Pozorujeme svět
Alkohol v Japonsku zabíjí
V Japonsku nedávno prudce vzrostl počet případů akutní otravy alkoholem, jak oznamuje The Daily Yomiuri. Hraje v tom roli obnovení ikkinomi — tedy zvyku vypít alkoholický nápoj na jeden doušek. Často k tomu dochází pod nátlakem, někdy dokonce diváci pijáka donucují křikem a potleskem. Tento zvyk do jisté míry vymizel, ale loni se objevil znovu. Mijako Omotová, odborná asistentka na lékařské fakultě univerzity v Toho, tvrdí, že nutit někoho k takovému pití alkoholu se rovná pokusu o vraždu. Říká: „Ikkinomi je nebezpečné, protože člověk vypije více, než kolik může zvládnout, a to dříve, než jeho tělo začne vysílat varovné signály.“ Tokijský hasičský sbor oznámil, že v roce 1991 bylo do nemocnic odvezeno 9 122 osob s akutní otravou alkoholem, což je osmiprocentní vzrůst oproti předcházejícímu roku. Zemřelo 6 osob.
Netolerantní sousedé
Koho byste nejméně chtěli za souseda? Tuto otázku položila Evropská skupina pro studium hodnotových systémů 20 000 lidí ve 14 zemích ve snaze objevit společné obavy a předsudky. „Zdaleka nejtolerantnější zemí je Dánsko,“ uvádí The European, zatímco nejméně tolerantní je prý Portugalsko. Lidé v převážně katolických zemích, jako je Itálie, Španělsko a Irsko, projevují nejvíce nepřátelský postoj k sousedům, kteří mají AIDS. Belgičané jsou naopak netolerantní v rasovém a náboženském ohledu. Němci nesnášejí jako sousedy politické extremisty. Mezi muži a ženami není velký rozdíl v netolerantnosti. Jeden faktor se zdá být vzhledem k netolerantnosti všem zemím společný — totiž věk. Starší lidé jsou všeobecně vybíravější, pokud jde o sousedy.
Klesající počet tygrů
Jedna z nejvýznamnějších přírodních rezervací v Indii přichází o vzácné tygry bengálské, oznamuje New Scientist. Při nedávném sčítání v Ranthambhorské rezervaci našli jen 15 tygrů — přičemž před 3 lety jich bylo ještě 44. Nepřekvapuje, že důvodem je pytláctví. Avšak dnes již pytláci nejdou jen po krásných kožešinách. Z tygřích kostí se vyrábí „tygří kostní víno“, které je v některých asijských zemích oblíbeným tonikem. Pytláci obvykle zabíjejí tygra otrávenou návnadou. Někdy tak zahubí se samicí i mláďata. Je ironií, že tato rezervace měla původně sloužit jako ukázka Projektu tygr — k záchraně tygra bengálského. Odhaduje se, že na celém světě zbylo celkem jen šest až devět tisíc těchto majestátních zvířat.
Kouření a zlomeniny
„Nastal čas, kdy také ortopedové budou pacientům doporučovat, aby přestali kouřit,“ uvádí brazilský list Folha de S. Paulo. Průzkum 29 osob se zlomeninou kosti ukázal, že u chronických kuřáků vede nikotin z tabáku ke ztrátě pružnosti cév. Naproti tomu cévy nekuřáků a lidí, kteří nekouřili déle než 2 roky, mají lepší schopnost roztahovat se a stahovat, což napomáhá rychlejšímu hojení zlomeniny. Zlomeniny u nekuřáků se hojily v průměru o 28 procent rychleji než u dlouholetých kuřáků. Vdechování oxidu uhelnatého navíc omezuje přísun kyslíku, a zlomená kost tak dostává méně výživy.
Chagasova nemoc se šíří
Světová zdravotnická organizace sděluje, že v Latinské Americe je asi 18 miliónů lidí infikováno parazitem, který působí Chagasovu nemoc. Tato nemoc může vést k vážným srdečním poruchám, a dokonce i ke smrti. V 17 latinskoamerických zemích je riziku nákazy vystaveno celkem 90 miliónů lidí, to je 25 procent obyvatelstva, jak uvádí bolivijský El Diario. Tuto nemoc často přenášejí ploštice, kterým se běžně říká „líbající brouk“. Notícias Bolivianas doporučuje nabílit zdi, nechovat žádná zvířata doma, ale venku v kotcích a pečlivě uklízet, aby byl dům zbaven ploštic, které nemoc přenášejí. O krevních transfúzích tentýž časopis uvádí, že 47,6 procenta transfúzí je spojeno s určitým rizikem přenosu Chagasovy nemoci. Závěrem říká: „Doporučujeme v souladu s biblickým příkazem zdržovat se krve.“
Ohrožení ptáci
V Německu hnízdí 273 druhů ptáků. Německá společnost pro ochranu přírody tvrdí, že 166 z nich je ohroženo. Výstavba silnic, průmysl, intenzívní zemědělská činnost a turistika ukrajují totiž údajně ze země, na které ptáci žijí. Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že ačkoli bylo v Německu mnoho jezer, řek a mokřin prohlášeno za chráněné oblasti, takové opatření nestačí, aby to pomohlo druhům, jako je rybák černý, bukáček malý a orel mořský. Ochrana hnízdišť příliš nepomůže bez ochrany zimovišť, například v Africe. List proto uvádí: „Často přináší ochrana přírody výsledky teprve při mezinárodní spolupráci.“
Výhody masáže novorozeňat
„Intuice a naše osobní zkušenost nám napovídají, že je zdravé, když se lidé vzájemně dotýkají,“ poznamenává bulletin Stress & Health Report. Bylo to uplatněné na skupině předčasně narozených dětí. V tomto bulletinu kalifornské nemocnice Enloe Hospital je studie o 40 takových novorozencích. Třikrát denně dostávalo 20 z nich 15minutovou jemnou masáž. O dvacet dalších předčasně narozených dětí bylo pečováno běžným způsobem. Dvaceti dětem, které masáž dostávaly, se v různých ohledech dařilo lépe než těm, které ji nedostávaly. Denní přírůstek na váze byl v průměru o 47 procent vyšší, výsledky v testech chování byly lepší a zdálo se, že děti jsou rovněž čilejší a bystřejší. Stress & Health Report učinil závěr: „Co je dobré pro malá miminka, je pravděpodobně dobré pro každého z nás.“
Jezero, které se dusí
Někteří vědci se domnívají, že velkolepé africké Viktoriino jezero, druhé největší sladkovodní jezero světa, čeká hrozná smrt zadušením. Zdá se, že řasy, kterým se daří na dně, připravují vodu o kyslík. Příčina? Jedním slovem — člověk, prostřednictvím odlesňování, zemědělské činnosti a přelidnění. Řasy dostávají množství živin z vody, která odtéká ze zemědělské půdy, z kanalizace, a z dýmu páleného dřeva. Kromě toho se vedoucí pracovníci rybářství zhruba před 30 lety rozhodli podpořit rybný průmysl nasazením okounů. Těmto novousedlíkům se dobře vedlo a rybolov vzkvétal, což bylo účelem. Okouni však požírali drobné rybky, které od nepaměti udržovaly v jezeře rovnováhu tím, že se živily řasami. Více než polovina druhů těchto ryb vymizela. Příliš intenzívním rybolovem a vyčerpáním kyslíku by dnes mohl být ohrožen i samotný okoun. Rybolov na Viktoriině jezeře poskytuje obživu asi 30 miliónům lidí.
Cvičení mozku
„Zdravý mozek.“ Tak se nazývá finská kampaň, která zdůrazňuje důležitost používání mozku. Vychází z jednoduchého předpokladu: Čím více mozek používáme — hloubáme, vymýšlíme a učíme se —, tím lépe pracuje. „Náš mozek má nekonečný potenciál k řešení problémů, ale člověk jej naneštěstí využívá v průměru jen z jedné desetiny,“ podtrhuje Juhani Juntunen, ředitel nemocnice, který se zabývá výzkumem mozku a řídí tuto kampaň. „Vytrénujte si mozek, učte se a rozšíříte si kapacitu mozku,“ naléhá ředitel Juntunen. Zlobí se, že tolik lidí nepřiměřeně obdivuje mládí a podceňuje schopnosti mozku starších lidí. Domnívá se totiž, že starší mozek pracuje v některých ohledech obvykle ještě lépe než mozek mladý. „Není náhodou, že vysoká postavení zaujímají právě staří lidé,“ poznamenává Juntunen. „Je sice možné, že mozek je nástroj, který chátrá, avšak starší lidé jej používají dovedněji než mladí.“
Ztrácí se rozmanitost
Brazilský Superinteressante oznamuje, že ve střední Asii zanikají odrůdy cibule, ve Španělsku odrůdy melounů a že v Brazílii již vyhynuly některé druhy cukrové třtiny a kukuřice. Časopis cituje Edouarda Saoumu, generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství: „Vinu má průmysl a spotřebitelé, kteří vždy dávají přednost týmž produktům.“ Časopis dodává: „Farmáři se snaží uspokojit trh, a tak je problém s poklesem počtu druhů zeleniny den ze dne naléhavější.“ Pan Saouma varuje, že takovou standardizací by lidstvo mohlo v příštích desetiletích přijít o 40 000 druhů zeleniny. Vědci se obávají, že bez biologické pestrosti budou zemědělské plodiny náchylnější k chorobám.
Návyková látka, která nejvíc zabíjí
Cigarety nejsou jen jednou z nejvíce zneužívaných drog, ale jsou také drogou, která „nejvíc zabíjí“, poznamenal bývalý ředitel ústavu Institute for the Study of Smoking Behavior and Policy, Thomas C. Schelling. Ve vydání Science z 24. ledna 1992 řekl, že přestat kouřit je obtížné. Poměr úspěšnosti u lidí, kteří dokázali nekouřit 2 roky i více, je jedna ku pěti. Proč je tak těžké přestat? Pan Schelling uvádí tyto důvody: cigarety jsou levné, snadno dostupné, lehce přenosné a uskladnitelné; neomezují člověka v žádných schopnostech; a ke kouření není třeba nijakého zařízení. „Poškození se dostavuje pomalu,“ říká pan Schelling. „Lidé, kteří v důsledku kouření trpí rakovinou a plicními a srdečními chorobami, většinou kouřili 3 desetiletí nebo i déle, než se u nich objevily příznaky onemocnění.“ Nejvíce návykovou látkou v cigaretovém kouři je nikotin, ale podle pana Schellinga může k návyku přispívat také chuť tabákového kouře a vliv kouření na náladu. Proč lidé tak často začínají opět kouřit? „Většina lidí, kteří přestali kouřit, má k nejbližší cigaretě obvykle ne více než 5 minut cesty, a jen nejnepatrnější ztráta sebeovládání stačí, aby uspokojili svou touhu po kouření,“ říká pan Schelling.