Učíme se od pavouků

TRHNETE sebou, když spatříte pavouka? I ti z nás, kteří se pavouků štítí, se pravděpodobně podivovali, ač možná neradi, elegantní souměrnosti pavučin. Většina z nás již také slyšela o tom, že pavučiny jsou konstrukčním divem. Ale co říci o materiálu, z něhož jsou vytvořeny — o hedvábí?

Hedvábí některých pavouků, housenek bource morušového a much již dlouho poutá pozornost vědců a inženýrů. Christopher Viney, metalurg a docent bioinženýrství na Washingtonské univerzitě v USA, vypracoval speciální studii o pavoukovi Nephila clavipes. Podle torontského listu The Globe and Mail zjistil, že jeden z pěti druhů hedvábí, která tento pavouk vytváří, je pevnější než ocel — dokonce desetkrát pevnější než kevlar, umělá tkanina, která se používá při výrobě neprůstřelných oděvů, trupů lodí a obrněných vozidel.

Vědcům americké armády se podařilo napodobit chemické složení fibroinu, bílkoviny, z níž je toto hedvábí vytvořeno. Zjistili však, že jeho pozoruhodné vlastnosti nejsou jen důsledkem jeho chemického složení; jsou dány i způsobem, jakým pavouk tuto chemickou látku snová. V pavoučí snovací bradavce nabývá hedvábí stavu tekutého krystalu. Jeho molekuly se řadí za sebou v dlouhých řetězcích, kterým se říká polymery. Tyto polymery mají velkou pevnost v tahu. Viney je si však jistý, že s pomocí zvláštního zařízení na výrobu vláken budou vědci časem schopni i tento výkon napodobit.

„Pavouci mají před námi stále náskok,“ řekl Viney listu The Globe and Mail, dodal však: „Kdo ví, možná se nám podaří je překonat.“ Možná ano, možná ne. Ať tak, či onak, zásluha za původní konstrukci bude vždy patřit jedinému Původci — Tomu, jenž stvořil všechny věci, Jehovovi. — Zjevení 4:11.