Co říká Bible
Je Jehova Bohem války?
ODEDÁVNA někteří čtenáři Bible obviňovali Jehovu, že je bohem války a že je navíc krvežíznivý. George A. Dorsey například ve své knize The Story of Civilization—Man’s Own Show prohlašuje, že Bůh Bible, Jehova, „je Bohem plenitelů, mučitelů, válečníků, dobyvatelů, je Bohem všech barbarských vášní“. Kritik Bible Roland H. Bainton kousavě říká: „Pokud se vynechá Bůh, je válka mnohem lidštější.“
Je Jehova skutečně bohem válek? Má opravdu, jak to někteří lidé naznačují, potěšení ve vraždění nevinných lidí?
Rozsudky v minulosti
Je pravda, že Bible otevřeně líčí nepříznivé rozsudky, které Jehova Bůh vynesl v minulosti. Tyto rozsudky však byly vždy namířeny proti bezbožným lidem. Například v Noemových dnech: Došlo k tomu, že země byla „naplněna násilím“, a teprve potom Jehova Bůh řekl: „A já, hle, já přivedu na zemi potopu vod, abych zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla činná.“ (1. Mojžíšova 6:11, 17) Pokud jde o jiný rozsudek, města Sodoma a Gomora „se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti“, a právě kvůli tomu Bůh způsobil, že „pršela síra a oheň“. — Juda 7, EP; 1. Mojžíšova 19:24.
Měl Bůh radost z toho, že zničil „všechno tělo“ v Noemových dnech? Nebo měl jakési kruté potěšení ze zničení obyvatel měst Sodomy a Gomory? Abychom mohli odpovědět, podívejme se na události kolem potopy v Noemových dnech. Bible uvádí, že Jehova Bůh chce odstranit z povrchu země ničemné lidi, aby očistil zemi od násilí, a poté Bible říká, že ‚Jehovu . . . v srdci zabolelo‘. Ano, Bůh byl zarmoucen, protože ‚každý sklon myšlenek [lidského] srdce je po celou dobu jenom špatný.‘ A tak, aby zachránil co nejvíce lidí před hrozící potopou, Jehova Bůh vyslal Noema, „kazatele spravedlnosti“, aby dal zaznít varovnému poselství a aby stavěl archu pro záchranu. — 1. Mojžíšova 6:3–18; 2. Petra 2:5.
Podobně před tím, než poslal anděly, aby zničili města Sodomu a Gomoru, Bůh oznámil: „Chci sestoupit a podívat se, zda udělali či neudělali vše, nač ukazuje křik proti nim . . . tak se to dozvím.“ (1. Mojžíšova 18:20 až 32, Jeruzalémská Bible) Jehova ujistil Abrahama (jehož synovec Lot žil v Sodomě), že pokud se v Sodomě najde pouze deset spravedlivých lidí, města budou ušetřena. Měl by Bůh, který by si liboval v prolévání krve, takový milosrdný zájem? Mohli bychom naproti tomu říci, že jedním z hlavních rysů Jehovovy osobnosti je milosrdenství? (2. Mojžíšova 34:6) Jehova o sobě říká: „Mám potěšení ne ze smrti ničemného, ale z toho, že se ničemný obrací zpět od své cesty a skutečně zůstává naživu.“ — Ezekiel 33:11.
Nepříznivé rozsudky Boha byly vždy výsledkem toho, že ničemní lidé tvrdošíjně odmítali opustit špatný způsob života, a ne toho, že by měl Jehova potěšení ze zabíjení lidí. Možná se ale ptáte sami sebe: ‚Copak Jehova nepovzbuzoval Izraelity, aby bojovali s Kananejci a vyhladili je?‘
Aby byl mír, jsou Boží války nezbytné
Dějiny vykreslují obrázek nestoudného způsobu života Kananejců — byli neobyčejně ničemní. Spiritismus, obětování dětí, sadistické násilí a různé formy zvráceného sexu při uctívání byly běžné. Jako Bůh spravedlnosti, který vyžaduje výlučnou oddanost, nemohl Jehova připustit, aby tyto odporné zvyky narušily mír a bezpečnost nevinných lidí, zvláště Izraelitů. (5. Mojžíšova 5:9) Představte si například, že společnost, ve které žijete, by byla bez ozbrojených sil policie nebo domobrany, jež by požívala vážnosti a podporovala zákony země — nevedlo by to k anarchii a násilí nejhoršího druhu? Stejně tak byl Jehova nucen zakročit proti Kananejcům kvůli jejich nemravnosti a kvůli tomu, že představovali pro čisté uctívání skutečné nebezpečí. Proto Bůh rozhodl: „Je ta země nečistá, a přivedu na ni trest za její provinění.“ — 3. Mojžíšova 18:25.
Boží rozsudek byl proveden, když Boží výkonné síly — armády Izraele — zničily Kananejce. Skutečnost, že se Bůh rozhodl použít k provedení svého rozsudku lidí — nikoli ohně nebo potopy — vážnost rozsudku nezlehčuje. Proto, když izraelské armády válčily se sedmi národy Kanaánu, dostaly tento pokyn: „Nezachováš naživu nic, co dýchá.“ — 5. Mojžíšova 20:16.
Jako ten, kdo si váží života, však Bůh neschvaloval zabíjení bez rozdílu. Když například obyvatelé jednoho kananejského města prosili o milosrdenství, Jehova jim je poskytl. (Jozue 9:3–27) Udělal by to zlý bůh války? Ne, ale Bůh, který miluje mír a spravedlnost, by to udělal. — Žalm 33:5; 37:28.
Jehovovy požadavky podporují pokoj
Bible opakovaně spojuje Boží požehnání s pokojem. Je to proto, že Jehova miluje pokoj, a ne válku. (4. Mojžíšova 6:24–26; Žalm 29:11; 147:12–14) Proto také když chtěl král David postavit chrám pro uctívání Jehovy, Bůh mu řekl: „Nepostavíš dům mému jménu, neboť jsi přede mnou vylil na zemi velmi mnoho krve.“ — 1. Paralipomenon 22:8; Skutky 13:22.
Když byl na zemi větší David, Ježíš Kristus, mluvil o době, kdy Bohu jeho láska ke spravedlnosti již nedovolí, aby snášel špatnost, jakou dnes vidíme. (Matouš 24:3, 36–39) Tak jako to udělal při potopě v Noemových dnech a při zničení Sodomy a Gomory, Bůh brzy zasáhne v soudu, aby očistil zemi od sobeckých, ničemných lidí, a připraví tak cestu pro pokojné podmínky, jež budou existovat pod vládou jeho nebeského Království. — Žalm 37:10, 11, 29; Daniel 2:44.
Je nepochybné, že Jehova není bohem války, který prahne po krvi. Naproti tomu se nezdrží od vykonání soudcovského trestu, když to je na místě. Boží láska k dobrotě vyžaduje, aby jednal ve prospěch těch, kdo jej milují, a aby zničil ničemný systém, který tyto lidi sužuje. Až to udělá, po celé zemi se bude dařit skutečnému pokoji, protože opravdu mírní budou jednotně uctívat Jehovu, ‚Boha pokoje‘. — Filipanům 4:9.
[Podpisek obrázku na straně 20]
David a Goliat/The Doré Bible Illustrations/Dover Publications, Inc.