Hvězdy a člověk — Je mezi nimi nějaký vztah?
ZVYK sledovat hvězdy není nový. Podle publikace The World Book Encyclopedia již před tisíci lety zemědělci „sledovali hvězdy, aby věděli, kdy mají zasadit zemědělské plodiny. Cestovatelé se naučili hvězdy používat k určování směru.“ Ještě dnes se hvězdy používají jako vodítko při kosmických letech. Starověké národy vytvořily mýty o lidech a zvířatech, kteří — jak se tehdy věřilo — jsou znázorněni skupinami hvězd neboli souhvězdími. Časem lidé získali pocit, že hvězdy mohou mít vliv na jejich život.
Nesmírný výběr hvězd
Již pouze počet a velikost hvězd vzbuzuje bázeň. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje asi sto miliard galaxií neboli obrovských seskupení hvězd! Kniha The International Encyclopedia of Astronomy říká: „Je to takové množství zrnek rýže, které by mohlo naplnit průměrně velkou katedrálu.“ Odhaduje se, že galaxie Mléčná dráha, kam patří naše sluneční soustava, má přinejmenším právě tolik hvězd. Hvězda, která je naší Zemi nejblíže (kromě Slunce), je jedna z hvězd ve skupině Alfa Centauri a je vzdálena asi 4,3 světelného roku. Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok. Když vidíme onu hvězdu, znamená to, že světlo, které vnímá naše oko, ji opustilo před 4,3 roku a celou tu dobu putovalo vesmírem rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu. Není v našich možnostech představit si, jakou vzdálenost to představuje. A to je pouze ta nejbližší hvězda. Některé hvězdy jsou od naší galaxie vzdáleny miliardy světelných let. Nelze se divit, že Boží prorok prohlásil: „Pohleď, národy jsou jako krůpěj z vědra; a jsou považovány za povlak prachu na miskách vah. Pohleď, ostrovy zvedá jako pouhý jemný prach.“ (Izajáš 40:15) Kdo by se zabýval malým smítkem prachu?
Nebeské těleso, které je naší zemi nejblíže, je měsíc, a ten má na naši zemi zřetelný vliv. Přitažlivost měsíce působí na některých místech dokonce více než patnáctimetrový rozdíl mezi přílivem a odlivem. Jak se vyjádřili tři francouzští vědci, dnes se uznává, že je to přitažlivost měsíce, co udržuje zemskou osu nakloněnou o 23 stupňů, a tím je zajištěno pravidelné střídání ročních období. (Nature, 18. února 1993) Jestliže má měsíc takové fyzikální působení na naši planetu, je rozumné se ptát, jak je to s těmi miliardami hvězd. Nejprve se však podívejme, co říkají o hvězdách takové starověké zdroje, jako je Bible.
Hvězdy v Bibli
Bible se mnohokrát zmiňuje o hvězdách jak v doslovném, tak v přeneseném významu. Například podle jednoho žalmisty udělal Stvořitel „měsíc a hvězdy, aby vládly noci“, takže hvězdy pomáhají poskytovat světlo zemi. (Žalm 136:9, Tanach) Když později Bůh uzavřel s věrným Abrahamem smlouvu, řekl: „‚Vzhlédni, prosím, k nebesům a sečti hvězdy, jestliže jsi snad schopen je sečíst.‘ A dále mu řekl: ‚Takovým se stane tvé semeno.‘“ (1. Mojžíšova 15:5) Apoštol Pavel poukazuje na to, že hvězdy jsou rozdílné, když říká: „Sláva slunce je jednoho druhu a sláva měsíce je jiná a sláva hvězd je jiná; skutečně, hvězda se od hvězdy liší slávou.“a (1. Korinťanům 15:41) Současně se toto veliké množství hvězd a jejich sláva nevymyká sféře nebo moci jejich Stvořitele: „Sčítá počet hvězd; všechny je nazývá jejich jmény.“ — Žalm 147:4.
Na druhé straně se v Bibli často mluví o hvězdách v tom smyslu, že jsou jimi myšleny osoby, vládci a andělé. Jákobův syn Josef měl sen, ve kterém byli jeho rodiče znázorněni jako „slunce a měsíc“ a jeho bratři jako „hvězdy“. O andělích se mluví jako o ‚jitřních hvězdách‘. O babylónském králi je řečeno, že usiloval převýšit „Boží hvězdy“, davidovské vládce nad izraelským národem. Nestálí muži v křesťanském sboru jsou přirovnáváni k ‚hvězdám bez stanovené dráhy‘, zatímco o radách věrných sborových starších se mluví jako o „hvězdách“ v pravici Krista. — 1. Mojžíšova 37:9, 10; Job 38:7; Izajáš 14:13; Juda 13; Zjevení 1:16.
Jedna biblická zpráva říká, že ‚hvězdy bojovaly ze svých oběžných drah proti Siserovi‘, veliteli armády kanaánského krále Jabina, který dvacet let utlačoval Izrael. Jehova pověřil izraelského soudce Baraka, aby vysvobodil Izrael z područí, a poskytl mu úžasné vítězství nad Siserou přesto, že Sisera měl devět set vozů se železnými kosami na kolech. Ve vítězné písni Izraelité zpívali: „Z nebe bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých oběžných drah proti Siserovi.“ Bible nevysvětluje, jakým způsobem hvězdy bojovaly. Spíše než abychom předpokládali nějaký přímý vliv hvězd na bitvu, je rozumnější domnívat se, že toto vyjádření naznačuje určitou formu božského zásahu ve prospěch Izraele. — Soudci 5:20.
Betlémská „hvězda“
Pravděpodobně tou nejznámější hvězdou, o které se Bible zmiňuje, je betlémská „hvězda“, která vedla astrology z „východních končin“ až do domu, kam rodiče vzali Ježíše po jeho narození v chlévě. Co to bylo za hvězdu? Jistě to nebyla obyčejná hvězda, protože byla dostatečně nízko, aby podle ní astrologové šli asi 1600 kilometrů. „Hvězda“ je vedla nejdříve do Jeruzaléma. Když se o tom doslechl král Herodes, vyptával se, a pak se rozhodl malého Ježíše zabít. „Hvězda“ vedla astrology právě do toho domu, kde žil Ježíš. Jistě by to nemohla dokázat žádná běžná hvězda. Pocházel tento objekt podobný hvězdě od Boha? Návštěva astrologů nepřímo vedla k pobití ‚všech chlapců v Betlémě a ve všech jeho oblastech, od dvouletých a níže‘. Není proto rozumné dospět k závěru, že „hvězda“ byla něčím, co použil Boží protivník Satan ve snaze zničit Božího Syna? — Matouš 2:1–11, 16.
Také je třeba si uvědomit, že astrologové přišli z východu, snad z Babylóna, který byl starověkým střediskem magie, kouzelnictví a astrologie. Mnoho nebeských těles bylo pojmenováno po babylónských bozích. Za krále Nebukadnecara se použilo věštění jako pomoc při rozhodování, kterou cestou podniknout jeho válečné tažení. — Ezekiel 21:20–22.
Prorok Izajáš vyzýval babylónské rádce slovy: „Ty [Babylóne] jsi bezmocný, přestože jsi dostal rady. Ať předstoupí tví astrologové a zachrání tě — ti lidé, kteří pozorují hvězdy, kteří zakreslují pásma nebes a říkají měsíc za měsícem, co se s tebou bude dít. Budou jako stébla slámy a oheň je sežehne! Nebudou schopni zachránit ani sebe . . . a nebude ponechán nikdo, kdo by vás zachránil.“ V souladu s Izajášovým proroctvím mocný Babylón podlehl v roce 539 př. n. l. Cyrovi Velikému. Vedení, o kterém babylónští astrologové tvrdili, že jej dostávají z hvězd, všechny zúčastněné přivedlo do neštěstí. — Izajáš 47:13–15, Today’s English Version.
Znamená to, že se z hvězd nemůžeme ničemu naučit?
[Poznámka pod čarou]
a Moderní astronomie potvrzuje Pavlova slova, protože se hvězdy liší co do barvy, velikosti a toho, kolik světla vydávají, co do teploty a relativní hustoty.
[Rámeček na straně 5]
Co bylo řečeno
ASTROLOGIE „je doplněk a spojenec astronomie.“ — Johannes Kepler (1571–1630), německý astronom.
„Astrologie je nemoc, ne věda . . . Je to strom, v jehož stínu bují všechny druhy pověr.“ — Moše Maimonides (1135–1204), středověký židovský učenec.
„Primitivní vědecká disciplína, která tvrdí, že je schopna ze vzájemného postavení těles na nebesích určit osobnost a chování jednotlivce a předpovědět budoucí směr vývoje a událostí . . . Předpokládá se, že pravděpodobně kolem šestého století n. l. zavedli Kaldejci na jihu Iráku osobní horoskop. Zabýval se vlivy, jimiž v době narození člověka působily stálice, jakož i slunce, měsíc a pět planet . . . Astrologické postupy a výklad horoskopů se opíraly o názory, které astronomové a většina ostatních vědců shledávali předpojatými a nepřijatelnými.“ — C. A. Ronan, koordinátor výzkumného úkolu Nadace pro dějiny a vědu východní Asie, který přispěl do The International Encyclopedia of Astronomy, z níž bylo citováno.
Pro znázornění této předpojatosti, pan Ronan uvádí, že zatímco podle západních představ je rudá planeta Mars spojována s válkou a válkychtivostí, Číňané pokládají rudou barvu za krásnou a o Marsu předpokládají, že má příznivý vliv. Západní mytologie naopak spojuje krásu a bílou barvu s Venuší. Pro Číňany „bílá . . . je pokládána za barvu smrti, rozkladu a destrukce; o Venuši se proto zmiňují jako o ‚ponuré planetě války‘“.
Pan Ronan pokračuje: „Astrologie přes svou primitivně-vědeckou povahu sehrála v raných dobách užitečnou roli tím, že podporovala astronomická pozorování a zajišťovala finanční prostředky pro to, aby mohla být tato pozorování prováděna.“
Devatenáct nositelů Nobelovy ceny spolu s jinými vědci vydalo v roce 1975 manifest s názvem „Výhrady proti astrologii — Prohlášení 192 předních vědců“. Uvádělo se tam: „Lidé v dávných dobách . . . neměli pojem o obrovských vzdálenostech mezi zemí, planetami a hvězdami. Když nyní tyto vzdálenosti mohly být a byly vypočítány, můžeme vidět, jak nekonečně malé jsou gravitační a další vlivy, které jsou vytvářeny vzdálenými planetami a ještě mnohem vzdálenějšími hvězdami. Je prostě mylné představovat si, že síly, kterými působily hvězdy a planety v okamžiku narození, mohou nějakým způsobem formovat naši budoucnost.“b
[Poznámka pod čarou]
b Další informace o astrologii najdete v Probuďte se! z 8. května 1986 (angl.), s. 3–9.