ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g94 8/8 str. 28-29
  • Pozorujeme svět

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Pozorujeme svět
  • Probuďte se! – 1994
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Zaostřeno
  • Tyrani v australských školách
  • Kofein a těhotenství
  • Zamořená těla, zamořené ekosystémy
  • Obecné rozšíření duševních poruch
  • Operační rizika související s alkoholem
  • Děti ve válce
  • Boj s kobylkami prohráváme
  • Dlouho žijící hvězdáři
  • Jazyk byrokratů
  • Otázky čtenářů
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2007
  • (4/10) Otázky čtenářů
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1990
  • Potíže s Hubblem — Jak to dopadlo?
    Probuďte se! – 1995
  • Pozorujeme svět
    Probuďte se! – 1998
Ukázat více
Probuďte se! – 1994
g94 8/8 str. 28-29

Pozorujeme svět

Zaostřeno

Zdá se, že po několika trapných selháních americký úřad pro kosmický prostor NASA změnil jedno fiasko v triumf. Hubbleův kosmický teleskop, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1990, měl vadné primární zrcadlo. Tato vada způsobila, že nemohl správně zaostřit. V prosinci 1993 však astronauti strávili třicet hodin tím, že ve volném kosmickém prostoru instalovali na vadný teleskop opravné optické zařízení a vyměnili zastaralou techniku. A výsledek? Časopis New Scientist přinesl zprávu: „V některých ohledech pracuje Hubbleův teleskop lépe, než se původně očekávalo.“ Podle časopisu Newsweek „je rozlišovací schopnost Hubleova teleskopu tak velká, že by mohl rozeznat světlušku ve vzdálenosti 14 000 kilometrů“. Když Duccio Macchetto z Evropské kosmické agentury viděl snímky z opraveného teleskopu, prý vykřikl: „Mohu říci jen: skvělé!“

Tyrani v australských školách

V Austrálii se školní děti chovají násilnicky v ranějším věku, informuje list The Australian. V této zemi dvacet procent dětí říká, že se ve škole necítí bezpečně; každé sedmé dítě je pravidelně šikanováno. Výzkumní pracovníci říkají, že agresivní děti se obvykle špatně učí a chybí jim sebeúcta. Výsledky výzkumu naznačují, že na mladé lidi rozhodně mají vliv filmy, videa a ukázky násilí ve sdělovacích prostředcích. Nejhoršími útočníky bývají chlapci a nejčastějšími oběťmi jsou dívky a zaměstnanci školy. Od školních tyranů trpí dokonce i učitelé. Mnozí z nich nyní odmítají zabývat se těžko zvladatelnými žáky, protože se bojí jejich odvety. Jedna organizace učitelů požadovala, aby učitelé, kteří mají během oběda dozor ve škole, měli k dispozici vysílačky.

Kofein a těhotenství

V roce 1980 Americký úřad pro kontrolu potravin a léků doporučil, aby těhotné ženy omezily užívání kofeinu — chemické látky, která je obsažena v kávě, čaji, kakau a cole. Podkladem pro toto doporučení byly především pokusy na zvířatech. Od té doby však studie na těhotných ženách ukázaly s větší určitostí, že je třeba dát si na užívání kofeinu pozor. The Journal of the American Medical Association nedávno přinesl zprávu, že sedmdesát pět procent těhotných žen užívá kofein, přestože většina studií ukázala, že vstřebání víc než tří set miligramů kofeinu denně (asi tři šálky kávy) může plod poškodit. Novější studie však upozorňují, že i menší dávky kofeinu — 163 miligramů denně — by u některých žen mohly zvýšit riziko samovolného potratu. Autoři studie uvádějí: „Rozumným doporučením by bylo spotřebu kofeinu během těhotenství omezit.“

Zamořená těla, zamořené ekosystémy

Nikoho možná nepřekvapí, že ve Spojených státech každý rok zemře 3020 lidí po požití kokainu; to, že drogy zamořují tělo, je všeobecně známé. Ale National Geographic nedávno přinesl zprávu, že výroba drog také způsobuje vážné zamoření řek a vodních toků bolívijských, peruánských a kolumbijských deštných pralesů. Časopis uvádí: „Podle U. S. Drug Enforcement Administration v roce 1992 úřady zabavily asi 308 tun kokainu. K výrobě takového množství — což je jenom zlomek celkové výroby — je potřeba 106 miliónů litrů petroleje, 4,2 miliónu litrů rozpouštědel, 1,1 miliónu litrů kyseliny sírové, 70 000 litrů kyseliny chlorovodíkové a 14 000 litrů čpavku. Většina celkového množství těchto chemikálií je vypouštěna do říčního systému, a ničí tak život ve vodě a zamořuje závlahovou i pitnou vodu.“

Obecné rozšíření duševních poruch

List The New York Times začátkem roku 1994 přinesl zprávu: „Téměř každý druhý Američan — 48 procent — trpěl někdy v životě duševní poruchou.“ Sociologickým průzkumem mezi osmi tisíci muži a ženami — při osobním diagnostickém pohovoru — se zjistilo, že nejčastější poruchou byla hluboká deprese; někdy v životě jí trpělo sedmnáct procent vyšetřovaných. Čtrnáct procent bylo někdy závislých na alkoholu. Jak uvedly The New York Times, jedním z překvapení, která průzkum přinesl, bylo, že dvanáct procent žen trpělo posttraumatickou stresovou chorobou, v polovině případů „následkem znásilnění nebo sexuálního obtěžování“. Ze všech těch, kdo trpěli duševními poruchami, jen čtvrtina vyhledala profesionální pomoc. List ocitoval doktora Ronalda C. Kesslera, sociologa, který studii vedl: „Špatnou zprávou je, že je daleko víc duševních poruch, než jsme si mysleli. Dobrou zprávou je, že se zotaví mnohem víc lidí, než bychom předpokládali — a většinou to dokáží sami.“

Operační rizika související s alkoholem

Podle doktora Finna Hardta, dánského hlavního lékaře, je u pacientů, kteří pijí víc jak pět skleniček alkoholu denně, mnohem větší pravděpodobnost pooperačních komplikací než u pacientů, kteří pijí méně. Jak nedávno napsal Journal of the Danish Medical Association, zneužívání alkoholu má toxické účinky prakticky na všechny orgány; způsobuje větší sklon ke krvácení a také srdeční a plicní problémy. Takové situace lékaře nutí, aby pacienty podrobili delší hospitalizaci a většímu množství krevních transfúzí. Ti, kdo pijí denně velké množství alkoholu, riskují také oslabení imunitního systému, a tím i větší nebezpečí nákazy. Vyšetření však ukázala, že po několika týdnech abstinence se imunitní systém do značné míry zlepší. Doktor Hardt lidem doporučuje, aby několik týdnů před jakoukoli operací nepili alkohol.

Děti ve válce

Podle The State of the World’s Children 1994, zprávy Dětského fondu OSN, bylo během uplynulých deseti let zabito ve válkách asi 1,5 miliónu dětí. Další čtyři milióny byly zmrzačeny, zohaveny, oslepeny nebo utrpěly poškození mozku. Počet dětí, které byly nuceny opustit domov, se odhaduje nejméně na pět miliónů. Děti jsou dokonce odváděny do armády. V mnoha zemích byly děti mučeny a nuceny dívat se na zvěrstva nebo se na nich podílet. V jedné oblasti se znásilňování dívek stalo „systematickou válečnou zbraní“. Zpráva říká: „Úvaha, že nátěr civilizace nikdy nebyl tak tenký, se zdá být správná.“

Boj s kobylkami prohráváme

„OSN prohrává válku s kobylkami,“ napsal počátkem roku 1994 časopis New Scientist. Podle zemědělských odborníků, kteří se nedávno setkali v Nizozemsku, bitva proti kobylkám, kterou koncem osmdesátých let vedlo OSN nákladem čtyř set miliónů dolarů, toho moc nedokázala. To, co pohromu opravdu zastavilo, byl nečekaný vítr, který odvál hmyz do moře. Když poušť občas svlaží déšť, objeví se zelené ostrůvky vegetace, a potom se kobylky množí a houfují. Organizace OSN pro výživu a zemědělství se snaží zabít kobylky ještě předtím, než se začnou houfovat, a spoléhá při tom na družicové snímky zelených ostrůvků v poušti. Problém je v tom, že družice mnoho menších zelených ploch pominou. Na zemi pak týmy, které mají provádět postřiky, nemohou kvůli lokálním válkám a nedostatku prostředků často proniknout ani do těch míst, o kterých se ví, že se tam kobylky množí.

Dlouho žijící hvězdáři

Žijí astronomové déle než ostatní lidé? Německý přírodovědný časopis Naturwissenschaftliche Rundschau přináší zprávu o výzkumech týkajících se dlouhověkosti lidí, kteří se narodili mezi lety 1715 a 1825. Během těchto let šedesát sedm mužů, kteří se do svých pětadvaceti let stali astronomy, dosáhlo průměrné délky života 71,6 roku. Asi polovina z těchto mužů byli Němci, ale průměrná délka života tehdy pětadvacetiletých Němců byla 60,7 roku. Proč hvězdáři žili déle? „Je možné, že dlouhověkost astronomů nějak souvisí s klidem a tichem, které patří k jejich práci,“ píše časopis. Nebo, uvažuje se v něm, „možná, že být v kontaktu se zázraky vesmíru a být jimi zcela upoután má prostě kladný vliv na lidské zdraví“.

Jazyk byrokratů

V Itálii je technický a úřední jazyk mnoha oficiálních dokumentů tak těžko srozumitelný, že se italská veřejná správa domnívá, že je nutné jej zjednodušit. Podle ministra pro veřejnou správu Sabina Cassesa „administrativa, která nemluví týmž jazykem jako občané, ztratila kontakt s veřejností“. Veřejní činitelé tedy nyní budou muset mluvit běžnou italštinou místo „byrokratštinou“, jazykem plným výrazů, které se běžně nepoužívají. Tato inovace byla oznámena při uvedení „Stylistických pravidel pro písemný styk ve veřejné správě“. Tento slovník obsahuje 7050 základních, snadno srozumitelných slov a má za cíl vyloučit z úřednického jazyka četné archaismy a také obtížné výrazy, které často působí, že zákony, formuláře, oběžníky a vyhlášky jsou pro průměrného občana nesrozumitelné.

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet