Pozorujeme svět

Další znepokojení kvůli krvi

Australští výzkumní pracovníci v oblasti medicíny jsou znepokojeni, že celostátní zásoba krve je možná kontaminována virem, který může být smrtonosný. Lidský T-lymfotropní virus (HTLV-1) je „bratrancem“ viru AIDS a může způsobit vzácnou formu leukémie a nemoci nervové soustavy. Virus je běžný v Japonsku, na Papui-Nové Guinei, na Šalomounových ostrovech a v Austrálii (mezi původním obyvatelstvem). Podle zpráv zemřeli na leukémii spojenou s tímto virem již dva Australané a u třetího bylo zjištěno poškození nervů. HTLV-1 se šíří stejným způsobem jako AIDS, totiž pohlavním stykem, nitrožilním užíváním drog, kojením, krevní transfúzí a přenosem z matky na plod. Podle brisbaneského listu The Courier Mail ředitel Transfúzní služby Červeného kříže v Novém Jižním Walesu říká, že to, co je potřeba pro přenos viru krevní transfúzí, je „jasně přítomno“. Virus byl v Austrálii zjištěn nejméně u šesti dárců krve.

Vředy a kouření

„Podle informací Světové zdravotnické organizace asi deset procent světové populace mělo, má nebo bude mít vřed,“ říká podle zprávy listu Jornal da Tarde gastroenterolog dr. Thomas Szego z Nemocnice Alberta Einsteina v São Paulu. Gastritida (zánět žaludku) sice může vést k vředům, ale „mírná gastritida je součástí normálního procesu stárnutí žaludku“, pokračuje zpráva. Nicméně takové věci jako dlouhotrvající stres, půst a zneužívání alkoholu nebo léků mohou žaludek dráždit. Doktor Szego však varuje: „Kdybych měl vybrat jen jeden faktor, který žaludku nejvíce škodí, vybral bych cigaretu. Velmi špatně působí na žaludeční sliznici.“ Dodává: „Kuřák polyká se slinami i zplodiny, které při kouření vznikají. Tím zvyšuje vylučování kyseliny a snižuje obranyschopnost žaludku.“

Vlk se vrací

Po padesáti letech se do Francie vrátil vlk, píše časopis Terre Sauvage. Vlkům se sice ve Francii i v celé Evropě kdysi dobře dařilo, ale lovem, kladením otrávených návnad a ztrátou přirozeného prostředí byli v západní Evropě již téměř úplně vyhubeni. V Itálii byli od roku 1977 chráněni, a tak v italských Apeninách přežila malá vlčí smečka. V roce 1989 byl v jihovýchodní Francii založen Mercantourský národní park, ve kterém jsou nyní početná stáda kamzíků, divokých ovcí a jelenů. Vlci tedy zřejmě zpoza italských hranic znovu osídlují Francii, když hledají svoji přirozenou kořist a větší území. Přesto, že vlci jsou od roku 1989 ve Francii oficiálně chráněni, italský biolog Luigi Boitani zaznamenává: ‚Pro vlka je největším nebezpečím hluboce zakořeněný strach člověka z vlků.‘

Levná síla

Síla traktoru byla revolucí pro zemědělství a také samozřejmě přinesla zisk automobilovému a petrochemickému průmyslu. Avšak používání tažných zvířat je stále oblíbené. Časopis Farmer’s Weekly podává zprávu o jedné z největších citrusových plantáží, která je blízko města Potgietersrust v Jižní Africe a kde si za účelem dopravy chovají vlastní muly. Tažná zvířata nevyžadují speciální znalosti o údržbě ani se pro ně nemusejí dovážet drahé náhradní díly a pohonné hmoty. „Je možné krmit je zbytky ze sklizně a mohou se pást na půdě, která je dostupná,“ vysvětluje Farmer’s Weekly. Zvířecí síla, uzavírá časopis, by se měla „ve venkovských oblastech Afriky používat v daleko větší míře než dosud, a to při budování rozsáhlých inženýrských sítí, ve stavebnictví a při stavbě a údržbě silnic“.

Padělaná Ferrari

Bankovky, šeky, audiokazety i videokazety, značkové kabelky a džínsy jsou pro šikovné padělatele běžným repertoárem. Nedávno však italská policie objevila, že se obchoduje s napodobeninami automobilu, klasického Ferrari. Mechanikové, kteří kdysi pracovali pro slavného výrobce automobilů, se s použitím původních náhradních dílů, nákresů a plánů specializovali na „dokonalé“ reprodukce modelů vyráběných v padesátých a šedesátých letech a prodávali je sběratelům jako pravé. Vezmeme-li v úvahu ceny na mezinárodním trhu klasických automobilů, byl to „podvod za mnoho miliónů dolarů“, uvádí list La Republica.

Milióny dětí ulice

Světová zdravotnická organizace informuje, že „na celém světě žije více než sto miliónů dětí na ulicích, a přinejmenším polovina z nich užívá drogy“. Zkoumání velkých měst jako Rio de Janeiro, Manila, Lusaka, Montreal a Toronto ukázalo, že pokud jde o užívání drog dětmi ulice, není mezi těmito městy velký rozdíl. Podle koordinátora výzkumu ekonoma Hanse Emblada „se zdá, že vzhledem k počtu těch, kdo užívají drogy, je určujícím faktorem dostupnost drog“. Nicméně pokračuje, že „úřady, tak jako většina sociálních institucí, které se zabývají problematikou dětí ulice, mají sklon problém drog úplně přehlížet“. Přesto, že ostatní lidé „se snaží malé děti odehnat“, podle pana Emblada „problémem je, že tyto děti nemají kam jít“. Zpráva v listě O Estado de S. Paulo dodává, že děti ulice „chtějí přežít“.

Nejdelší závoj

Bylo potřeba celé stovky družiček, aby nesly nejdelší svatební závoj na světě — 305 metrů bílé látky „následovalo“ mladý pár z Neapole (Itálie), když šel před zástupem zvědavých diváků uzavřít manželství. Návrhář, který vytvořil svatební vlečku, už nějaký čas chtěl tento rekordní závoj představit veřejnosti, ale stále nemohl najít nevěstu, která by byla ochotna se v takovém závoji vdávat. Potom se setkal s onou neapolskou nevěstou a „sen se stal skutečností“, jak řekl spokojený návrhář. A předchozí rekord? Závoj, který měla jistá francouzská nevěsta, měřil asi 278 metrů.

Prevence AIDS

„Mezi ministerstvem školství, učiteli a rodiči existují zřejmé rozdíly v názoru na to, jak přistupovat k výchovné činnosti týkající se nemoci AIDS,“ informuje japonský list Mainichi Shimbun. Spor se vede o první výchovný leták o AIDS určený středoškolským studentům, který vydalo ministerstvo a který se jmenuje AIDS — Pro přesné pochopení. V letáku bylo napsáno: „Nákaze [AIDS] se dá zabránit řádným používáním kondomů.“ Ministerstvo dostalo ohledně tohoto letáku mnoho dopisů a telefonátů, z nichž devadesát procent bylo kritických. Někteří kritikové zastávali názor, že „místo používání kondomů by se mělo vyučovat kontrolovanému sexuálnímu chování“. Noviny, které jsou určeny pro školní nástěnky a které připravila jedna komerční firma, vyzdvihovaly prevenci AIDS a byly přijaty kladně. Zdůrazňovaly totiž panenství.

Svědectví papouška

Papoušek se stal korunním svědkem u soudu v jihoindickém státě Kérala. Indian Express informoval o soudním případu, kterým byl spor dvou sousedů o to, kdo je vlastníkem papouška. Aby se spor vyřešil, soudce nařídil, aby byl papoušek předvolán k soudu jako svědek. Soud obdržel klíčové svědectví, když spolupracující papoušek rychle odříkal jména dětí patřících do rodiny, která jako první ohlásila, že se papoušek ztratil. Díky věrnému papouškovi okresní soudce rozhodl případ ve prospěch této rodiny.

Hra na babu laserovou pistolí

„Cílem hry je zasáhnout a sám nebýt příliš často zasažen,“ píše list The Globe and Mail, který vychází v Torontu (Kanada). Tradiční hra na babu nyní využívá nejmodernější techniku. Po deseti minutách střílení světelnými paprsky na ostatní hráče ve futuristické, pochmurné, mlhou naplněné aréně, kde zněla „strhující hudba“, se jeden účastník vyjádřil, že tato hra „uvolňuje stres“. V Severní Americe, Anglii, Evropě, Austrálii a Izraeli se takových zábavních středisek objevují stovky. Roste znepokojení, že taková zábava podněcuje k násilí. Robert Stebbins, profesor sociologie na univerzitě v Calgary, v listě The Globe and Mail řekl: „Mezi válečnými hrami, které se považují za problematické, a těmi, které jsou považovány za přijatelné, jako například šachy se svými věžemi a armádami, je mlhavá hranice. Smyslem je násilí.“ Jedna mladá hráčka řekla: „Zdá se to divné — propagovat jako hru pro radost něco, co má spojitost s válkou . . . Když pomyslíte na poselství, které s sebou nese, nezdá se, že je to správné.“

Válka, která kouří

Válka způsobila, že jídlo a další věci důležité pro život jsou v Bosně a Hercegovině stále vzácnější. Ale továrna na cigarety, která je v Sarajevu, byla schopna udržet své výrobní linky v provozu i po několika měsících obležení města. Podle listu The New York Times si mnozí lidé v této zemi rozervané válkou více stěžují na nedostatek cigaret než na nedostatek jídla, vody nebo střeliva. Lidé jsou ochotni zaplatit za balíček cigaret 5 až 50 dolarů. List The New York Times napsal, že každý, kdo by navrhoval nebo „se snažil prosadit zákaz kouření v restauracích, na úřadech nebo kdekoli jinde, by se jistě ocitl v situaci, kdy by se díval do toho špatného konce pistole“.