Co říká Bible

Je provozování magie nebezpečné?

‚VZDUCH je prosycen atmosférou magie. Ticho je náhle přerušeno vířením bubnů. Všechny oči se upřou na dva muže v uniformách, kteří třímají muškety. Zvedají své zbraně k líci a míří na honosně oděného čínského kouzelníka. Kouzelník drží v rukou porcelánový talíř a chrání jím svůj hrudník. Muškety zahřmí a z hlavní vyšlehne oheň. V té chvíli kouzelník padá na zem a silně krvácí. Číslo s talířem, který má zadržet kulky, se změnilo v tragédii.‘ Vadný mechanismus jedné z mušket způsobil, že kulka vylétla z hlavně a vnikla kouzelníkovi do hrudníku. Tak o tom vypráví kniha Henry Gordon’s World of Magic (Svět magie Henryho Gordona).

Tak promarnit dar života — a jen kvůli napětí, vzrušení a zábavě, které doprovázejí tento druh magie. Také si to myslíte? Nebo máte dojem, že je to prostě riziko spojené s takovým představením? Ať už je vaše odpověď jakákoli, když toto číslo nevyšlo, bylo smrtelně nebezpečné. Přivádí nás to k otázce: Je s provozováním magie spojeno i nějaké skrytější nebezpečí? Při hledání odpovědi se podívejme na kořeny tohoto starověkého umění.

Vliv magie v průběhu dějin

Od úsvitu dějin byli lidé přitahováni tajemnou magií a byli jejím prostřednictvím manipulováni. Slovo „magie“ je odvozeno od jména „magi“, kterým se ve starověké Persii označovala kněžská kasta, jež se zabývala kultovními činnostmi. Ve své podstatě je magie úsilím ovládnout přírodní a nadpřirozené síly, aby plnily příkazy člověka, nebo je k tomu donutit. V Egyptě se v 18. století př. n. l. využívalo služeb kněží, kteří provozovali magii. V 8. století př. n. l. měla magie přední místo také v náboženství starověkých Kaldejců v Babylónii. (1. Mojžíšova 41:8, 24; Izajáš 47:12–14; Daniel 2:27; 4:7) Tento vliv byl dále patrný mezi starověkými Řeky a Římany, projevoval se během středověku a přetrval až do našeho 20. století.

Různé formy magie je možné klasifikovat několika způsoby. Robert A. Stebbins v knize The Magician (Kouzelník) dělí magii do tří kategorií.

Tři formy magie

Mystická magie je „projevem tajemna“. Tvrdí, že jisté „události a pochody, které jsou v rozporu se zdravým rozumem nebo vědeckým poznáním“, jsou „pravdou a skutečností“. Stebbins dále vysvětluje, že „mystická magie je pomocnicí zaklínačství, . . . čarodějnictví, alchymie, a za určitých podmínek i náboženství“.

V případě klamné magie „ti, kdo ji provozují, klamou přihlížející tím, že manipulují s jejich schopností vnímat skutečnost, a využívají toho k vlastnímu vyvýšení“. Vědí, že podvádějí diváky, ale podle Stebbinse „podněcují ty, kdo jsou svědky jejich kouzelnických kousků, aby věřili opaku — aby věřili, že kouzelníci vládnou nadpřirozenou mocí nebo že mají zvláštní spojení s bytostmi, které nadpřirozené schopnosti mají“.

Cílem zábavné magie je vyvolat úžas pomocí netušených podvodných triků. Zábavná magie se dělí na pět základních kategorií, které se navzájem překrývají: „jevištní magie, komorní magie, eskamotérství, iluzívní magie a telepatie“.

Je zde nebezpečí pro křesťany?

Podívejme se nejprve na mystickou magii. Provádí se různými způsoby. Existují například satanisté, kteří praktikují jak „černou“, tak i „bílou“ magii. K „černé“ magii patří zaklínání, zvláštní kletby a uhranutí, aby se ublížilo nepřátelům. Naproti tomu „bílá“ magie má za cíl přinášet dobro tím, že láme kouzla a ruší kletby. „Černá“ i „bílá“ magie jsou však projevem tajemna a mystiky. Pomocí mystické magie se někteří lidé dokonce pokoušejí zajistit si dobrou úrodu nebo vítězství v atletických závodech. Nicméně, pokud jde o tento druh spiritistické magie, Bible otevřeně říká: „Nebudete vyhlížet znamení a nebudete provozovat magii.“ — 3. Mojžíšova 19:26; 5. Mojžíšova 18:9–14; Skutky 19:18, 19.

Kde číhá nebezpečí, pokud jde o klamnou magii? Ti, kdo čtou z ruky, ti, kdo předpovídají budoucnost, a ti, kdo uzdravují vírou, jmenujeme-li jen některé praktiky, využívají magii, aby prosazovali své vlastní zájmy. Není jejich život díky této činnosti naplněn lží? Boží slovo říká: „Nebudete podvádět a žádný nebudete jednat falešně se svým společníkem.“ — 3. Mojžíšova 19:11.

The Encyclopedia Americana konstatuje: „V některých případech může provozování magie sloužit k přivolání duchů.“ Chceme na sebe přivolat těžkosti způsobené démonskými duchy tím, že bychom se třeba i nepřímo zapletli do takové činnosti? Pokud k tomu démoni dostanou příležitost, mohou nás podvést, a také to udělají. Hledají ‚příhodnou dobu‘ a ve svém úsilí jsou neúnavní. — Lukáš 4:13; Jakub 1:14.

Mistrem v umění podvodu a klamu není nikdo jiný než Satan Ďábel. Provozuje toto umění již od svého prvního vystoupení před lidmi v zahradě Eden. (1. Mojžíšova 3:1–19) Který křesťan by si přál být jako on? Křesťané naopak dostávají radu, aby ‚se stali napodobiteli Boha‘ a ‚podřídili se Bohu, ale postavili se proti Ďáblu‘. — Efezanům 5:1; Jakub 4:7.

Většina lidí však slovo „magie“ spojuje se zábavou. Někdo by mohl vyvolávat iluze svýma rukama (eskamotérství) a měl by přitom na mysli, že pohyb ruky je často tak rychlý, že jej oko nepostřehne. Proti tomu nemohou být žádné biblické námitky. Pokud by to však vypadalo jako okultní magie, mělo by vůbec být přáním křesťana vyvolávat dojem, že vládne nějakou nadpřirozenou, nevysvětlitelnou silou? Nebo když „magické“ vystoupení vyvolává v divácích nesprávný dojem, nechtěl by se křesťan zříci takového druhu zábavy, aby nepřiváděl druhé ke klopýtání? (1. Korinťanům 10:29, 31–33) Navíc existuje reálné nebezpečí, že se člověk dostane do pokušení, aby pokračoval dále do hlubších tajů magie.

Pokud tedy jde o magii, která je jasně spojena se spiritismem, praví křesťané se moudře vyhnou tomu, že by se jí zabývali. Nadto, křesťan se ve všech oblastech svého života — bez ohledu na to, zda jde o zaměstnání, rekreaci nebo zábavu — vždy chce ‚držet dobrého svědomí‘, svědomí, které nedovoluje žádnou urážku Boha ani lidí. — 1. Petra 3:16; Skutky 24:16.

[Podpisek obrázku na straně 26]

The Bettmann Archive