Nový svět — Přijde vůbec někdy?
PREZIDENT Spojených států George Bush pronesl 13. dubna 1991 v Montgomery (Alabama) projev nazvaný „Možnost nového světového řádu“. V závěru projevu prohlásil: „Nový svět, před kterým stojíme, . . . je úžasný svět objevů.“
O dva měsíce později napsal časopis The Bulletin of the Atomic Scientists, že s pádem komunistického zřízení ve východní Evropě se „nový světový řád založený na míru, spravedlnosti a demokracii zdá být na dosah“.
Taková prohlášení o novém světě pokračovala do roku 1993. The New York Times psaly v lednu o dohodě, která zaručovala snížení počtu nukleárních zbraní. V novinách se psalo: „Podle dobře volených slov prezidenta Bushe tato dohoda postavila Ameriku a Rusko ‚na práh nového světa naděje‘.“
O dva týdny později prohlásil nový americký prezident Bill Clinton ve svém inauguračním projevu: „Dnes, kdy starý řád pomíjí, nový svět je svobodnější, ale méně stálý.“ Prohlásil dokonce: „Tento nový svět již obohatil životy miliónů Američanů.“
Hodně se tedy mluví o novém světě — o světě jiném a lepším. Když se to jednou počítalo, George Bush během relativně krátké doby mluvil ve svých veřejných prohlášeních dvaačtyřicetkrát o „novém světovém řádu“.
Jsou však taková prohlášení ojedinělá? Bylo možné slyšet je již dříve?
Nic doopravdy nového
V květnu 1919, hned po skončení první světové války, Federální rada církví Kristových v Americe uspořádala shromáždění, které se konalo v Clevelandu (Ohio). Na tomto shromáždění byla oznámena ‚možnost nového a lepšího světa‘. Jeden řečník prohlásil: „Bude to nový svět, ve kterém princip soutěživosti musí ustoupit principu spolupráce a spojenectví. Bude to nový svět, ve kterém princip rozdělení bude vystřídán principem jednoty . . . Bude to nový svět, ve kterém bude bratrstvím a přátelstvím odstraněno všechno nepřátelství, kromě boje proti zlu.“
Jak si církve představují, že tento nový svět vznikne? Prostřednictvím vlády Božího Království, jak to slibuje Bible? Ne. Církve spoléhají, že takový nový svět bude nastolen politickými organizacemi. „To, o čem dnes mluvíme jako o Společnosti národů,“ řekl jeden církevní představitel, „je nepostradatelný a nevyhnutelný důsledek veškeré naší křesťanské víry a úsilí v tomto světě.“ Církevní představitelé v té době dokonce podporovali Společnost národů jako „politické vyjádření Božího Království na zemi“.
Mocný německý vůdce Adolf Hitler se naopak postavil proti Společnosti národů a v třicátých letech vytvořil v Německu Třetí říši. Prohlašoval, že Říše bude trvat tisíc let a dosáhne toho, čeho podle Bible může dosáhnout jen Boží Království. „Začínám od mladých,“ řekl Hitler. „S těmi mohu vytvořit nový svět.“
Hitler postavil v Norimberku gigantický stadión, který měl ukázat, jak velkou mají nacisté moc. Na vyvýšené ploše o délce téměř tři sta metrů bylo postaveno 144 mohutných sloupů se symbolickým významem. Proč 144 sloupů? Bible mluví o 144 000 těch, kdo budou vládnout spolu „s Beránkem“ Ježíšem Kristem a jejichž vláda bude trvat tisíc let. (Zjevení 14:1; 20:4, 6) Je zřejmé, že to nebyla žádná náhoda, když bylo na norimberském stadiónu umístěno 144 sloupů, protože je dobře doloženo, že nacističtí představitelé používali biblický jazyk a symboliku.
Jaký byl výsledek lidského snažení uskutečnit to, o čem Bible říká, že toho dosáhne pouze Boží Království?
Selhání lidských snah
Dějiny výmluvně dokazují, že Společnost národů nenastolila nový svět míru. Tato organizace se zhroutila, když byly národy zataženy do druhé světové války. Později, za pouhých dvanáct let, ležela Třetí říše v troskách. Bylo to naprosté selhání, ostuda lidské rodiny.
Po celé dějiny byly lidské snahy o vytvoření pokojného nového světa trvale neúspěšné. „Každá civilizace, která kdy existovala, se nakonec zhroutila,“ všiml si bývalý americký ministr Henry Kissinger. „Dějiny jsou vyprávěním o úsilí, které selhalo, o cílech, které se nikdy neuskutečnily.“
A jak je to s novým světovým řádem, který nedávno vychvalovaly světové vůdčí osobnosti? Výbuchy etnických násilností byly výsměchem samotné myšlence na takový nový svět. Například 6. března letošního roku napsal novinář William Pfaff jízlivě: „Přišel nový světový řád. Je kvalitní a zcela nový, uznává invaze, agresi a etnické čistky jako přijatelné chování mezi národy.“
Hrozné nesváry a krutosti, ke kterým došlo po pádu komunismu, jsou úděsné. Dokonce i George Bush krátce předtím, než v lednu odešel z úřadu prezidenta, přiznal: „Nový svět může být za čas stejně hrozivý jako ten starý.“
Je nějaká naděje?
Znamená to, že je situace zcela beznadějná? Je nový svět pouhým vytouženým snem? Je jasné, že lidé nejsou schopni vytvořit nový svět. A co slib Stvořitele, že vytvoří nový svět? „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho [Božího] slibu,“ říká Bible. — 2. Petra 3:13.
Nová nebesa, která Bůh slibuje, představují nové panství nad zemí. Tímto novým panstvím je Boží Království, Boží nebeská vláda, o kterou se lidé mají modlit podle toho, co je učil Ježíš. (Matouš 6:9, 10) Tato nebeská vláda bude pak sestávat z Ježíše Krista a 144 000 spoluvládců a novou zemí se stane nová společnost lidí. Ano, skutečně budou žít v nádherném novém světě a budou s oddaností podporovat Boží panství.
Vláda Božího Království bude panovat nad slíbeným novým světem. Tento nový svět tedy nebude vytvořen lidmi. „Boží království neznamená činnost podniknutou lidmi nebo říši, kterou lidé nastolí,“ vysvětluje jedna biblická encyklopedie. „Království je božský čin, není to lidský úspěch, dokonce ani úspěch oddaných křesťanů.“ — The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible.
Nový svět pod Božím Královstvím jistě přijde. Na slib o jeho příchodu se můžete spolehnout, protože tento slib dal „Bůh, který nemůže lhát“. (Titovi 1:2) Všimněte si laskavě, jaký bude tento Boží nový svět.
[Podpisek obrázku na straně 3]
foto NASA