Chudinské čtvrti — Těžký život v městské džungli
Od dopisovatele Probuďte se! v Africe
BOSÁ dívka z chudinské čtvrti jde ulicí západoafrického města. Na hlavě nese mělkou kulatou mísu a na ní asi dvacet pomerančů. Na jejím hubeném těle visí žluté šaty, které po někom zdědila. Stéká po ní pot.
Jde po ulici proto, aby prodávala, a chce obstát vedle ostatních mladých z chudých rodin. Ti obvykle volají „Kupujte pomeranče!“ Ale tato dívka mlčí; je možná hladová nebo nemocná nebo je prostě jenom unavená.
Opačným směrem jdou dvě školačky ve školních stejnokrojích v barvě berlínské modři. Každá má bílé ponožky a bílé sandály. Školní brašny mají nadité knihami. Děvčata si čile vykračují a vesele štěbetají. Nevšimli si dívky, ale ona je zpozorovala. Dívá se na ně prázdným pohledem.
Školačky nakonec přijdou do svých pohodlných a bezpečných domovů. Domov, kam večer přijde tato dívka, je úplně jiný svět. Její domov je změtí domů pospojovaných ze dřeva a plechu.
Chudinské čtvrti
Hlavní ulicí je zde cesta z udusané hlíny. V deštivém období se hlína mění v bláto. Je příliš úzká na to, aby tudy mohlo projet auto. Nenajdete na ní policejní stanici či požárníky ani zdravotní středisko, nenajdete tu ani jediný strom. Nejsou zde žádné dráty elektrické a telefonní sítě. Pod zemí nevede žádná kanalizace ani vodovodní potrubí.
Lidské hemžení. Vzduchem se nese změť hlasů. Hovor se mísí se smíchem, hádkou, pláčem a zpěvem. Na dlouhých lavičkách sedí bíle oblečení muži a baví se. Ženy míchají rýži, která se vaří v hrncích přistavených nad hořící dříví. Všude jsou děti — hrají si, spí, pracují, povídají a prodávají. Většina z nich, podobně jako dívka s pomeranči, nikdy nenavštíví zoo, nikdy se neprojedou na kole a nikdy nepůjdou do školy.
V této zemi je průměrná délka života pouhých 42 let; lidé tu umírají mladí. Ve věku devíti let si dítě již vybojovalo určitou naději na život, protože přežít první čtyři roky je v této oblasti to nejtěžší na světě. Pravděpodobnost, že dítě zemře, je v tomto věku 40krát až 50krát větší, než kdyby se narodilo ve vyspělé zemi. Mnozí z vrstevníků zmíněné dívky se nedožili pěti let. Pokud se dožije těhotenství, potom pravděpodobnost, že zemře v jeho průběhu nebo při porodu, je mnohem větší než u žen v Evropě nebo v Severní Americe — asi sto padesátkrát.
Stamilióny lidí žijí v chudinských městech a čtvrtích, které se podobají této čtvrti a které se velmi rychle rozrůstají. Podle statistiky Organizace spojených národů je v méně vyspělé části světa namačkáno ve městech 1,3 miliardy lidí a každý rok k nim přibude dalších 50 miliónů.
Život v rozvojových zemích
Máte doma určitou míru soukromí, vodovodní kohoutek a záchod? Vyvážejí vám popeláři odpadky? Stamilióny lidí v rozvojových zemích tyto věci nemají.
V mnoha městech jsou v chudinských čtvrtích lidé tak namačkáni, že není výjimkou, aby desetičlenná rodina bydlela v jedné místnosti. Lidé zde běžně mají méně než jeden čtvereční metr životního prostoru. Orientální města mívají čtvrti, kde se počet ubytovaných osob zvyšuje dokonce tak, že se malé místnosti rozdělí na kóje s palandami. To má zajistit větší soukromí a ochranu proti zlodějům. V jiné zemi je zaveden systém „teplé postele“, který umožňuje najmout si postel na několik hodin, a tak se v jedné posteli mohou vystřídat dvě až tři osoby za den.
Podle zprávy UNICEF (Dětský fond OSN) za rok 1991 je na světě 1,2 miliardy lidí, kteří nemají dostatečné zásobování vodou. Milióny si ji musí kupovat od maloobchodníků nebo používají vodu z řek či jiných povrchových zdrojů. Tam, kde je dostupná tekoucí voda, se někdy více než tisíc lidí musí dělit o jediný vodovodní kohoutek.
UNICEF také odhaduje, že 1,7 miliardy lidí postrádá hygienické opatření pro odstraňování výkalů. Není neobvyklé, když 85 procent obyvatel chudinských čtvrtí nemá možnost používat záchody. Ve většině měst Afriky a Asie, včetně mnoha měst, která čítají více než milión obyvatel, neexistuje kanalizace. Lidské výkaly končí v potocích, řekách, příkopech, kanálech a strouhách.
Dalším problémem je odpad. Ve městech rozvojových zemí se 30 až 50 procent odpadků vůbec nevyváží. Nejvíc zanedbávané jsou chudé oblasti. Jedním důvodem je to, že chudí odhazují méně odpadků, které by mohly být využity či zpracovány popeláři nebo firmami pro recyklaci odpadu. Druhý důvod spočívá v tom, že mnohé chudinské osady byly postaveny bez zákonného povolení, a tak jim vlády odmítají poskytovat služby. Třetí problém je v nedostupnosti a ve velké přelidněnosti těchto oblastí, což služby komplikuje a dělá je dražšími.
Co se tedy děje s odpadem? Hromadí se a hnije na ulicích, na volných prostranstvích, v řekách a jezerech.
Zdravotní rizika
Vážná situace chudých obyvatel měst se různí místo od místa. Nicméně, jsou tři činitele, které lze pozorovat téměř všude. Za prvé, domy chudých jsou nejen nepohodlné, ale také nebezpečné. Kniha The Poor Die Young (Chudí umírají mladí) uvádí: „Přinejmenším 600 miliónů lidí, bydlících v městských oblastech Třetího světa, žije v domovech a prostředí, které lze označit za zdraví a životu nebezpečné.“
Jakým způsobem může nevhodné bydlení podporovat zdravotní problémy? Podmínky v přelidněných městských čtvrtích napomáhají šíření nemocí, jako je tuberkulóza, chřipka a meningitida. Přelidnění také zvyšuje riziko nehod v domácnosti.
Přenos chorob šířených pitnou vodou, jako je tyfus, hepatitida a střevní úplavice, se zvyšuje nedostatkem čisté vody. Výsledkem jsou střevní onemocnění, která v rozvojovém světě zabíjejí průměrně každých 20 vteřin jedno dítě. Nedostatečné množství užitkové vody podporuje výskyt očních a kožních infekcí. A čím vyšší cenu chudí zaplatí za vodu, tím méně jim zůstane na jídlo.
Nakažená voda a jídlo mají za následek nemoci zažívacího systému a napadení střevními parazity, jako jsou měchovci, škrkavky a tasemnice. Nevyvezené odpadky přitahují potkany, mouchy a šváby. Stojatá voda je líhní moskytů, kteří přenášejí malárii a filariózu.
Bažina chudoby
Pro obyvatele chudinských čtvrtí je nesmírně obtížné vymanit se z takového prostředí, a to je druhým charakteristickým rysem jejich života. Většina lidí, kteří přicházejí do měst, jsou přistěhovalci, které bída vyhnala z venkova. Nemohou si dovolit slušné bydlení, a tak celý život prožijí v chudinských čtvrtích.
Mnozí z nich jsou pilní a ochotní tvrdě pracovat, ale nemají jinou možnost než přijmout špatně placenou práci na mnoho hodin. Přetížení rodiče často posílají své děti do práce místo do školy, a jestliže jsou děti nedostatečně vzdělané nebo úplně nevzdělané, snižuje to jejich vyhlídku žít lépe než jejich rodiče. Přestože mladí vydělávají velmi málo, často je to základní část rodinného příjmu. Většina chudých ve městech má nepatrnou naději na zlepšení svého životního údělu; jejich cílem je přežívat den po dni.
Neoblíbení, nežádoucí
Třetím rysem takového života je nejistota bydlení. Mnohé vlády pokládají chudinské čtvrti za ostudu. Zlepšovat podmínky života v chudinských čtvrtích není vždy účelné, a proto je často raději likvidují buldozery.
Odstraňování chudinských čtvrtí mohou vlády zdůvodňovat potřebou zkrášlit město, snahou odstranit kriminalitu nebo potřebou nové výstavby. Ať už je důvod jakýkoli, trpí zase chudí. Obvykle nemají kam jít a dostanou jen malé odškodnění nebo nedostanou žádné. Když se nastěhují buldozery, jediná možnost pro lidi je vystěhovat se.
Úloha vlády
Proč vlády nezajišťují pro všechny vhodné bydlení s vodou, kanalizací a odvozem odpadků? Kniha Squatter Citizen (Nezákonný usídlenec) odpovídá: „Mnoho zemí Třetího světa má takový nedostatek prostředků a tak malou možnost vytvořit si stabilní pozici prosperity na světovém trhu, že je možné vážně pochybovat o životaschopnosti těchto národních států. Člověk může těžko kritizovat vládu, že není schopna uspokojit potřeby svých obyvatel, když má celý národ takový nedostatek prostředků, že není možné za současných podmínek pokrýt základní potřeby.“
V mnoha zemích se ekonomická situace stále zhoršuje. Bývalý generální tajemník OSN minulý rok poznamenal: „Postavení většiny rozvojových zemí ve světové ekonomice se již určitý čas zhoršuje. . . Více než miliarda lidí žije v absolutní chudobě.“
Je možná pomoc odjinud?
Proč neposkytnou větší pomoc prosperující země? Zpráva Světové banky o rozvoji rozebírá vliv zahraniční pomoci na chudobu a připouští: „Dárci oboustranně výhodných darů [což představuje 64 procent veškeré cizí pomoci]. . . poskytují pomoc z mnoha důvodů — politických, strategických, obchodních a humanitních. Odstranění chudoby je pouze jednou z pohnutek, a obvykle zdaleka ne tou nejdůležitější.“
Na druhé straně, některé vlády sice mají prostředky, aby situaci zlepšily, ale přesto to vždy nedělají. V mnoha zemích spočívá problém v tom, že i když správa v určitých oblastech má zajistit bydlení a služby, nadřízené úřady jí neposkytnou pro tento účel ani pravomoc, ani prostředky.
Města budoucnosti
Na základě vývoje v posledních desetiletích předpovídají odborníci smutnou budoucnost pro chudé ve městech rozvojových zemí. Říkají, že rychlý růst měst bude pokračovat a vlády nebudou schopny zajistit pro většinu obyvatel měst tekoucí vodu, kanalizaci, stoky, asfaltové cesty, zdravotnickou péči a pohotovostní služby.
Bude pokračovat výstavba obytných čtvrtí na nebezpečných místech, jako jsou svahy kopců a povodňové nebo znečištěné oblasti. V důsledku přelidnění a nezdravého prostředí bude stále více lidí trpět nemocemi. Stále více chudých bude žít ve městech pod trvalou hrozbou násilného vystěhování.
Znamená to, že není žádná naděje pro obyvatele chudinských čtvrtí, pro dívku s pomeranči, o které jsme se zmínili na začátku článku? Nikoli!
Blíží se dramatická změna
Boží slovo, Bible, ukazuje, že přijde dramatická změna k lepšímu — a přijde brzy. Nebude výsledkem lidského úsilí; způsobí ji Boží Království, nebeská vláda, která brzy převezme správu nad celou zemí. — Matouš 6:10.
Pod vládou Božího Království nebudou zbožné rodiny uvězněny ve špinavých chudinských čtvrtích, budou bydlet v ráji. (Lukáš 23:43) Nebudou žít pod trvalou hrozbou vystěhování, protože Bible slibuje, že „budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ — Micheáš 4:4.
Pod vládou Božího Království nebudou v přelidněných domech umírat mladí lidé; místo toho lidé „jistě budou stavět domy a obývat je; a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce. . . Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu.“ — Izajáš 65:21, 22.
Možná je pro vás těžké uvěřit takovým slibům, ale ony se splní. Proč si tím můžete být jisti? Protože Bůh nelže a „protože u Boha nebude nemožností žádné prohlášení“. — Lukáš 1:37; 4. Mojžíšova 23:19.
[Obrázek na straně 13]
Pod vládou Božího Království vystřídají chudobu a chudinské čtvrti rajské podmínky