila, jako jeden z účelů života, a nikdy jsem o tom nepochybovala.“
Další lidé hledají smysl života v jiných zaměřeních. Někteří — patrně včetně těch vědců, kteří tvrdí, že život je bezúčelná náhoda — nacházejí smysl života v tom, že se snaží získat poznání. Evolucionista Michael Ruse napsal: „Máme žízeň po poznání a ta nás staví nad zvířata. . . Mezi našimi největšími potřebami a povinnostmi je předávat našim dětem moudrost nashromážděnou v minulosti spolu s naší chutí do života a s našimi úspěchy. . . Cesta za poznáním a za úspěchem je jedním z význačných rysů lidského ducha.“
Někteří lidé nacházejí smysl života, když se nasazují pro určitou věc. Pracují pro záchranu ohrožených živočichů. Nebo bojují proti znečišťování a ničení životního prostředí. Starostliví lidé se zastávají práv dětí nebo pracují ve prospěch bezdomovců či chudých lidí. Nebo se namáhají, aby zabránili šíření narkomanie. Takoví jednotlivci někdy dosáhnou mnoho dobrého a to, co dělají, dává jejich životu určitý smysl.
Zklamání a nespokojenost
Musíme si však přiznat, že při sledování svých cílů lidé často prožívají zklamání, přestože mají hodnotné cíle. Rodiče, kteří do výchovy dětí vloží mnoho lásky a úsilí, své děti někdy ztratí následkem nehod, zločinnosti, nemocí nebo narkomanie. Když děti vyrostou, mohou se někdy nechat nakazit sobeckým duchem tohoto světa, a zapomenou svým rodičům lásku opětovat.
Úsilí těch, kteří nesobecky pracují pro zlepšení životního prostředí, je často mařeno obchodními zájmy nebo tím, že ostatním na životním prostředí nezáleží. Jednotlivce, kteří pracují pro zlepšení situace chudých, zmáhá rozsáhlost tohoto úkolu. Člověk, který nachází pocit naplnění ve své práci, je zklamán, když musí odejít do důchodu. Výzkumný pracovník, jehož zcela uspokojuje pátrání po poznatcích, pociťuje zklamání, když se jeho život chýlí ke konci, a on vidí ještě tolik otázek, které zůstanou nezodpověděny. Muž, který strávil život hromaděním majetku, nakonec zjistí, že musí všechno zanechat jiným.
Dávný král, jehož jsme již dříve citovali, některá z těchto zklamání popisoval: „Pojal jsem v nenávist všechno své klopotné pachtění pod sluncem, neboť jeho plody zanechám člověku, který bude po mně. Kdo ví, bude-li moudrý, nebo pomatený, přesto se však zmocní všeho, čeho jsem se při své moudrosti pod sluncem klopotně dopachtil.“ — Kazatel 2:18, 19, Ekumenický překlad.
Postrádá tedy život nakonec opravdu smysl, jak by se dalo vyvodit z těchto veskrze pravdivých slov? Jsou ty různé cíle, o něž lidé usilují, dobré jen na to, aby člověk mohl přežít svých vyměřených sedmdesát, osmdesát nebo devadesát let? A kromě toho, jsou tyto cíle ve své podstatě bezúčelné? Ne. Ve skutečnosti prozrazují něco velmi závažného o tom, jak jsme byli utvořeni, a poskytují podklady, abychom viděli, že život má skutečně velice podivuhodný smysl. Ale jak můžeme tento smysl nalézt?
[Obrázky na straně 7]
Někteří lidé nacházejí účel a smysl života v tom, že usilují o získání poznatků
Lidé nevyrábějí složité věci bezdůvodně
[Podpisek]
Foto NASA