Pozorujeme svět

„Nové faktory nestability“

Ve Východní Evropě se znovu objevila svoboda náboženství. Vneslo to však do politických zmatků v této oblasti více klidu a harmonie? Francouzský list Le Monde podotýká, že „v Rumunsku, na Ukrajině a podél východní hranice Polska bojuje římskokatolické duchovenstvo s pravoslavným o vlastnictví kostelů“. Le Monde dodává: „Tyto sváry se příčí zdravému rozumu. . . Takové náznaky náboženské války vznášející se opět nad Evropou a nad Kavkazem v této době národnostích třenic vytvářejí nové faktory nestability, které nevěstí nic dobrého.“

1991 — rekordní rok pro Bibli

Podle Ecumenical Press Service oznamuje výroční Scripture Language Report (Zpráva o překladech Písma), kterou vydávají Spojené biblické společnosti, že v průběhu roku 1991 „obdrželo dvaatřicet jazyků poprvé alespoň jednu knihu Bible“, čímž se zvýšil „celkový počet jazyků, do nichž byla přeložena přinejmenším jedna kniha Bible,“ na 1 978. Holandský časopis Vandaar sděluje, že více než sto národních biblických společností prodalo v témže roce na celém světě rekordní počet 16 miliónů Biblí, tedy o 3,5 procenta více než v roce 1990. Zásilky Biblí do bývalého Sovětského svazu (více než 700 000 výtisků), do Rumunska (téměř 340 000) a do Bulharska (140 000) znamenaly 34procentní vzrůst v distribuce Biblí v Evropě, přičemž zásilky do Číny (skoro milión výtisků) a Korejské republiky (1,8 miliónu) vedly k 13procentnímu vzrůstu v Asii. Avšak v Africe prodej Biblí v téže době klesl o 10 procent a na americkém kontinentu o 11 procent. Vandaar k tomu dodává, že v rozvojových zemích se Bible prodávají za cenu, která se rovná průměrné denní mzdě.

Čtvrtě zamořené drogami

Ve Španělsku, kde je asi 100 000 lidí závislých na heroinu, pronikl obchod s drogami do mnoha městských čtvrtí — a jeho účinky jsou ničivé. Podle madridského časopisu Cambio 16 o této zhoršující se situaci „všichni vědí, všichni tím trpí a všichni čekají na řešení, která nejsou v dohledu“. V městě Valencii se narkomani a obchodníci s drogami rozšířili tak otevřeně, že tisíce obyvatel každý večer demonstrují na protest proti takovému zamořování svého okolí. Jeden obyvatel řekl časopisu Cambio 16: „Nemůžeme brát děti do parků, aby si tam hrály, protože parky jsou plné injekčních stříkaček. Přepadení jsou na denním pořádku.“ Podobně píše i list El País, že v jedné chudinské čtvrti na okraji Madridu se prakticky denně střílí.

Hon na čarodějnice

Mnoho obyvatel Vendy na severu Jižní Afriky nevěří, že lidé umírají z přirozených příčin. Reportáž čtvrtletníku Indicator South Africa oznamuje, že tito lidé se domnívají, že smrt je způsobena čarodějnictvím nebo zásahem ducha nějakého předka. Na druhé straně mnoho mladých Vendanů, kteří usilují o změnu, se rozhodlo tradiční víru vymýtit. Vyvolali tak vlnu honů na čarodějnice. Indicator South Africa uvedl: „V ovzduší rostoucího teroru je kterákoli osoba, obviněná z čarodějnictví, jednoduše na místě zabita, bez ohledu na ujišťování o nevině. . . Březen roku 1990 byl měsíc plný nočního upalování lidí, nařčených z provozování čarodějnictví. V některých vesnicích bylo každou noc upáleno nebo vyhnáno ze svých domovů pět nebo i více lidí, kteří byli obviněni z čarodějnictví.“

Obchod se zbraněmi vzkvétá

„Obchodníci se zbraněmi prožívají na celém světě prudkou konjunkturu,“ oznamuje britský týdeník New Scientist. Co je stimulem pro rozkvět tohoto obchodu? Chris Smith, odborník na mezinárodní obchod se zbraněmi, říká, že rozpad Sovětského svazu a nestabilita vyvolaná nedávnou válkou v Perském zálivu podpořily nabídku a poptávku po laciných zbraních z druhé ruky po celém Blízkém východě a Východní Evropě. Ch. Smith a Andrew Ross z Vojenské námořní akademie Spojených států amerických se domnívají, že vývoj událostí je znepokojivý, protože „stále významnějšími dodavateli zbraní se stávají země třetího světa“.

Hledá se trvalé mládí

Značné množství výrobků na trhu má pověst, že zpomalují proces stárnutí. Časopis Consumer Reports však poznamenává, že pro takové je žel, jen málo podkladů. Tyto drahé výrobky mohou navíc mít skryté nebezpečné vedlejší účinky. Caleb Finch, profesor pro neurobiologii stárnutí na Univerzitě jižní Kalifornie, řekl: „Začínají se dít divné věci, jestliže si člověk zamoří tělo chemikáliemi. Každá chemická látka má svůj vlastní účinek a nelze předvídat jejich interakce nebo dlouhodobé následky.“ Consumer Reports uvedl: „Málokterý odborník v nejbližší době očekává, že bude možné posunout hranici maximální délky lidského života.“ Tento časopis podotkl, že správnou stravou, pravidelným cvičením, vyhýbáním se tabáku a přílišnému pití alkoholu a udržováním správné tělesné hmotnosti je možné „docílit stejných výsledků, jaké se přisuzují výrobkům určeným k prodloužení života“.

Odložené děti

„Zoufalé matky se uchylují k tomu, že v nemocnicích po celé Jižní Africe zanechávají své děti — některé staré jen několik měsíců,“ oznamují johannesburgské noviny Saturday Star. „Roste počet matek, které jsou přemoženy mnoha problémy v podobě chudoby, nezaměstnanosti, bezdomovství a beznaděje. Tyto matky dávají své děti pod falešným jménem a s vymyšlenou chorobou do nemocnic a zanechávají je tam.“ Některé děti jsou nuceny zůstat v nemocnici déle než rok. Nemohou být předány do dětských domovů nebo sirotčinců, protože ty jsou plně obsazené. V některých nemocnicích tvoří většinu opuštěných dětí nemluvňata. „Muži z venkova mají (ve městě) poměr, mladé dívky otěhotní a muži se vrátí zpátky ke své rodině na venkově. Dívky pak nemají jinou možnost než dítě odložit,“ říká dr. Adele Thomasová, ředitelka johannesburgského ústavu pro péči o dítě. Další příčinou jsou občanské nepokoje. „Loňského roku, když bylo obzvlášť mnoho násilí a lidé museli utíkat z domovů, jsme zaznamenali, že počet těchto případů vzrostl,“ řekl jeden vedoucí pracovník nemocnice.

Poctivost v Evropě

Liší se evropské státy navzájem co do občanské morálky? Evropská organizace pro výzkum hodnotových systémů se dotázala 19 000 osob ze 13 zemí, aby to zjistila. Každá osoba dostala otázku, zda se dá ospravedlnit podvádění na daních, podplácení, odhazování odpadků a neoprávněné pobírání státní podpory. Časopis The European uvádí, že nejpoctivější jsou Skandinávci. Proč? Obyvatelé Skandinávie mají totiž pocit, že mohou oficiálním institucím důvěřovat, zatímco v jiných zemích je nízká občanská morálka odrazem kritického postoje ke státu. Zdá se tedy, že poctivost zrcadlí vztah člověka ke společnosti. „Když lidé smýšlejí negativně o státu, smýšlejí tak o všem, co se týká společnosti,“ říká Jan Kerkhofs, emeritní profesor společenských věd na univerzitě v Lovani v Belgii.

Vysoká cena za alkoholismus

Alkoholismus přichází draho. Přichází draho alkoholikovi i společnosti v mnoha směrech, mimo jiné zvýšenými náklady na zdravotní péči, rozbitými rodinami, nehodami a úmrtími. Cena, která se však často přehlíží, je skutečný peněžní obnos, který alkoholik utratí, aby svou závislost živil. Podle pařížského listu Le Figaro ukazuje jedna studie prováděná ve Francii, že alkoholik na svůj návyk měsíčně vydá v průměru 3 000 franků (540 dolarů). Studie dále ukazuje, že spotřeba alkoholu obvykle pohltí 50 procent z rozpočtu alkoholikovy rodiny — a dokonce až 80 procent v případě těch, kteří žijí sami. Po roce úplné abstinence si téměř všichni alkoholici, kteří se studie zúčastnili, zlepšili svou všeobecnou životní úroveň. Lépe se stravovali a byli lépe oblečení. Polovina z nich si dokonce ušetřila peníze.

Rychlejší testy na malárii

V africkém státě Keňa se začala úspěšně používat nová, přesnější metoda pro zjišťování malárie. Časopis Panoscope píše, že použitím „odstředivky, kapiláry, polystyrenového plováku a ultrafialového záření je možné zjistit parazity za 45 sekund na rozdíl od běžně používané metody, kdy zjištění trvá čtyři minuty“. Tato nová metoda sníží únavu laborantů, čímž se sníží počet diagnostických omylů. Malárií trpí na celém světě více než 150 miliónů lidí. Přes milión lidí — převážně dětí — padne každoročně této nemoci za oběť.

Rybolov je nebezpečný

Americká národní rada pro výzkum nedávno zveřejnila výsledky jedné studie, která řadila komerční rybolov mezi nejrizikovější průmyslová odvětví v zemi. Podle listu The New York Times tato studie zjistila, že „na každých 100 000 pracovníků připadá 47 úmrtí, a tak komerční rybolov patří spolu s hornictvím k nejnebezpečnějším povoláním ve Spojených státech“. V samotném státě Maine přijde každý rok při práci o život v průměru šest rybářů. A v průběhu roku 1991 se tento počet téměř zdvojnásobil. Protože ceny humrů poklesly, musí nyní někteří rybáři vyjíždět na jejich lov i v zimě, i když normálně by to nikdy nedělali. Times uvedly, že v zimě „se nebezpečné povolání stává ještě nebezpečnějším kvůli tomu, že se na člunech tvoří námraza, moře bývá nevyzpytatelné a vanou prudké větry“.