Záchrana země je na dosah ruky

STEPHEN M. WOLF, vedoucí pracovník letecké společnosti United Airlines, řekl v jednom redakčním článku: „Nehledě na to, zda je člověk ochráncem přírody, nebo ne, nemůže popřít, že přízrak, který se vznáší nad ohroženými živočišnými druhy a nad divokou přírodou, vrhá stín na celou zemi — a v konečném důsledku ohrožuje existenci veškerých druhů, včetně člověka. Říká se: ‚My jsme síť života neutkali; my jsme v ní pouhým vláknem. Cokoli s tou sítí děláme, děláme sami sobě.‘“ Měl naprostou pravdu.

Stephen M. Wolf dále v tomto článku říká: „Sami jsme příčinou a sami jsme jediným řešením.“ V tom však měl pravdu jen z poloviny. Jsme příčinou; nejsme však řešením. Nijak nedáváme znát, že bychom jím byli. Činíme pokrok, ovšem tento pokrok je jen velmi malý, uvážíme-li škodu, kterou po celém světě neustále působíme.

Al Gore napsal loni knihu Earth in the Balance—Ecology and the Human Spirit (Země na vahách — Ekologie a lidský duch). Tato kniha varuje před stupňující se celosvětovou ekologickou krizí. Autor v ní vyslovil důležitý výrok: „Čím hlouběji pátrám po kořenech světové ekologické krize, tím většího nabývám přesvědčení, že je to jen vnější projev vnitřní krize, pro niž nenacházím lepší označení než krize duchovní.“

Tato krize je skutečně duchovní povahy. Je to zhroucení lidského ducha. Je to také ochota obětovat veškeré přírodní krásy země, její zdroje, životy tisíců druhů rostlin a zvířat, a dokonce i ochota obětovat zdraví a životy lidí. Kromě toho je to také naprostá lhostejnost k dětem a vnukům, protože ti se budou muset vypořádávat se zpustošenou zemí, která po nás zůstane. Je to také nevděčná a necitelná lhostejnost lidstva k Tomu, kdo zemi stvořil a kdo ji určil lidstvu jako domov.

V Izajášovi 45:18 je psáno, že Jehova je „Stvořitel nebes, On, pravý Bůh, Tvůrce země a její Původce, Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána“. Na počátku postavil na zemi člověka, aby se o ni staral: „Jehova Bůh vzal člověka a usadil ho v zahradě Eden, aby ji obdělával a pečoval o ni.“ (1. Mojžíšova 2:15) Adam sice byl stvořen dokonalý, ale svou dokonalost opustil, aby si šel vlastní cestou. Opustil svou povinnost ‚pečovat o zemi‘.

Toto selhání trvá dodnes a ničení země se stává nyní kritickým. „Pravý Bůh učinil lidstvo přímé, ale oni sami si vyhledali mnohé plány.“ (Kazatel 7:29) „Oni jednali zhoubně; nejsou jeho dětmi, je to jejich vlastní vada. Generace pokřivená a převrácená!“ (5. Mojžíšova 32:5) Země však bude i nadále obývána, avšak ne generací pokřivených a převrácených lidí. Žalmista řekl, že v Boží vlastní čas pouze „spravedliví budou vlastnit zemi“. — Žalm 37:29.

Jehovův zájem o zemi

Když Jehova dokončil své stvořitelské dílo na zemi, „viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré“. Chtěl, aby to tak bylo dále. Založil krásnou zahradu Eden, a postavil do ní člověka Adama, aby o ni pečoval. Rostliny, které tam rostly, nebyly určeny jen pro člověka. Bůh řekl: „Každému divokému zemskému zvířeti a každému nebeskému létajícímu tvorovi a všemu, co se pohybuje po zemi, v čem je život jako duše, jsem dal všechno zelené rostlinstvo k jídlu.“ — 1. Mojžíšova 1:30, 31.

Mojžíšský zákon, který později Izrael dostal, zajišťoval péči o zemi. Každý sedmý rok měl být „sabat úplného odpočinku pro zemi“. To, co v té době samo od sebe vyrostlo, nemělo se sklízet, ale mělo to být dáno k dispozici chudým lidem a také domácím zvířatům a divokým zvířatům, která byla v jejich zemi. — 3. Mojžíšova 25:4–7.

Jehovův zájem o zachování živočišných druhů byl patrný z toho, že v Noemových dnech, v čase potopy, nechal přivést do archy zvířata v párech. Dokladem jeho zájmu byla i smlouva Zákona. Tak například býk, který vyšlapával zrno, neměl dostat náhubek. Měl právo trochu zrna sežrat. Býk a osel neměli být spolu zapřaženi do jednoho pluhu. Bylo by to vůči menšímu a slabšímu zvířeti nespravedlivé. Když člověk viděl sousedova soumara v tísni, měl mu pomoci, a to i v případě, že tento soused byl jeho nepřítelem, nebo že by to vyžadovalo práci v sabatu. (2. Mojžíšova 23:4, 5; 5. Mojžíšova 22:1, 2, 10; 25:4; Lukáš 14:5) Bylo dovoleno vybrat z hnízda vajíčka i ptáčata, ale ne samičku. Ta musela být ponechána v hnízdě k zachování druhu. A Ježíš řekl, že ani jediný vrabec, ačkoli má malou hodnotu, ‚nespadne na zem bez vědomí Boha‘. — Matouš 10:29; 5. Mojžíšova 22:6, 7.

Inspirovaný žalmista řekl: „Nebesa patří Jehovovi, ale zemi dal lidským synům.“ (Žalm 115:16) Ježíš řekl podle textu u Matouše 5:5: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ Myslíte, že by tímto dědictvím od Jehovy byla znečištěná země? Kdybyste měli nádherný dům a chtěli byste jej zanechat svým dětem, dovolili byste, aby v něm zůstali nájemníci, kteří dům i pozemek poškozují? Nenechali byste je soudně vystěhovat z domu a neopravili byste jej dříve, než ho dostanou vaše děti?

Právě to Jehova učinil, než uvedl Izraelity do země, kterou jim zaslíbil. Kananejci svou hrubou nemravností tuto zemi znečistili, a Jehova je proto vypudil. Zároveň Izraelity varoval, že budou-li sami znečišťovat zemi tak, jako ji znečišťovali Kananejci, budou také vyhnáni. Zpráva o tom je zaznamenána ve 3. Mojžíšově 18:24–28:

„Neznečišťujte se žádnou z těchto věcí [krvesmilstvo, homosexualita, pohlavní styk se zvířaty, vina krve], protože tím vším se znečistily národy, které před vámi posílám pryč. Proto je ta země nečistá, a přivedu na ni trest za její provinění, a ta země své obyvatele vyzvrátí. A sami budete dodržovat má ustanovení a má soudcovská rozhodnutí a nebudete činit žádnou ze všech těch odporných věcí, ať domácí, nebo cizí usedlík, který přebývá jako cizí usedlík ve vašem středu. Vždyť všechny tyto odporné věci činí muži té země, kteří byli před vámi, takže je ta země nečistá. Pak vás ta země nevyzvrátí, protože byste ji stejným způsobem poskvrňovali, jako jistě vyzvrátí národy, které byly před vámi.“

Izrael však zemi znečišťoval, protože páchal stejné hrubě nemravné skutky jako kdysi Kananejci. Jehova dodržel slovo a Izrael vyhnal. Poslal Babylóňany, aby odvedli Izrael do Babylóna jako zajatce. Dávno před tím, než k tomu došlo, varoval Izraelity Jehovův prorok Izajáš: „Pohleď, Jehova vyprazdňuje zemi a pustoší ji a převrátil její povrch a rozptýlil její obyvatele. A země, ta se znečistila pod svými obyvateli, neboť obcházeli zákony, měnili předpis, porušovali smlouvu trvající na neurčito. Proto kletba pohltila zemi a ti, kteří ji obývají, jsou považováni za provinilé. Proto počet obyvatel země klesl a zbylo velmi málo smrtelných lidí.“ — Izajáš 24:1, 5, 6.

Kdo ničí zemi, bude zničen

Dnes se nacházíme v podobném postavení. V knihách, časopisech, novinách, televizi, videoprogramech a ve sdělovacích prostředcích se všeobecně zrcadlí společnost, která je sexuálně zvrácená, hrubě násilná a v politickém ohledu zkažená. Chamtivé obchodní korporace nemorálně znečišťují životní prostředí. Výrobky, které jsou ve vyspělých zemích zakázané pro svůj nebezpečný vliv na lidské zdraví, jsou těmito korporacemi dokonce posílány do rozvojových zemí, kde taková bezpečnostní opatření zavedena nejsou. Křesťané jsou před podobným způsobem jednání výslovně varováni:

„To říkám a vydávám o tom svědectví v Pánu proto, abyste již dále nechodili, právě jak chodí i národy v neužitečnosti své mysli, přičemž jsou myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který patří Bohu, kvůli nevědomosti, jež je v nich, kvůli necitelnosti svého srdce. Nechali za sebou všechen mravní smysl, oddali se nevázanému chování, aby chamtivě páchali kdejakou nečistotu.“ — Efezanům 4:17–19; 2. Timoteovi 3:1–5.

Znečištění postihlo jak životní prostředí, tak lidského ducha. Na zemi působí ve všech směrech ovládací mechanismy a vyvažovací zařízení. Tím, že člověk upadl do hříchu, narušil se tento jeho mechanismus v podobě svědomí, a to vedlo ke znečišťování země. Nyní může omezit působení člověka jedině Bůh. Jen Bůh může zachránit zemi. Ujištění o tom máme ve Zjevení 11:18, kde Jehova slibuje, že ‚zničí ty, kteří ničí zemi‘.