Jak může pomáhat rodina?
„Člověk chce nejdříve jenom skleničku, sklenička pak chce další skleničku, a nakonec chce sklenička toho člověka.“ — Orientální rčení.
JDETE podél okraje močálu. Najednou se pod vámi pohne země. Během chvíle se již propadáte do bahna. Čím více se z bahna snažíte vyprostit, tím hlouběji se boříte.
Velmi podobně pohlcuje celou rodinu alkoholismus. Druhotně závislá manželka se zoufale snaží alkoholika změnit. Vyhrožuje mu, protože ho má ráda, ale on stále pije. Ukryje před ním alkohol, ale on si ho koupí ještě více. Schová mu peníze, ale on si půjčí od přítele. Dovolává se jeho lásky k rodině, k životu, dokonce k Bohu — ale marně. Čím více se manželka snaží, tím hlouběji se celá rodina boří do bahna alkoholismu. Členové rodiny musí nejprve porozumět podstatě alkoholismu, aby mohli alkoholikovi pomoci. Potřebují vědět, proč budou některá „řešení“ téměř jistě neúspěšná, a musí poznat, jaké metody jsou skutečně účinné.
Alkoholismus je více než pouhé opilství. Je to chronická porucha, kterou charakterizuje zaměřenost na alkohol a ztráta kontroly nad jeho spotřebou. Většina odborníků se sice shoduje v tom, že alkoholismus nelze vyléčit, ale je možné spoutat jej pomocí programu celoživotní abstinence. — Srovnej Matouše 5:29.
Tato situace se dá v některých ohledech přirovnat k situaci diabetika. Diabetik sice svůj stav nemůže změnit, ale může spolupracovat se svým tělem tím, že se vyhýbá cukru. Podobně alkoholik nemůže změnit reakci svého těla na pití, ale může pracovat v souladu se svou poruchou tím, že se stane úplným abstinentem.
To se však snadněji řekne, než udělá. Alkoholik si zastírá skutečnost. ‚Nejsem tak špatný.‘ ‚K pití mě dohnala rodina.‘ ‚Kdybyste měli šéfa, jako mám já, také byste pili.‘ Jeho odůvodňování je často tak přesvědčivé, že se k zastírání skutečnosti může připojit celá rodina. ‚Táta se potřebuje na konci dne uvolnit.‘ ‚Táta se potřebuje napít. Máma ho tolik sekýruje a on to musí snášet.‘ Hlavně neodhalit rodinné tajemství: Táta je alkoholik. „To je jediný způsob, jak spolu mohou žít,“ vysvětluje doktorka Susan Forwardová. „Lži, výmluvy a tajemství jsou v těchto domácnostech tak běžné jako vzduch.“
Členové rodiny nemohou alkoholika z bahna vytáhnout, dokud z něho nevyjdou sami. Někteří snad namítnou: ‚Pomoc přece potřebuje alkoholik, a ne já!‘ Ale zamyslete se: Do jaké míry jsou vaše emoce a jednání spjaty s chováním alkoholika? Jak často ve vás jeho jednání vzbuzuje pocity hněvu, obav, frustrace, strachu? Jak často musíte zůstat doma, protože se musíte starat o alkoholika, zatímco byste se měli věnovat nějaké důležitější činnosti? Když rodinní příslušníci, kteří nepijí, učiní kroky ke zlepšení svého života, alkoholik je může následovat.
Přestaňte svádět vinu na sebe. ‚Kdyby ses ke mně chovala lépe, nemusel bych pít,‘ tvrdí snad alkoholik. „Alkoholik potřebuje, abyste tomu věřili, aby odpovědnost za své pití mohl přenést na vás,“ říká poradkyně Toby Rice Drewsová. Nedejte se obalamutit. Alkoholik není závislý pouze na alkoholu, ale i na lidech, kteří ho v zastírání skutečností podpoří. Rodinní příslušníci tak mohou alkoholika nevědomky v pití podporovat.
Jedno biblické přísloví hovoří o člověku, který se přestane ovládat; lze je stejně uplatnit i na alkoholika: „Ať nese následky. Jestliže jej jednou vyprostíš z nesnáze, budeš to muset dělat znovu.“ (Přísloví 19:19, Today’s English Version) Ano, ať si alkoholik sám zatelefonuje svému vedoucímu, ať se sám dovleče do postele, ať si po sobě sám uklidí. Když rodina dělá takové věci za něj, jenom mu pomáhá, aby se upil k smrti.
Řekněte si o pomoc. Dostat se z bahna sám je pro jednotlivého člena rodiny obtížné, a zřejmě dokonce nemožné. Potřebujete podporu. Opřít se o přátele, kteří nebudou alkoholika podporovat při zastírání skutečností, ale ani jej nenechají vězet tam, kde je.
Jestliže alkoholik souhlasí s pomocí, která je mu nabízena, je to důvod k velké radosti. Ale tím proces zotavování pouze začíná. Tělesnou závislost na alkoholu lze spoutat za několik dní detoxikace. Ale mnohem obtížněji se zvládá závislost psychická.
[Rámeček na straně 5]
Typické projevy alkoholika
Zaměření na alkohol: Alkoholik dychtivě čeká, až se bude moci napít. Když alkohol zrovna nepije, myslí na něj.
Ztráta sebekontroly: I když nezamýšlel pít, napije se často, bez ohledu na to, jak bylo jeho rozhodnutí pevné.
Přísnost: Pravidla, která si alkoholik ukládá („nikdy nepiji sám“, „nikdy při práci“ a tak dále), jsou pouhé zástěrky pravidla skutečného: „Nestrpím, aby do mého pití cokoli zasahovalo.“
Snášenlivost vůči alkoholu: Výjimečná schopnost ‚hodně snést‘ není žádným požehnáním — je často počátečním příznakem alkoholismu.
Negativní následky: Normální zvyky nepůsobí spoušť v rodině, v zaměstnání, na zdraví. Alkoholismus ano. — Přísloví 23:29–35.
Zastírání skutečností: Alkoholik své jednání omlouvá, odůvodňuje, a zlehčuje.