„Pro člověka nejužitečnější strom“

Od dopisovatele Probuďte se! v Keni

VĚTŠINĚ lidí se zdá, že kokosová palma vypadá líně, že je samotným symbolem odpočinku a uvolnění. Ale pro lidi, kteří žijí na ostrově Mombasa při pobřeží Keni, znamená mnohem víc. Někdo mluví o tomto něžném obrovi jako o „stromu života“. Palma má úžasnou schopnost nejen poskytovat krásu, ale pro mnohé z těchto obyvatel pobřeží je zdrojem uspokojování mnohých základních potřeb lidského života.

Kokosová palma se dá využít mnoha způsoby. Nepřekvapuje tedy, že se palmě říká „strom hojnosti“, „láhev mléka na prahu lidstva“ a „pro člověka nejužitečnější strom“. Kniha The Coconut Palm—A Monograph (Kokosová palma — Monografie) uvádí: „Poskytuje snad více produktů užitečných člověku než kterýkoli jiný strom.“

Vyrobeno z kokosu

Lidé na keňském pobřeží vynalezli celou řadu důmyslných způsobů, jak kokosovou palmu využít. Poslechněte si například Kadii, místní hospodyni, která v tomto tropickém prostředí žije od dětství. Ptáme se: „Hrál kokos ve vaší domácnosti vždy tak důležitou roli?“

Kadii odpovídá: „Živě si vzpomínám, jak jsme používali kokos v kuchyni, když jsem ještě byla děvče. Skořápky jsou velmi tvrdé a dost trvanlivé, a tak nám dobře sloužily jako šálky, lžíce a naběračky. Větší skořápky se používaly jako polévkové misky a velké naběračky. Část školního vyučování jsme trávili tím, že jsme se učili, jak tyto předměty pro použití v domácnosti navrhovat a vyrábět.“

Kadiin manžel Mbagah také vyrostl na pobřeží a má mnoho co říci o použití kokosové palmy mimo kuchyni. „Jako dorůstající chlapec,“ vzpomíná Mbagah, „jsem se na tento strom díval jako na nepostradatelnou součást života.“

Například o dřevu z kokosové palmy, které je tvrdé a pevné, říká: „Používali jsme je jako trámy, podpěry, kůly, sloupy a různý jiný stavební materiál.“

A co palmové listy? „Ve většině vesnic jsou ženy, které si vydělávají na živobytí tím, že tyto listy splétají a vyrábějí z nich střešní krytinu, která se podobá jakýmsi velkým deskám,“ vysvětluje Mbagah. I když je dům plně vystaven žhoucímu tropickému slunci, obyvatelé uvnitř domu mohou být spokojeně v chládku. Střecha z palmových listů nejen že chrání před sluncem, ale také dovnitř vpouští vánek, který příbytek ochlazuje. Sotva si lze představit účinnější střechu. Spletené palmové listy dobře poslouží jako stěny, ploty a dveře.

„Nezapomeňme na slupku kokosového ořechu,“ dodává Mbagah s hrdým úsměvem. „Ta se získává tak, že se kokosový ořech narazí na ostrý dřevěný nebo železný bodec zapuštěný do země. Vezmeme ořech oběma rukama, narazíme jej na bodec a otočíme ořechem tak, že se slupka od vlastního ořechu uvolní.“ Slupka poskytuje krásná zlatá vlákna, jež je možné použít k výrobě rohoží, předložek, koberců, kartáčů, smetáků, a dokonce náplní do matrací.

„Lahodnější než víno“

Kokosový ořech je také důležitou součástí stravy a konzumuje se téměř ve všech etapách růstu. Nezralé kokosové ořechy (v místní svahilštině zvané dafu) obsahují čistý, zdravý a výživný nápoj příjemné chuti. Tento nápoj se může podávat ve svém přirozeném obalu prostě tak, že se do špičky ořechu prorazí otvor — je to zkrátka to pravé pití na tropickou žízeň! Věhlasný cestovatel Marco Polo prý o tomto nápoji řekl: „Tato tekutina je průzračná jako voda, je chladná a je voňavější a lahodnější než víno nebo kterýkoli jiný druh nápoje.“

Turisté často vyjadřují podobný názor, když tento místní nápoj upíjejí poprvé. Když je dopito, dá se rozlomená část skořápky použít k nabírání rosolovité dužiny. Je jemná, sladká a osvěžující. Zatímco pro návštěvníky jsou pochoutky z nezralého kokosového ořechu novinkou, pro obyvatele pobřeží to je všední nápoj, který je obzvlášť ceněn, když je nedostatek pitné vody.

Kokosový ořech v kuchyni

Nejhodnotnější částí zralého ořechu je jeho jádro neboli dužina. Dá se jíst takové, jaké se vyjme ze skořápky, nebo nastrouhané v různých pokrmech. Také se může vylisovat, a tím se získá cenné mléko.

Kadii vzpomíná: „Jako děvče jsem se vždy musela při vaření ujistit, že je po ruce kokosové mléko.“ Tradičně se kokosové mléko používá k tomu, aby zlepšilo chuť ryby, kuřete, fazolí, rýže, brambor, kasavy a chleba. Také dělá hotové divy s chutí kari. Jsme ale zvědavi, jak Kadii mléko získávala.

„Používali jsme mbuzi,“ vysvětluje Kadii. Mbuzi je ve svahilštině hovorový výraz pro malou, asi patnáct centimetrů vysokou dřevěnou stoličku. Má ostrý vroubkovaný okraj, který z ní vystupuje a je zvlášť určen k ručnímu strouhání kokosových ořechů. „Sedět na mbuzi, to byla pro nás děti zábava. Brali jsme rozpůlené kokosové ořechy a škrábali jsme jejich vnitřek vroubkovaným ostřím, dokud skořápka nebyla čistá. Dalším krokem bylo vzít nastrouhaný kokos a vložit ho do dlouhého trychtýřovitého síta z palmových listů. Pak jsme vytlačovali to vzácné kokosové mléko.“

Kokosový ořech je skutečné ovoce a dá se velmi dobře kombinovat s jiným tropickým ovocem. Člověku se sbíhají sliny, když si jen představí ovocnou mísu s čerstvě nakrájenou papájou, ananasem, mangem, banány, pomeranči a plody mučenky, to vše posypané právě nastrouhaným kokosem nebo ozdobené kokosovou šlehačkou.

Jedno staré přísloví říká: „Ten, kdo sází kokosovou palmu, sází . . . jídlo a pití, příbytek pro sebe a dědictví pro své děti.“ Líně vyhlížející kokosová palma má tedy do lenosti daleko. I když se dá diskutovat o tom, zda je pro člověka skutečně tím nejužitečnějším stromem, nebo ne, určitě je v této africké zemi rohem hojnosti!