Pozorujeme svět

Nebezpečný způsob života

AHA (American Heart Association) vytvořila seznam několika faktorů, které se podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Existuje rovněž seznam závažnějších, rizikových faktorů. Až do nedávna byl mezi méně nebezpečnými „faktory, které se podílejí“ na vzniku těchto chorob uváděn nedostatek pohybu. Avšak informační bulletin University of California at Berkeley Wellness Letter uvádí, že AHA přesunula „nedostatek tělesného pohybu ze seznamu ‚podílejících se faktorů‘, které souvisejí se vznikem kardiovaskulárních chorob, do silnější kategorie ‚rizikových faktorů‘“. Bulletin dodává, že „sedavý způsob života se tak dostal na stejnou příčku jako vysoký krevní tlak, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi“.

Špinavé ruce

Při nedávném průzkumu se zjistilo, že většina zdravotnických pracovníků ve Spojených státech opomíjí umýt si ruce před vyšetřením pacienta. Kromě toho „vyšlo při jiných průzkumech najevo, že si lékaři nevyměňují rukavice tehdy, kdy by měli“, uvádí list The Washington Post. Tento problém přispívá nepochybně k šíření nemocí. The Washington Post sděluje, že podle The New England Journal of Medicine by skutečnost, že si lékaři a zdravotní sestry nemyjí ruce, mohla „vysvětlovat, proč se u pacientů v nemocnicích objevují infekce, jejichž léčba každým rokem stojí 10 miliard dolarů“.

Daní jsou srdeční choroby

Největšími zabijáky lidstva jsou kardiovaskulární nemoci, které způsobují na celém světě asi čtvrtinu všech úmrtí. Uvádí to ročenka 1991 World Health Statistics Annual, kterou v roce 1992 vydala WHO (Světová zdravotnická organizace). V rozvinutých zemích, jako je například Spojené státy, Austrálie, Kanada a Japonsko, kardiovaskulární nemoci jsou příčinou asi poloviny všech úmrtí, navzdory tomu, že v osmdesátých letech byl zaznamenán značný pokles těchto chorob. V rozvojových zemích je pouze 16 procent úmrtí způsobeno kardiovaskulárními nemocemi. Avšak podle WHO „se objevují známky toho, že začíná docházet k epidemii. . . Počet případů kardiovaskulárních nemocí roste v celém rozvojovém světě.“

Na poště něco teče

Laboratoře na celém světě využívají k přepravě živých mikroorganismů poštovní služby. Tato praxe vyvolává rostoucí obavy, neboť „z jedné laboratoře do druhé se pravidelně posílají potenciálně nebezpečné bakterie“, oznamuje časopis New Scientist. Holandští odborníci varují, že by z poškozených zásilek mohly mikroorganismy unikat do okolí. Jedna skupina vědců nedávno prozkoumala zásilky laboratoří z Austrálie, Nizozemí, Singapuru a ze Spojených států. Zjistili, že ani jediná z nich neodpovídala předpisům stanoveným Komisí odborníků Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečného zboží. Jedna holandská laboratoř, která dostává ročně tisíc vzorků, zavedla zvláštní opatření, aby se takovýmto nehodám zabránilo. Přesto „obdrží každý rok poštou přibližně pět rozbitých zkumavek s kulturou“, uvádí New Scientist.

Sebevraždy v Argentině

Ze všech zemí amerického kontinentu má Argentina nejvyšší procento sebevražd. List La Nación uvádí, že ‚podle oficiálních zpráv se téměř deset procent všech hlášených sebevražd v zemi týká dospívajících a mladých dospělých ve věku od deseti do dvaceti dvou let a že většinou jde o muže‘. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že každých třicet hodin spáchá v Argentině sebevraždu jeden dospívající.

Chudé děti v Americe

Spojené státy, jedna z nejbohatších zemí, jsou domovem některých z nejchudších dětí světa. List The New York Times píše, že podle jedné studie, kterou provedl Fond na ochranu dětí, „stoupl v 80. letech počet dětí, které žijí pod hranicí chudoby, o více než 1 milión a v třiceti třech státech jejich počet roste“. V roce 1989 ve státech Arkansas, Louisiana, Nové Mexiko a Západní Virgínie žilo 25 procent dětí v rodinách, jejichž příjmy byly pod federálně stanovenou hranicí chudoby. Nejvyšší podíl měl stát Mississippi, kde žije v chudobě 33,5 procenta dětí.