Africké hračky zdarma

Od dopisovatele Probuďte se! v Sieře Leone

Malý chlapec, oblečený jen v obnošených khaki šortkách, táhne svoje nákladní autíčko — rezavou plechovku od sardinek. Uvnitř má náklad — hromádku kamínků.

Kousek dál na cestě hraje skupina bosých chlapců kopanou. Jejich kopacím míčem je však pevně svázaná koule z hadrů. Branku tvoří kameny.

Tamhle je tříleté děvčátko, které chová panenku — hnědý klacík, zabalený do měkké červené látky.

Takové výjevy jsou v afrických zemích běžné. Čtenářům, kteří žijí v průmyslových oblastech, to však může připadat zvláštní. Možná si myslíte (jak vás k tomu vybízí reklamní průmysl), že hračky se kupují. Nicméně dávno předtím, než nastal věk průmyslově vyráběných hraček, děti si je vyráběly samy. A v Africe je tato tvořivá tradice velmi živá.

Hračky chlapců

Chlapce okouzlují vozidla již od starověku. Hoši v Řecku a v Římě si hráli s miniaturními dvojkolými vozy. A není divu, že mechanizovaná doprava stále okouzluje a podněcuje chlapeckou představivost.

Ghanský školák Abraham odřezává dlouhým nožem listy kokosové palmy. Sestavuje z nich malé nákladní auto. Kola vyřízl z vyhozené umělé hmoty.

Lesothský chlapec Chepa staví landrover z plechovek od piva a z drátů. Plechovky podélně rozpůlí, zploští je, upraví do správného tvaru a přiváže na drátěnou konstrukci. Tak vytvoří karosérii. Kola tohoto auta jsou rozpůlené plechovky od piva.

Ano, z plechovek, rákosu, kartónu, drátů a bambusu staví afričtí chlapci letadla, autobusy, jízdní kola, nákladní auta, traktory, automobily a kánoe. A žádné dvě hračky nejsou stejné!

Jak se dělá drátěné auto

Tato originalita je snad nejlépe vidět na takzvaných drátěných autech. Jsou to vozidla zhotovená ze zbytků drátu a z cínových plechovek.

Ten, kdo staví drátěné auto, však musí nejprve najít materiál. Když například Tamba začíná se svým hledáním, vychází z domu časně ráno. Soused mu dá několik starých drátěných ramínek na šaty; ta jsou ideální na podvozek a kostru karosérie. Skládka poskytne nějaké dráty elektrického vedení. Osmicentimetrová víka z plechovek poslouží jako kola. A cestou domů Tamba dostane povolení, aby si vzal asi metr a čtvrt dlouhý silný drát ze strženého plotu.

Teď přichází chvíle, kdy se dělá nákres. Tamba si načrtne na kartón hrubý plánek a je připraven začít s vlastní stavbou. Tátovými kleštěmi střihá, ohýbá a svazuje drátěná ramínka podle plánku. Kostra je hotová, Tamba přidá nápravy a kola z vík od plechovek. Potom přijdou na řadu detaily — dveře, podlaha, sedadla, okenní rámy, maska chladiče, nárazníky a světla. Tambovo auto má samozřejmě i nějaké příslušenství, třeba kousek zrcadla a nějaké ty koberečky na podlahu. Průhledné papírky od bonbónů poslouží jako „skla“ do oken.

A nastal čas připevnit hřídel řízení, která prochází střechou, vede až dozadu za auto a sahá Tambovi do pasu. Na jejím konci si Tamba vytvaruje volant, který mu umožňuje auto tlačit, a tím i „řídit“. Kolik času stavbou strávil? Dva dny. Ale teď přichází ta opravdová zábava — ježdění! Tamba s rukama na volantu tlačí své auto a obratně manévruje okolo překážek. Někteří chlapci instalují pro noční jízdu reflektory na baterie, neboli žárovky z kapesní svítilny.

Africké panenky

O panenkách se říká, že jsou „nejstaršími hračkami lidstva“. Africké panenky jsou však docela jiné než ty, které se dají v takové rozmanitosti koupit v obchodech.a Představte si například banánovou panenku! Ty jsou mezi děvčátky v Západní Africe velmi oblíbené. Nejprve se namaluje na ovoce pár očí, ústa a nos a potom se panenka vhodně obleče. Některá děvčata dokonce svá miminka na hraní nosí na zádech — právě jako to dělá máma!

Podobně jihoafrická děvčátka vědí jak udělat „miminka“ z palic kukuřice. Z připevněných klacíků jsou ruce a nohy. Z několika kousků látky se stane oblečení. A kukuřičné vlasy jsou ideální pro pletení copánků.

Cynthia, děvčátko ze Sierry Leone, chodí od jednoho krejčího ke druhému a sbírá ústřižky ještě na jiný typ panenky. Je to sešívané miminko neboli hadrová panenka. Dívenka si půjčí od maminky nůžky, jehlu a nit, střihá svoji látku a sešívá si panenku. Malé ústřižky slouží jako výplň nebo se našívají jako rysy obličeje.

Časy se mění

V posledních letech však Afrika zažila ohromný příliv levných hraček z Dálného východu. V Západní Africe se například dají koupit panenky z umělé hmoty už jen za 40 centů. Děvčata jim dávají přednost před kukuřičnými nebo hadrovými panenkami, protože jsou trvanlivé a více připomínají skutečné dítě.

Dospívající dívka Saffie prodává stylizované hadrové panenky v pouličním stánku ve Freetownu, v rušném hlavním městě Sierry Leone. Prodávají se za skromnou cenu dvou a půl dolaru. A co její zákazníci? Saffie připouští: „Dnes chtějí hadrové panenky většinou američtí a evropští turisté. Africké děti mají raději panenky z umělé hmoty.“

Ale dávají přednost kupovaným hračkám skutečně i chlapci? Třináctiletý Raymond právě strávil celý týden stavbou důmyslného drátěného nákladního auta. „Kdyby ti někdo nabízel nákladní auto vyrobené v továrně na hračky výměnou za to tvoje,“ zeptali jsme se, „přijal bys?“ Okamžitě odpověděl: „Samozřejmě! Vypadá víc jako opravdové.“

Ano, jak přibývá autíček vyráběných v továrně, doma vyráběná vozidla ztrácejí na popularitě. Patricia Davisonová v časopise African Arts píše: „Zdá se, že ubohé společensko-ekonomické podmínky, které jsou obvyklé ve společenstvích, kde se hračky vyrábějí, tento druh tvořivého projevu podněcují, a naopak, materiální hojnost jej možná potlačuje.“

Nahradí nakonec v Africe hromadně vyráběné hračky ty doma dělané? To ukáže čas. Je zajímavé, že značný počet organizací po celé Africe se pokouší tradici doma dělaných hraček udržet živou tím, že podporují soutěže ve výrobě hraček. Také některá muzea shromažďují pro své expozice příklady této dovednosti. Nicméně děti, mají-li na vybranou, dají téměř vždy přednost hračkám vyráběným v továrně, protože více odpovídají skutečnosti.

Snad je to škoda. Protože doma dělané hračky, na rozdíl od těch kupovaných, povzbuzují tvořivost, originalitu, nápaditost, uměleckou dovednost a představivost. Výroba těchto hraček je zábavou a přináší pocit uspokojení. A sotva by mohlo být něco lacinějšího.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 19]

Dávno předtím, než nastal věk průmyslově vyráběných hraček, děti si vyráběly hračky samy