Opět do školy — Proč?

ROBERTOVO hledání práce bylo skličující a trvalo dlouhé tři roky. Nakonec ve věku 21 let dostal práci jako metodik pro letní dětské tábory. Přineslo mu to nyní sice trochu úlevy, ale byl unavený vyčerpávajícím hledáním zaměstnání. „Naši rodiče to prostě nepochopí,“ říká Robert. „Dnes je to mnohem těžší.“

Podobně jako Robert se mezi pracovní síly zařadí každý rok bezpočet jiných mladých lidí, kteří právě skončili školu. Mají své naděje. Mají své plány. Stále rostoucí počet těchto mladých lidí shledává, že nemohou získat takový druh zaměstnání, jaký očekávali.

Mnozí z nich si proto rozšiřují své vzdělání.a „Zatímco v sedmdesátých letech se prohlašovalo, že mít vzdělání nepřináší žádné výhody,“ říká časopis Fortune, „osmdesátá léta zdůrazňovala odlišný směr — získej akademickou hodnost, nebo uvidíš.“

V čem je problém?

Proč je často nutné další vzdělání? Za prvé, pro velmi mnoho pracovních míst je dnes zapotřebí mít vyšší úroveň kvalifikace. „Bankovního úředníka, který pouze přijímá vklady, nahradila automatická pokladna,“ říká představitel amerického ministerstva práce. „Dnes mě musí [bankovní úředník] informovat o třech typech vkladů na finančním trhu a musí mi vysvětlit, proč bych měl chtít tento vklad, a ne tamten.“ William D. Ford, předseda kongresového výboru pro vzdělání a práci, říká: „Místa, kde byste dělali jednoduchou práci, prostě neexistují.“

Za druhé, někteří lidé se domnívají, že školy studentům neposkytují odpovídající vzdělání. Tvrdí, že školy se zaměřují na takové otázky, jako je zneužívání drog, AIDS a antikoncepce, a to zatlačuje do pozadí výuku čtení, psaní a počítání. Doktor Robert Appleton, který je 27 let učitelem, si posteskl, že školní systém se stal jakousi „institucí pro organizovanou pečovatelskou službu“, která nese břemeno „řešení problémů, jež se dříve nepokládaly za součást vyučování“.

Některé školy studentům neposkytují potřebnou kvalifikaci, a v důsledku toho mnozí absolventi středních škol nejsou schopni se finančně zabezpečit. „Nenaučili je pracovat,“ říká Joseph W. Schroeder, ředitel úřadu práce na Floridě. „Problémem, o kterém se mnou neustále mluví zaměstnavatelé, kteří přicházejí do kontaktu s mladými lidmi, je to, že mladí lidé neumějí dobře číst a psát. Nedovedou vyplnit žádost o přijetí do zaměstnání.“

Třetím důvodem, proč je další vzdělávání asi potřebné, je to, že v mnoha zemích je trh pracovních příležitostí zaplaven nadbytkem absolventů vysokých škol. „Absolventů vysokých škol je více, než po kolika je v daných oborech poptávka,“ uvádějí noviny The New York Times. „Vzhledem k této nadměrné nabídce,“ uvádí se ve zprávě, „se zaměstnavatelé zdráhají zkusit to se středoškoláky.“

Mnozí se vracejí do škol, aby získali kvalifikaci pro takový druh zaměstnání, jaký by je uživil. Ve Spojených státech pokračuje ve studiu po střední škole 59 procent lidí. To představuje významný vzestup oproti minulosti, kdy to bývalo po celá desetiletí padesát procent.

Podobný trend lze pozorovat rovněž v jiných zemích. Ve Velké Británii například výrazně vzrostlo procento studentů, kteří získávají po povinné školní docházce další vzdělání. V jednom z posledních let se v Austrálii hlásilo na různé univerzity a vysoké školy 85 procent studentů, kteří končili střední školu. Devadesát pět procent japonských studentů skládá zkoušky, aby mohli navštěvovat další tříleté studium, které je připraví buď na zaměstnání, nebo na vysokou školu.

Další vzdělávání však ne vždy poskytne žádané výhody. Jaké jsou důvody pro a proti?

[Poznámka pod čarou]